Sobota 21.05.2022, sv. Ondřej Bobola, Monika
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Usilovat o spravedlnost v každodenním životě

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.11.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Usilovat o spravedlnost v každodenním životě7:58
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.19 MB]

Bratři a sestry, jenom několik málo myšlenek k dnešní první adventní neděli. Úryvek z knihy proroka Jeremiáše, který jsme slyšeli, ten výrok samotný byl pronesen někdy kolem roku 535 před narozením Pána Ježíše. Bylo to v době, kdy se Izraelité vraceli z Babylóna. Byla to doba pro ně na jednu stranu radostná, ale na druhou stranu taky těžká. Musíme si uvědomit, že v babylónském zajetí byli víc než sedmdesát let. To znamená ti, kteří tam byli odvedeni, v tom zajetí zemřeli. Jim se narodily děti a ty děti také v tom zajetí většinou zemřely. A teď mluvíme o třetí generaci, která se vrací domů. Ale domů kam? Oni se narodili v Babylóně. Ale od svých předků slyšeli, že jejich domov je v Izraeli, v Palestině, ale to byla země, která jim nic neříkala.

Oni tam přišli a zjistili, že jsou tam rozvaliny, že tam není prostě vůbec nic, že to tam vypadá tak, jak jsme to zpívali nebo poslouchali v první sloce rorátního zpěvu: „Jeruzalém je opuštěný. To místo, kde Tě chválili naši otcové, je liduprázdné.“ A oni opravdu začínali stavět od nuly. Všechno. Jednak stavěli města, vesnice, chrám, ale také budovali tu společnost, a začínali úplně od začátku. A byli z toho velmi, velmi unavení, a říkali si, jestli to vůbec má cenu, jestli by nebylo lepší zapomenout na nějaký Izrael a vrátit se do Babylóna a přijmout tuto zemi za svou vlast. A do toho posílá Bůh proroka a prorok je povzbuzuje, utěšuje.

Tam je ještě zvláštní to, že s tímto povzbuzením duchovním šlo ruku v ruce povzbuzení materielní. Král Kýros vydal dekret, kterým každý ten navrátilec, ten kdo se vracel do Izraele, získal nárok na finanční obnos, na finanční podporu. Tady v tom vidíme, jak to Boží slovo funguje všemi směry. Nejenom v té rovině duchovní, ale i v té rovině třeba hmotné.

A co jim teda prorok říká, jak je povzbuzuje? Splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a Judovu domu. V tyto dny za toho času vzbudím Davidovi zákonitý výhonek.

Jednak se tam mluví o jednom výhonku. Víte, ti Izraelité měli v sobě takovou tu myšlenku: Obnoví se to v té velikosti, v té slávě, v tom triumfalismu. S tímhle někdy i církev velmi bojuje, tady s tím takzvaným triumfalismem. Ale tady se mluví o jednom výhonku, o jedné sazenici, tedy o něčem malém. Jednu sazenici, jednu květinu, jednu rostlinu je možné přehlédnout, lehce přehlédnout, samozřejmě se tím myslí Ježíš, ale tento jeden výhonek měl naprosto zásadní význam.

Ale ono to také je možné chápat ještě v jiném směru, a sice že každý z nás je ten jeden výhonek, který si Bůh volí. Bohu záleží na každém z nás.

Doba adventní je doba takového jakéhosi ztišení. I v kostele ta bohoslužba není tak slavnostní. Advent nám chce připomenout, a připomínal nám to právě i ten prorok Jeremiáš, že ty velké věci se kolikrát dějí tak jako nenápadně, právě potichu, a člověk se musí namáhat, aby je uviděl.

Potom tam zazněl ještě jeden takový veliký paradox: Splním sliby, které jsem dal o Izraelovu a Judovu domu. Když to slyšíme, tak si říkáme: „No, tak je to hezký, že to splní,“ ale ti, kteří se vraceli z toho Babylóna, všichni patřili k Judovu domu. Izraelův dům byl ještě o dvě stě let dřív, než bylo babylónské zajetí, odvedeno do asyrského zajetí, a nikdy se z toho zajetí nevrátili. Vrátili se jenom jedinci, ale jako národ (tam bylo odvedeno deset kmenů), jako národ už se nevrátili. Tedy my bychom řekli: „Teď, Bože, splníš sliby? Teď je pozdě, oni už neexistují!“

Tenhle výrok chce říct: Čas Boží se nekryje s časem lidským. Logika Boží se nekryje s logikou lidskou. Boží logika, Boží plány jsou jiné a často překvapující. A tenhle výrok chce říct: Pro Boha není nikdy pozdě. Pro Boha není nikdy pozdě a On ví dobře, co dělá. A jeho činy, jeho jednání jsou často velmi překvapující, ale překvapující v tom příjemném slova smyslu.

A konečně na konci toho dnešního úryvku jsme slyšeli, že Jeruzalém se bude nazývat Hospodin je naše spravedlnost. Jak jsem říkal, oni budovali společnost. Ta společnost měla hodně nedostatků. Bylo tam hodně toho, čemu my říkáme korupce, hodně různých nešvarů. A Bůh říká: „Tohle všechno by se mělo změnit. Ten, kdo se chce ke mně hlásit, tak musí respektovat nějaké zásady, které já dávám.“

Jednou z těch zásad je spravedlnost. Když se podíváme v podstatě do jakékoliv učebnice morálky, tak tam najdeme definici spravedlnosti. Jaká je? Spravedlivý je ten, kdo dává každém, co mu patří. Spravedlnost je dávat každému, co mu patří.

Bratři a sestry, a tady dostáváme jakýsi praktický návod pro letošní advent. Žijeme taky v době, která bojuje s mnoha nespravedlnostmi. Je to na té společnosti vidět, ta společnost tím velmi trpí. A tady nás přímo Boží slovo vybízí, abychom usilovali o toto, abychom usilovali o spravedlnost ve svém každodenním životě.

Zkusme to. Můžeme si samozřejmě najít jakýkoliv jiný program pro letošní advent, ale najděme si vůbec program, protože ten prorok Jeremiáš to, co jim chtěl dát, co jim chtěl nějak připomenout, byla vize, vize obnovy chrámu, města, společnosti.

Dnešní společnost také trpí tím, že mnoho lidí nemá nějaký plán, nemá nějakou vizi. Doba adventní nás k tomu přímo vybízí, abychom v sobě toto oživili. Ty texty nám to přímo nabízejí. Tak se toho chopme.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Tři rozměry adventu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.12.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Tři rozměry adventu9:29
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.13 MB]

Bratři a sestry, začínáme nový liturgický rok. Začínáme ho tradičně dobou adventní. Prožívat dobu adventní není vůbec jednoduché, protože v adventu je spojeno vícero myšlenek a mnoha lidem se to potom plete a my máme rádi, když je to jednoduché, jasné.    Více...


Těšit se na setkání jednoho s druhým

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.11.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Těšit se na setkání jednoho s druhým10:31
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.38 MB]

Bratři a sestry, vlastně dnes prožíváme první den nového liturgického roku a ne, že bych vás chtěl nějak zkoušet, ale položil bych otázku, kdy jsme naposledy slyšeli evangelium, které jsem teď přečetl? No, bylo to před čtrnácti dny.    Více...


Cílem je setkání se Synem člověka

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.12.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Cílem je setkání se Synem člověka13:09
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.82 MB]

Začínáme prožívat advent. Jak všichni víme, advent je přípravou na Vánoce a Vánoce často označujeme jako nejmilejší nebo nejkrásnější svátky v roce. A je to pravda, protože o Vánocích si připomínáme narození dítěte.    Více...


Doba adventní nabízí nový začátek

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.12.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Doba adventní nabízí nový začátek7:04
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.51 MB]

Bratři a sestry, vždycky vlastně, když stojíme na začátku něčeho nového, tak si říkáme, jak to prožít, jak se mám k té situaci postavit. Doba adventní se přímo nabízí, jako takový nový začátek, takže dnes se pokusím předestřít několik myšlenek, z kterých si můžete vybrat, jak tu dobu adventní prožít.    Více...


Zkusme projevit svou lásku

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.11.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 33,14-16; 2. čtení 1 Sol 3,12-4,2; evangelium Lk 21,25-28.34-36;

Zkusme projevit svou lásku8:15
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.58 MB]

Bratři a sestry, dnešní Lukášovo evangelium bylo takové docela hrozivé, až nás možná zamrazilo v zádech při všech těch slovech, kdy se tam mluvilo o všech možných úkazech, katastrofách, a je tam taková velice naléhavá výzva, co máme dělat, abychom obstáli před Synem člověka.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.