Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Z tradice berte víru do budoucnosti

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.05.2018 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Z tradice berte víru do budoucnosti10:00
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.23 MB]

Bratři a sestry, dnes slavíme svátek, který je odlišný od všech těch, které jsme slavili zatím, myslím třeba od začátku kalendářního roku nebo i od začátku liturgického roku. Je to svátek, kterému se říká ideový. Idea – myšlenka. Je to svátek, který nás má přivést ke způsobu života. Má nám nabídnout způsob, jak žít. Jestli jste si všimli, tak vlastně všechny ty texty, které jsme slyšeli, to byly texty, které mluvily o nějaké cestě. V prvním čtení Mojžíš se loučí s Izraelity, protože ví, že do zaslíbené země nevejde, ale dává jim takové rady a říká jim, co mají dělat, až tam budou. A říká: „Dívejte se dozadu. Z té tradice, z té zkušenosti berte víru do budoucnosti. Vzpomeňte na to, jak se Bůh staral, jak se Otec stará, a na tom postavte svoji víru.

Mojžíš připomíná a říká: „Bůh, už i ten starozákonní Bůh, nebyl jenom Bohem na nebesích, ale vstoupil do tohoto světa.“ A vstoupil do tohoto světa, řekli bychom, razantně. Nebylo to jenom nějaké divadlo. Pro Egypťany, pro egyptskou velmoc, která si podrobila všechny, které si zamanula, tak to, že jim odešlo několik desítek tisíc otroků, to pro ně byla velká rána. To bylo opravdu něco velikého, něco co se do té doby nestalo, ale koneckonců ani potom se to nestalo. A tak Mojžíš říká: „Tady z tohoto žijte a tímto posilujte svoji víru.“

Žalm byl píseň, která se zpívala na začátku nového roku. Tam začíná to „novou píseň“, tím se také právě myslí nové období, nový začátek, nová možnost začít lépe.

No, a svatý Pavel, ten už mluví také víc o tom Duchu a říká: „Byli jste ale přijati za syny. To poznáváte právě tím Duchem.“ Syn má právo na dědictví. Kdyby to napsal svatý Pavel dnes, tak by tam asi ještě přidal: „Byli jste přijati za syny a dcery,“ a dcera dostávala zase věno. Takže nikdo nepřišel zkrátka. A to chce svatý Pavel zdůraznit Římanům, a to sice to, že tento Bůh, který vstupuje do našich dějin, tak vstupuje ne, aby bral, ale aby obdaroval.

No, a v evangeliu jsme slyšeli o tom, jak Ježíš se loučí a předává svoje dílo apoštolům. Říká: „Vy v tom budete pokračovat.“ Odehrává se to také na hoře. Nevíme na jaké hoře, Ježíš měl v Galileji oblíbeno vícero hor. Známe horu blahoslavenství, horu proměnění, víme, že na jednu tu horu se chodíval Ježíš modlit. Matouš neříká, jak se ten kopec jmenoval, to není důležité, ale je pro něho důležité, aby řekl: „Šli tam, kam Ježíš chtěl.“ Tedy apoštolové si nedělali, co chtěli. Neřekli si: „Tak teď konečně to vezmeme my do rukou a teďka všichni uvidí!“ Apoštolové poslouchají to slovo a pokračují v tom, co Ježíš začal. To je pro Matouše důležité.

A také je pro něho důležité říct, že jich bylo jedenáct, tedy neúplný počet. Jeden chybí, jeden odešel. To místo je prázdné. Ale jednak teda je to varování, řekněme, že jakékoliv hříchy jsou přítomny, na to nesmíme zapomenout a ohrožuje to církevní společenství, na druhou stranu každý z nás má přispět k tomu, aby to společenství bylo plné, aby se doplnilo. Matouš nevyjmenovává znovu ty učedníky, takže je to v jakési anonymitě a je tam místo pro každého z nás.

Šli tedy tam, kam je Ježíš pozval. A Matouš zdůrazňuje nebo i připomíná a říká, jednak dostali od Ježíše úkol, to poslání: „Jděte, učte, křtěte.“ Ježíš neříká, přesvědčte je, udolejte je, ale získejte je. I to je zase určitý způsob jednání.

Matouš také nezastírá, že někteří měli pochybnosti. Jak už jsem to zmínil u toho starozákonního čtení, tady, řekněme, éra tohoto světa, éra tohoto času je spojena s vírou. Opakem víry je jistota. Když něco vím na sto procent, tak mám jistotu. Nepotřebuji mít víru. Naopak když něco právě takto nevím na těch sto procent, tam potom nastupuje víra. Třeba na osmdesát, na padesát. A s tou vírou vlastně se pojí i ty pochybnosti. Ty pochybnosti pramení z naší lidské slabosti, pramení z dědičného hříchu a na nás je, abychom se těmto pochybnostem postavili. Pokud jsou ty pochybnosti opravdu rozumné, tak se je máme snažit vyřešit, máme hledat odpověď na tyto otázky, ale pokud je to něco, řekněme, ať už malicherného, někdy to může být i něco citového, někdy to může být i nějaká pochybnost, která mně se zdá důležitá, ale je to vlastně jakási maličkost nebo něco i nepodstatného, tak toto máme právě nějak zahánět tím, že se podíváme do té minulosti, do té tradice a řekněme si, když to fungovalo tisíce let, proč by to naráz přestalo fungovat tady v mém životě. Nebo proč by ten Bůh naráz jednal nějak jinak? Ne. Bratři a sestry, Bůh je stále stejný.

Dnes si připomínáme ten způsob bytí ve třech osobách. Je to společenství. Jsme povoláni k tomu, abychom žili ve společenství. Není to právě vždycky snadné. Není to jednoduché, ale jsme k tomu povoláni.

O americkém prezidentovi Abrahámu Lincolnovi se vypráví takový příběh. Už když byl tím prezidentem, tak šel někde po městě, tam se neříká kde, ale vedl s sebou své dva syny. No, a ti synové se tak jako dost pošťuchovali. A potkal je nějaký člověk a nepoznal, že to je prezident. A říkal mu: „Pane, umravněte ty svoje chlapce. Co tady dělají? Vy na to nestačíte?“ A on mu říká: „Tak mi poraďte. Mám takový problém. Mám s sebou tři ořechy a každý z nich chce dva. Jak to mám udělat?“

Bratři a sestry, právě ten dnešní svátek nám chce ukázat nebo navést nás na tu odpověď, jak to udělat, jak se k tomu postavit. Jakkoliv je to svátek, mohli bychom tady rozebírat celý teologický traktát o Trojici, ale to by asi nebylo nějak účelné, tak je to svátek, který nám připomíná, že Bůh v té trojici existuje dennodenně, dennodenně každý den, nejenom ve svátek. A pro nás to má být jakýmsi návodem, z kterého máme čerpat.

Koneckonců Ježíš taky když se loučil s těmi učedníky, tak říká: „Já jsem s vámi až do konce toho času.“ Ježíš zase posílá ty učedníky, jsou na cestě. Na cestě jsme vždycky k nějakému cíli. Tím cílem je buď místo, ale většinou je tím cílem osoba. A toto si máme uvědomit, toto si máme připomenout dnes, ale máme si to připomínat i každý den našeho života. Cílem naší životní cesty je setkání se s Bohem, který žije ve společenství tří osob.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Jakékoliv dobro je o spolupráci

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.05.2021 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Jakékoliv dobro je o spolupráci10:27

Bratři a sestry, je slavnost Nejsvětější Trojice, příští neděli budeme slavit Tělo o Krev Páně, jak se lidově říká, Boží Tělo. Potom bude svátek Božského srdce Páně, a na konec liturgického mezidobí bude svátek Krista Krále. To všechno jsou svátky, kterým říkáme ideové.    Více...


Přijmout to, co je dané, vyžaduje pokoru

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.05.2015 - neděle
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Přijmout to, co je dané, vyžaduje pokoru10:06
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.14 MB]

Budeme se zamýšlet nad tématem, které je hodně obtížné, ale je důležité, a proto ho nemůžeme pominout. Před nějakou dobou se dělal v jedné farnosti takový průzkum, o čem by měli kněží kázat, a lidé navrhovali různá témata.    Více...


Způsob Boží existence nás má inspirovat

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.06.2012 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Způsob Boží existence nás má inspirovat10:40
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.22 MB]

Bratři a sestry, zamyslíme se nad texty, které jsme slyšeli. Slavnost Boží Trojice, to je jiný svátek, než jaké jsme doposud slavili. Říkáme, že je to svátek myšlenkový, cizím slovem ideový.    Více...


Náš Bůh žije ve vztazích

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.06.2009 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Náš Bůh žije ve vztazích8:55
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.27 MB]

Bratři a sestry, my se pokusíme podívat na dnešní slavnost právě z té stránky, jak se náš Bůh projevuje. Všechna dnešní tři čtení jsou záměrně rozdělena. První čtení mluví o Bohu Otci, druhé čtení mluví o Duchu svatém a třetí, evangelium, mluví o Synu a je tam shrnutí vlastně celé té podstaty.    Více...


Jste Božím majetkem

P. Josef Havelka
11.06.2006 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Jste Božím majetkem15:08
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 3.32 MB]

Bratři a sestry, když se řekne slovo „majetek“, tak tomu rozumíme. Téměř každý nějakou tu trošku má, ať už je to někdo starší nebo i mladší. Ale dneska jsme slyšeli právě, že všichni, jak tady jsme v kostele, tak jsme Božím majetkem a dokonce tam bylo použito slovo „jste blaženi“, to znamená „jste šťastni, že jste Božím majetkem, že patříte Bohu“.    Více...


Náš Bůh není samotář

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.06.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;

Bratři a sestry, minulou neděli jsme slavili Slavnost Seslání Ducha svatého nebo jak se říká lidově Boží hod svatodušní. A já jsem tady říkal, že vlastně ten svátek je pro nás těžko uchopitelný. Totéž platí o tom dnešním svátku, o dnešní slavnosti. Můžeme říct, že v mnohém ohledu je to ještě těžší než to bylo s tím minulým svátkem. Proč? Protože když vezmeme celý liturgický rok od adventu jak jsme ho doteď prožívali, tak vždycky jsme si připomínali nějakou událost. Když začneme na začátku, třeba to, že anděl přišel k Panně Marii, nebo Maria přišla k Alžbětě, nebo Josef a Maria šli do Betléma, narodil se Ježíš, přišli mudrci od východu, Hromnice, potom samotné Velikonoce, Zelený čtvrtek, Poslední večeře, Velký pátek, soud, odsouzení, smrt.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.