Rubrika
HomilieNáš Bůh žije ve vztazích
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.06.2009 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;
Bratři a sestry, my se pokusíme podívat na dnešní slavnost právě z té stránky, jak se náš Bůh projevuje. Všechna dnešní tři čtení jsou záměrně rozdělena. První čtení mluví o Bohu Otci, druhé čtení mluví o Duchu svatém a třetí, evangelium, mluví o Synu a je tam shrnutí vlastně celé té podstaty.
Dnešní první čtení je z páté knihy Mojžíšovy. Jsou to Mojžíšovy řeči na rozloučenou. Izraelité stojí na prahu zaslíbené země a mají do ní vstoupit. Mojžíš ví, že on do ní nevstoupí, ale chtěl by, aby ti, kteří tam vstoupí, aby tam vstoupili jednak s nadšením, a aby si pamatovali, kdo je do té země uvedl.
Je dobré připomenout si, že ti, kteří Mojžíše poslouchají, to už je druhá generace. To nejsou ti, kteří odešli z Egypta, to už jsou jejich děti, protože čtyřicet let chodili po poušti. A teď Mojžíš připomíná všechno to, co se stalo v Egyptě, všechno to, co jim vyprávěli jejich rodiče, a říká: „Vy jste přímí pokračovatelé. Tam byl nějaký, řekněme, v Egyptě start té cesty, počátek, východisko, ale vy máte být na té straně cíle. Vám Bůh ukáže ten cíl a vás tam dovede.“
Ta řeč je koncipována tak, jak se tenkrát mluvilo, a v tehdejší době lidé mohli žít na nějakém území z milosti panovníka. Když budeme číst Písmo svaté a dočteme se k tomu, jak Izraelité přišli do Egypta, jak tam přišel Jákob, jeho děti a jeho manželky, tak se tam dozvíme, že faraón jim určil, že budou žít v zemi Gošem. Faraón rozhodl, kde budou žít, a svým způsobem záleželo na jeho okamžité náladě, na jeho vrtochu, kam je pošle. A tak se to v dějinách bohužel stávalo.
Mojžíš tady připomíná Izraelitům a říká: „Žádný člověk! Z vrtochů žádného člověka, ale protože Bůh vám dává tuto zemi, tak vám ta země patří.“ Není to rozhodnutí jenom nějakého krále, ale je to příslib Boží, a to je něco mnohem víc. Mojžíš tedy chce, aby oni byli nadšeni. Chce, aby prožívali vstup do té země s radostí.
Víte, oni chodili čtyřicet let po té poušti a často si říkali: „A nebloudíme? Nezapomněl Bůh na nás? Vůbec, je nějaký cíl této cesty?“ Bratři a sestry, s námi to může podobně v našem životě, že si říkáme: „A má můj život nějaký cíl? Neztratil jsem se? Nezapomněl Bůh na mě?“
Když se mluví o Nejsvětější Trojici, tak se používají různé příklady, různé příměry. Některé jsou lepší, některé horší, všechny kulhají. Všechny kulhají, protože nedokáží obsáhnout Boha, ale každý z těch příkladů ukazuje na jednu vlastnost, na jeden rozměr. My překládáme to slovíčko Hospodin nebo Bůh, ale Izraelité v originále tam mají napsáno Jahve. Nikdy to neřeknou z úcty právě k Bohu, protože je to jméno, které řekl sám Bůh Mojžíšovi, když se mu zjevil v hořícím keři. Co to znamená? Přeložit to do češtiny je docela problém. Překládá se to buď přechodníkem: Jsoucí, ale tak už dneska u nás nikdo nemluví, anebo se to překládá za pomoci krátké věty: Ten, který je. Je tím vyjádřena jednak neměnnost, a tudíž dokonalost. Co se mění, co je potřeba opravit, je nedokonalé. V Bohu se nic nemění, a tudíž je dokonalý. Ale to není to hlavní. Tady to Jahve jde také přeložit: Jsem s vámi, jsem pro vás. Především se to týkalo Izraelitů, kteří trpěli v té době v Egyptě, ale platí to i pro nás: Jsem s vámi, jsem pro vás.
Tady se dostáváme k jednomu tomu příkladu, jak se dětem v náboženství přibližuje Nejsvětější Trojice a říká se, že je to s těmi osobami jako s vodou. Voda má tři skupenství: led, vodu, páru. Vždycky je to voda, ale co je tam ještě důležité a krásné je to, že ta voda je vždycky užitečná. Ta voda přináší užitek tomu, kdo ji nabere, tomu, kdo ji potřebuje. A toto platí i o Bohu, tato vlastnost. Bůh je pro nás užitečný, Bůh se o nás stará, a toto jim říká Mojžíš, toto uvažte. Toto uvažte a srovnejte to s tím, co vám vyprávěli vaši otcové o těch egyptských bozích, o těch bozích, kterým se přinášejí oběti, kterých se lidé bojí, před kterými mají strach a respekt. Jsou to vůbec nějací bohové? Oni mají třeba velké sochy, pokryté zlatem a já nevím čím ještě, ale viděli jste, že oni by se takhle starali, jako se Hospodin postaral o vás? A z toho se radujte a z toho buďte nadšeni.
Bratři a sestry, mně se mnohem víc líbí jiný příměr o té Nejsvětější Trojici, a sice příklad rodiny. Náš Bůh není sám, žije vztahy, žije ve vztazích. Občas se říká, když se něco v nějaké rodině děje: „No, co by si o nás pomysleli navenek? Musíme se snažit navenek zachovat si hezkou tvář.“ Bůh má hezkou tvář navenek, ale také harmonii uvnitř, což nám lidem se ne vždy daří. My pořád bojujeme s tím, aby to bylo třeba krásné navenek a hezké dovnitř. U Boha to je. U Boha je tato jednota navenek i dovnitř.
Proč můžeme Boží Trojici přirovnat k rodině? Protože rodina je místo, kde má jeden druhého rád. Rodina je místo, kde jeden druhému projevuje lásku, kde jeden projevuje starost o druhého. A takto jedná náš Bůh.
Bratři a sestry, Mojžíš chtěl říct těm Izraelitům, kteří chodili čtyřicet let po poušti: „Bůh na vás nezapomněl a vede vás k cíli. Z toho se radujte, to mějte na paměti a za to mu děkujte. Bratři a sestry, zkusme se k dnešnímu svátku postavit taky tak. Náš život nám může připomínat cestu, mnohdy cestu pouští, cestu namáhavou, cestu neradostnou, cestu, kdy třeba často hledáme, kudy jít a ptáme se, co a jak dál, ale Bůh je ten, který nás na tu cestu vyvedl, a Bůh je ten, který nás dovede k cíli. Na nás je, abychom se nezastavili a abychom šli, abychom věděli, že jenom On je ten, který nás může dovést k cíli. Všechno to ostatní, všichni ti „bohové“ jsou jenom bohové falešní, jsou jenom modly. On je Bůh pravý, který je tu pro nás.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.06.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme to, že náš Bůh žije ve společenství tří osob. Víceméně vlastně každé slovo tady v této definici je velmi důležité.
Když to vezmeme od konce: osoba. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že Bůh je nějaká třeba síla, něco, jako vítr, světlo, nebo že je obsažený v přírodě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.06.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal, dnešní svátek nám připomíná způsob existence Boha. Je to vztah. To je základní myšlenka, základní poselství tohoto svátku. Je to vztah, který je otevřený. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.06.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, všechny texty, které jsme slyšeli, včetně žalmu mluví právě o vztazích, o vztazích člověk – Bůh. My se dnes máme nějakým způsobem zadívat, připomenout si znovu, jak Bůh jedná.
V prvním čtení i evangeliu je taková velmi zajímavá situace. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.06.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme Boží vlastnost, způsob jeho existence. Je to pro nás obtížně pochopitelné, a proto si musíme pomoci tím, že z Písma svatého vytahujeme ať už slova, ale hlavně události, ze kterých vidíme, jakým způsobem žije, existuje, ale také jedná náš Bůh. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.05.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, Slavnost Nejsvětější Trojice je slavnost v liturgickém roce, která je asi nejhůře uchopitelná. Za touto slavností není jedna nějaká událost. Slavíme Vánoce, Velikonoce, nebo když jsme minulou neděli slavili Slavnost seslání Ducha svatého, tak i když s tím máme třeba nějaké potíže, problémy, tak vždycky je tam nějaká událost, vždycky je tam něco, co si člověk může představit a tím pádem to nějak uchopit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.05.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, mnoho lidí si myslí, že dnešní svátek je pouze takový teoretický, ale není to pravda. Dnešní svátek je naopak velmi praktický, protože dnešní svátek nám vypráví o tom, jak žije Bůh.
Život je něco dynamického, něco, co se ukazuje navenek. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
26.05.2002 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, oslavujeme svého Boha, který se nám zjevil jako Bůh, který je ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. Náš Bůh je ten, který nám jde svým vnitřním životem vzorem a který nám ukazuje, jak máme my všichni jednat. Není to něco, komu bychom měli dělat nějaké úlitby a už by nás nezajímal, nebo není to žádné božstvo, které, když má dobrou náladu, tak nás nechá žít, když nemá dobrou náladu, tak ho musíme usmiřovat svými obětmi, aby odvrátil od nás svůj hněv apod. Náš Bůh je ten, který se nám zjevuje jako Bůh neustále, bezmezně každého člověka milující a jehož láska nikdy nekončí. Více...