Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Srdcem eucharistie je láska

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
28.03.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Pochválen buď Ježíš Kristus! Téměř poslední slova, která jsme slyšeli, bylo, že Ježíš řekl: „Já jsem vám dal příklad, dal jsem vám příklad,“ doslova „jak máte i vy dělat.“ Jaký nám dal Ježíš příklad? Co to znamená, tento příklad? Jsme v Janově evangeliu, a víme, že Janovo evangelium je evangelium mystické. Jsou tam mnohé věci znázorněny, které znamenají daleko hlubší skutečnost. Když se díváme na kříž v Janově evangeliu, tak čteme ta slova, že byl Ježíš proboden kopím v srdci, a že vyšla krev a voda. A podobně i tady čteme, to je hluboký symbol, když Ježíš říká, že on nám dal příklad. Máme tedy, když někdo přijde k nám domů, také umývat nohy, nebo jaký to je příklad? To je příklad hluboké služby. Ježíš přišel ne proto, aby si nechal sloužit, jak čteme, ale proto, aby druhým sloužil. Celý život byl naplněn službou Krista. Jak nám, když čteme tuto větu, rezonuje ten druhý list Filipanům, kdy tam apoštol Pavel píše: „Tak jako Ježíš jednal, i vy máte jednat. On přijal přirozenost služebníka, ponížil se, a byl poslušný až k smrti křížem.“ Ježíš nám dal tento hluboký a veliký příklad pro každého křesťana. Lukáš ve svém evangeliu dodává ještě takovou větu, ve které říká, že takto mají jednat i apoštolové. Zřejmě taková věta, která navazuje na to, že se apoštolové předtím zřejmě přeli. Kdo je z nich největší. A on jim tam říká: „Ten je největší, kdo je služebníkem.“ To je Kristův příklad. Ježíš, který jde za nás na kříž. „Já jsem ten, který slouží.“ A Petr? Slyšeli jsme, jak se zdráhá: „Pane, nebudeš mi umývat nohy. Nikdy!“ Nerozumí tomu, co Ježíš chce udělat. Nechápe ten hluboký smysl, který Ježíš tímto vyjadřuje. Byl tam ještě jeden, který také věděl, co má udělat. Byl to Jidáš. Také měl svoji pravdu, i on. Už byl pryč. Petr byl na půl cesty; víme, že Ježíše později zradil. Toto je veliké tajemství, přijmout Ježíše sloužícího. A podle toho také jednat. Přijmout Ježíše, který nás chce oslavit, přijmout Ježíše, který nám chce dát dary, Boží dary. Není důležité tolik, co my všechno myslíme, a jak to myslíme. Není v této chvíle eucharistie důležité, jak my rozumem všechno prozkoumáme, prosvítíme, ale důležité je stanout před eucharistií jako před velikým tajemstvím Božím. Velikým tajemstvím.

Sv. František, když píše svůj list do kapituly, tak tam tak krásně hovoří o eucharistii. On tam říká: „Jestliže uctíváme Matku Boží, která porodila Ježíše, za blahoslavennou, a právem ji uctíváme a ctíme, jestliže Jan Křtitel se bál dotknout Kristovy hlavy, tak vidíme, jak je to veliké tajemství, jak je to veliké tajemství, které se nám dává na oltáři. Jak potom ruce, které proměňují eucharistii, jak potom ty, které rozdávají Krista, musí být svaté, když i hrob nazýváme svatým místem. A jak je toto hluboké a veliké tajemství.“ Řečtí otcové vždycky mluvili o eucharistii jako o hrozném tajemství. A Jan Zlatoústý napsal, že po přijetí eucharistie jsme jako lvi, on to napsal obrazně, z jejichž úst šlehají plameny. Jak je toto hluboké tajemství naší víry. Jestliže církev je kvasem tohoto světa, tak potom eucharistie zákonitě musí být kvasem celé církve. Ale podívejme se na to, jak někdy neochotně, nepřipraveni, prázdně, přijímáme Ježíše. My chceme, aby přicházel denně na oltář, nutíme tomuto krajnímu projevu lásky samotného Boha, a sami nemáme lásku, nebo velmi malou, chladnou. Jak je to strašné, přijmout takto Krista, s prázdným srdcem. Copak by někdo pozval krále do nějaké chatrče, nevyčištěné? A proto musíme jako věrní služebníci, jako apoštolové ve večeřadle prosit o pomoc. Stát před tímto tajemstvím.

Myslím, že cesta k obrácení, cesta křesťana musí projít tou chvílí, kdy člověk si uvědomí, jak je eucharistie velká. Jak je to hrozné tajemství, jak je to hluboké tajemství. Jak my jsme nehodni přijmout Krista. A přesto jak Kristus je dobrý, že k nám přichází. Musí si člověk tak uvědomit určité pravdy křesťanského života, že Bůh je v eucharistii skutečně živý, že to není jenom nějaký symbol, jenom něco, co si připomínáme jenom tak naprázdno. Ale že je to skutečně živý Bůh, Bůh silný, Bůh celého univerza, který je tam. A proto prosme ve chvíli přijímání celé nebe, naše patrony, Matku Boží, aby oni sami přišli a připravili ten dům, kam má přijít Král. Mohou to udělat, protože existuje společenství svatých, a chtějí to udělat, protože přichází jejich Král. Prosme tyto věčné adorátory, ať přijdou a připraví naše srdce. Pán je Pánem slávy. Jemu patří všechna sláva, i v našem srdci, v našem přijetí patří všechna sláva. Proto ho takto přijměme. Ježíš, ještě předtím, než ho uvěznili, než ho zradil Jidáš, Ježíš ještě předtím sám shrnul svoji smrt, své vzkříšení, celý svět do tohoto místa, do eucharistie. A protože Ježíš řekl, když odešel Jidáš: „Nyní je oslaven Pán! Nyní Otec mne oslavil. Nyní, v této chvíli.“ A říká, to slyšíme při každé mši svaté: „To čiňte na mou památku.“ Památka; kalvarská oběť jde až po večeři, až po eucharistii. V tom vidíme, že všechno je skryto v eucharistii, i čas je tam skryt, všechno je dáno a spojeno, sdruženo v tomto velikém tajemství. Pán je Pánem univerza. Když jeho přijímáme, přijímáme také zalíbení Otce, který měl ve svém Synu. Otec si ho zalíbil. Jestliže my přijímáme jeho, i Otec v nás má zalíbení, přijde k nám s Duchem svatým a učiní v nás příbytek. Jak je to krásné mít příbytek! Ve svém srdci. Jak je to krásné být živou eucharistií. Proto církev jako tělo je také živá eucharistie. Je eucharistie, která má proměnit celý tento svět.

Pán je Pánem slávy. Pán ustanovil tuto svátost, protože byl poslušný Otci. Jak byl poslušný Otci? Že vzal kříž a umřel na Kalvárii. Co je srdcem eucharistie? Srdcem eucharistie, drazí bratři a sestry, je láska. Je to ta láska, kterou Kristus umřel na kříži. To není laciná láska. To je láska živá, osobní, to je láska k tvému srdci, to je láska, která k tobě přichází, to je láska, kterou nemůžeš odmítnout jenom tak. Srdcem eucharistie je láska. Jestliže přijímáme eucharistii a nemilujeme se navzájem, nejsme si blízko svou službou, neprávem přijímáme eucharistii. Mohli bychom i říci svatokrádežně. Srdcem eucharistie je láska. Jidáš nebyl schopen ani ochoten přijmout tuto Kristovu lásku. Proto vyšel ven, a jak říká evangelista: „Byla tma.“ Neznamená to, že byl jenom večer, ale znamená to, že nastoupila hodina temnoty, kdy Pán se vydal. A o tom budeme rozjímat při eucharistii po mši svaté. Amen.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Proč a za kým chodíme do kostela?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.04.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Proč a za kým chodíme do kostela?10:50


Přiblížit k ústům

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.04.2017
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Přiblížit k ústům10:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.11 MB]

Bratři a sestry, v okamžiku, kdy něco slavíme, tak máme tendenci dívat se dozadu, vzpomínat na něco, co se stalo. Ale Velikonoce ve Starém zákoně i v Novém zákoně, to jsou svátky, kdy se sice díváme dozadu, ale především jsou to svátky, které nás mají nasměrovat dopředu.    Více...


Na počátku stojí víra

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.04.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Na počátku stojí víra10:31
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.91 MB]

Bratři a sestry, slavíme svátky, kterým se hebrejsky říká Pascha. Většinou se to překládá jako přejití. Slyšeli jsme v evangeliu že, jak píše svatý Jan, Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, kdy měl přejít z tohoto svět k Otci.    Více...


Petr je daleko od svého Mistra, ale jeho Mistr je mu velmi blízko

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.04.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Petr je daleko od svého Mistra, ale jeho Mistr je mu velmi blízko15:23
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.72 MB]

Bratři a sestry, dovolím si jednu takovou poznámku vůbec k tomu, jak slavíme Velikonoce a jak je slavili první křesťané. My během každého roku prožíváme několikatery svátky.    Více...


Dnes budeš se mnou v ráji

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.03.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

Dnes budeš se mnou v ráji7:16
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.09 MB]

Bratři a sestry, dostáváme se dnes ke druhému slovu Ježíše Krista na kříži, spíš k druhé větě: „Dnes budeš se mnou v ráji.“ Je to výrok, který je doslova vyprovokován prosbou člověka.

„Vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království,“ tak prosí jeden ze zločinců.    Více...


To konejte na mou památku

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.03.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZELENÝ ČTVRTEK
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 12,1-8.11-14; ž. Žl 116; 2. čt. 1 Kor 11,23-26; evang. Jan 13,1-15;

To konejte na mou památku13:11
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 28 kb/s, 2.72 MB]

Bratři a sestry, vždycky je dobré stanovit si na každé svátky nějakou takovou hlavní myšlenku, něco, co by mělo být před našima očima po všechny ty dny svátků. A já jsem pro letošek vybral, jestli dovolíte, Ježíšovu větu „To konejte na mou památku“.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.