Rubrika
HomilieVrať mi radost ze své ochrany
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.03.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, se krásně doplňují. Asi největší takovou syntézu tvoří zase žalm. Má číslo 51 a už jsme o něm rozjímali. Je to takzvaný kající žalm. Ze všech kajících žalmů je nejoblíbenější. Křesťané v pravoslavné církvi ho recitují každý den. Ten žalm myšlenkově vychází z události, kdy zhřešil král David, kdy si vzal za milenku manželku Chetity Uriáše a později Chetitu Uriáše nechal zabít. A ke králi Davidovi přichází prorok a usvědčuje ho z jeho viny a David na to říká: „Zhřešil jsem,“ uznává svoji vinu a prosí za odpuštění. Ten žalm je inspirován touto událostí, ale platí obecně, týká se všech lidí a mluví vůbec o lidské hříšnosti, ale také mluví o Božím odpuštění.
Co je zajímavé, tak lidská hříšnost je tam líčena za pomoci tří slov: nepravost, vina, hřích. Chce se tím říct, že lidé, pokud jde o to zlo, tak jsou bohužel vynalézaví a to zlo má různé podoby, různé tváře. Ale potom dál v tom žalmu je zase líčen Boží postoj, odpuštění, milosrdenství, a zase je to tam vylíčeno za pomoci tří slov. Chce se tím říct, že na lidskou hříšnost, lidskou zlobu Bůh zná lék. Ví, jak z toho. Protože kolikrát si říkáme my sami, že nevíme jak z toho, jak z toho dál.
Ale my jsme ten žalm dnes neslyšeli celý, on je mnohem delší, ale slyšeli jsme pasáže, které se týkají právě toho rozhodnutí člověka změnit se k lepšímu. První, co je nutné, je uznat tu vinu. V okamžiku, kdy se člověk zachová jako král David a řekne: „Ano, já jsem udělal něco špatně,“ potom může prosit o odpuštění, potom může začít pracovat na tom, aby se ta situace zlepšila.
Ten král David nechal zabít Chetitu Uriáše, ale uznává: „Zhřešil jsem proti Tobě, Bože.“ Každý hřích má rozměr sociální. Žádný hřích se netýká jenom jedince, člověka samotného, ale dotýká se to celé společnosti a samozřejmě se to dotýká člověka a Boha. Zlem, hříchem člověk jako by popíral Boží autorská práva, protože Bůh je tvůrce světa a on je ten, který dává ta pravidla. „Proti Tobě jsem se prohřešil, a tak prosím Tebe za odpuštění.“
A teď dál už to ale pokračuje tak, jak ten žalmista si uvědomuje, co by potřeboval, aby to v jeho životě bylo lepší: „Stvoř mi čisté srdce.“ Srdce v době Starého zákona je považováno za místo rozumu, rozhodnutí, správných nebo špatných. Tedy: „Dej mi, abych se rozhodoval čistě, abych nedělal intriky, abych nebyl veden nějakými postraními úmysly.“ Pán Ježíš na to říká: „Vaše řeč, ať je ano, ano – ne, ne.“
A další věc: „Obnov ve mně ducha vytrvalosti.“ Žalmista si dobře uvědomuje, že pokud tam nebude vytrvalost, tak že to brzo skončí. Ano, my se nadchneme pro něco, ale bohužel to často vydrží jenom chvíli, a tak potřebujeme obnovit ducha vytrvalosti. Už vemte si to „obnov ducha vytrvalosti“. Já už jsem se mnohokrát v životě rozhodoval pro něco dobrého, a musím to pořád a pořád obnovovat. Bože, pomoz mi v tom, abych nezapomněl obnovovat svoje dobrá předsevzetí.
„Neodvrhuj mě od své tváře a neodnímej mi svého svatého ducha.“ My máme vzory, a když někoho obdivujeme, tak se na něho díváme. Chceme mít před očima jeho podobu. Snažíme se o tom vzoru dozvědět co nejvíc, protože ho chceme následovat, chceme jednat podobně. A toto je obsaženo tady v tomto. Ten nejvyšší vzor je Bůh. My to máme o dost jednodušší než žalmista, protože my máme možnost setkat se s dílem, s životem Ježíše Krista v evangeliu, Božího Syna. A tady máme ten návod. Tady už máme konkrétní postavu, známe jeho výroky, známe Ježíšovo učení, víme, co dělal, víme, co říkal. A to je vlastně ten návod, to je to, co jsme potřebovali. Máme to tedy o mnoho jednodušší a jde o to, abychom tento návod používali.
No, a vlastně na konec říká: „Vrať mi radost ze své ochrany.“ Uvědomme si, že na konci celého toho procesu je radost, že tady nejde jenom o nějaké cvičení, které má člověka trápit. Že tady nejde o to, aby člověk podal výkon, ale jde o to, aby v člověku byla posílena radost, pokoj a to, aby člověk byl šťastný. To je vlastně cílem celého toho našeho svatopostního úsilí. A tak na to mysleme.
Když bych měl jenom kratince říct něco málo k evangeliu, Ježíš nekritizuje ty skutky, které konají ti farizejové. Ježíš uznává hodnotu almužny, hodnotu půstu, hodnotu modlitby, ale říká: „K tomu, co děláte, ještě je potřeba přidat správný úmysl. K vnějšímu jednání je potřeba, aby byl přiřazen dobrý vnitřní úmysl, aby toto bylo ve shodě. Konec konců toto říká právě i ten žalmista.
A tak, bratři a sestry, když se budeme rozhodovat, kterým směrem se letos zaměříme, na co si budeme zvlášť v době postní dávat pozor, určitě každý něco najdeme. Ale já bych řekl obecně, nechme se inspirovat větou, kterou za chvíli každý z nás uslyší, každý kdo přijme znamení popela, popelce: „Čiň pokání a věř evangeliu.“ To jsou ty dvě věci, které nás nakonec mají dovést k tomu, abychom byli radostnější, pokojnější, šťastnější.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.02.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, většina prorockých knih bývá uvozena nebo začíná nějakým časovým údajem. Že třeba za vlády toho nebo onoho krále vystoupil ten nebo onen prorok. Kniha proroka Joela je tady v tomto výjimkou. Vůbec vlastně se tam nedá poznat, kdy prorok Joel vystoupil, v jaké době žil. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.03.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, začnu možná trošku netradičně, ale položím vám hádanku. Doufám, že tím nikoho nepohorším, pak se dostaneme k tomu, k čemu to chci přivést.
V jedné televizní soutěži kdysi byla otázka: Co udělá švec, když zjistí, že se mu kýve verpánek? Dokonce byly dané možnosti, jednu nohu podloží, jednu uřízne, anebo třetí možnost nic. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.03.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, prorok Joel napsal začátek svého spisu, první dvě kapitoly (celý ten text má čtyři kapitoly, takže první polovinu toho spisu), napsal asi 400 let před narozením Pán Ježíše a impulsem k tomu byla taková konkrétní událost, nepříjemná událost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.02.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, apoštol Pavel byl velmi dobrým žákem Pána Ježíše, a jedna z těch zásad, které se naučil od Pána Ježíše (i když se to naučil zprostředkovaně), bylo to, že se snažil vysvětlovat třeba i důležité věci na příkladech, na příkladech z života, na příkladech, kterým rozumělo co nejvíc lidí, nejlépe všichni. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
13.02.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Sestry a bratři, Boží přátelé, dnešním dnem vstupujeme do doby svatopostní, do doby, která je přípravou na Velikonoce, ale nejenom na ty Velikonoce za 7 týdnů, ale na ty Velikonoce, které jednou budeme slavit u Pána. Aby ty Velikonoce pro mě, pro tebe byly šťastné. Proto každý rok se opakuje ta doba postní a je to skutečně doba milosti a doba příhodná, ve které já mohu napřímit ty svoje životní kroky, cesty k Pánu. Kdy se víc dívám do sebe, do svého zrcadla, ne na ten svět kolem, jak je hříšnej nebo jak jsou lidi kolem mě špatní, ale kdy já se podívám do sebe, do svýho nitra a zjistím, že já jsem ten hříšník, že já potřebuji pokání, že potřebuji nápravu. Více...