Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Nehemiáš i Ezdráš se chtějí vrátit ke kořenům

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.01.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Nehemiáš i Ezdráš se chtějí vrátit ke kořenům11:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.81 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, slyšeli jsme o první bohoslužbě slova. Víme přesně, kdy se udála – 445 let před narozením Pána Ježíše. Podle našeho počítání to bylo v květnu (tam bylo asi teplejc). Podle jejich počítání to byl sedmý měsíc, to je první měsíc. Takže slavili tenhle měsíc, i když je sedmý, Nový rok. Proč? Protože toho sedmého měsíce odešli z Egypta, z egyptského otroctví, a pro Izraelity, je to řečeno i v Písmu, je to začátek nové éry, a tak tedy každý rok je to začátek nového roku.

Tato bohoslužba, která se konala v Jeruzalémském chrámu, se stala vzorem pro každou bohoslužbu slova, která se koná v synagóze, tak, jak ji Izraelité, Židé konají dodneška v sobotu ve svých synagogách.

Takže, pokud jsme poslouchali, tak jsme slyšeli v evangeliu prvky shodné s tím, co jsme slyšeli v prvním čtení, o tom, že Ježíš vystoupil na nějaké vyvýšené místo, aby ho bylo vidět, slyšet, podali mu tu knihu, svitek, a on četl. Potom se tam také mluví o levitech, tedy o lidech, kteří vysvětlují. Zmínil to také komentář, že nerozuměli. Ty svitky byly napsány hebrejsky, ale ti lidé, kteří stáli před Ezdrášem a Nehemiášem, už mluvili aramejsky (pán Ježíš taky mluvil aramejsky). Takže potřebovali někoho, kdo by jim to přeložil vysvětlil, aby si nepřipadali jako třeba my, když se díváme na nějaký program v televizi, kde to mluví cizí řečí. Člověka to přestane po chvíli bavit a říká si: „Na co se to dívám? Nevím, o co tu jde!“ V Písmu svatém, u Božího slova je důležité vědět, o co jde. A proto tady byli levité, kteří překládali, vysvětlovali.

Tahle bohoslužba slova je zvláštní ještě tím, že se s ní začíná nová éra, můžeme říci, Jeruzalémského chrámu. Jak se k té bohoslužbě dostali? Začali se vracet z babylónského zajetí, trvalo to několik roků, vraceli se v několika vlnách, a ti, kteří obnovovali Jeruzalém, obnovovali chrám, psali těm ostatním, kteří byli v Babylóně ještě, tak jim psali o tom, jak je to těžké, jak jim to nejde a jak to vypadá, že se to možná ani nepodaří.

Tyhle dopisy se dostaly k člověku, který se jmenoval Nehemiáš. Nehemiáš byl číšníkem perského krále Artaxerxe a měl tedy vysoké postavení. Že byl číšník neznamená, že by tam někde chodil s talířema a nosil utěrku přes ruku tak, jak známe číšníka z restaurace. To byl člověk, který to měl na starosti, který to řídil, který tam rozhodoval, jak bude to stolování probíhat a takhle. Tedy mohl si říct: „Mám se dobře. Co je mi po tom, že tam někde daleko, několik tisíc kilometrů ode mě, se někdo lopotí. Vždyť já jsem v Jeruzalémě nikdy nebyl, já už jsem se narodil tady v Babylóně. Proč?“

Ne, naopak. On, když do všechno četl, tak se rozhodl, že využije svůj vliv na krále, a protože to byl dobrý služebník a věděl tedy, co na jeho krále platí, tak získal od krále peníze, vojáky, další nějaká doporučení a vydal se do Izraele, do Palestiny a pobyl tam třináct let a můžeme říct, že to celé tak nějak rozhýbal. Dotáhl do konce obnovu Jeruzaléma, postavili jeruzalémské hradby, obnovili chrám. On se pak vrátil zpátky do Babylónie. Ale znovu se to zadrhlo, znovu se to zastavilo a on přišel ještě jednou a pobyl tam dalších sedm let.

Uvědomme si, že už to byl starší člověk. Nebylo to pro něho vůbec jednoduché, ale on věděl, z jakých kořenů vyšel, a že je potřeba tyto kořeny obnovit, vracet se k nim. Že je potřeba obnovit ty dobré tradice. A proto jde. Zase Nehemiáš je člověkem, který je nám vzorem. Uvědomme si, není to kněz, není to prorok, je to, můžeme říci, královský úředník, ale přesto tento člověk má otevřené srdce, otevřený rozum a podle toho jedná.

A ten dnešní úryvek nás zavádí asi někde do poloviny toho prvního období, kdy jsou v pilné práci, pracují na obnově jeruzalémských hradeb, na obnově chrámu. Ale také se ptají: „A proč to děláme? Proč to stavíme?“

Proč se něco staví? No, někdo staví dům třeba proto, aby měl kde bydlet. Ale jsou taky případy, a to tak právě většinou bývá u těch hradeb a u těch chrámů, stávalo se to i u kostelů: „No, aby ti okolo viděli. Aby viděli, že my na to máme, že my jsme víc, že, zkrátka a dobře, jsme něco lepšího.“ Ptali se: „A neděláme my to taky z nějakého takovéhohle malicherného důvodu?“ A samozřejmě Nehemiáš i kněz Ezdráš říkají: „Ne. My to děláme proto, že chceme obnovu, chceme se vrátit k těm kořenům (pro Izraelity kořeny, to je ten východ z Egypta, to je Desatero, to je Smlouva na hoře Sinaj). K tomuto se chceme vrátit.“

Ti lidé o tom něco málo věděli, málo tušili, ale znalost náboženských pojmů, náboženských věcí v té době v Izraeli byla velmi malá. A teď se dostáváme k něčemu zvláštnímu: Oni sami přišli za Ezdrášem a říkají mu: „Tak nás pouč. Tak nám to přečti. Tak nás tady v tomto směru posuň o kus dopředu.“ A proto Ezdráš a Nehemiáš po společné poradě svolávají tuto bohoslužbu slova. Ale impuls k této bohoslužbě vyšel zespodu. My jsme na tom přesně naopak, my jsme zváni na bohoslužby, ale tam to bylo úplně zespodu: „My po tom toužíme. My cítíme, že nám to chybí, že nám chybí něco podstatného pro náš život. Jedna stránka našeho bytí, našeho duchovního života je ve stínu, je zavřená, naznáme ji. Chceme to změnit. Pomoz nám v tom.“ A proto se shromažďují. Přišli všichni – všichni, kterým to zdravotní stav dovoloval, všichni obyvatelé Jeruzaléma a blízkého okolí.

A jak ta bohoslužba probíhala? Ti lidé na východě mají ve zvyku projevovat svoje emoce nahlas. Není to tedy tak, jak my jsme zvyklí tady ze západní církve, že ty bohoslužby tak důstojně plynou, všechno má svůj čas, své místo, každý ví, kde se má postavit a takhle. Ne. Tam to probíhá, my bychom řekli, na náš vkus až chaoticky, protože první, co je, tak oni se zvedají, mávají rukama, volají, křičí amen a jiné další výkřiky.

Amen je hebrejské slovo, které znamená „tak je“ anebo „tak se staň“. Je to zvolání, které je zařazeno i do naší bohoslužby, do našich modliteb, protože ten, kdo volá to amen, chce říct: „Já s tím souhlasím. Já se k tomu připojuji. Ano, to je to, za čím si stojím.“

Všimněme si také, že tam spontánně vzniklo to, co zachováváme při čtení evangelia: lid se postavil. Uvědomil si, že to je něco důležitého, vážného. Stání znamená připravenost, ochotu vyplnit to, co slyší. Nebylo to tedy takové uhlazené, nebylo to plánované. Bylo to spontánní a bylo to od srdce. Tam naplno vytryskly jejich emoce, to vlastně, že se z toho radovali, ale tak se radovali, že až plakali.

A nakonec to všechno vrcholí hostinou, to, že se nechtějí rozejít, že chtějí spolu zůstat, chtějí zažít přítomnost Boha ve slově. Chtějí, aby to ještě pokračovalo, a nemyslí přitom jenom na sebe, ale starají se i o ty, kdo si nemohli nic připravit.

Bratři a sestry, a tady je ten rozdíl. Jak jsem říkal, na konci mše svaté budou ohlášky. Budu číst o tom, jaké jsou mše, jaké jsou další bohoslužby, různé další aktivity, vzdělávací, možnosti setkání a takhle. A někdy my si říkáme: „A toho už je, je to vůbec potřeba?“ Máme to o mnoho jednodušší. My si můžeme otevřít Písmo svaté doma. Máme ho přeložené do našeho jazyka, rozumíme mu. Můžeme si opatřit i Písmo svaté s vysvětlivkami. Ale toužíme po tom? Anebo si říkáme: „To je škoda času. Radš půjdu něco dělat, aby za mnou byl vidět kus odvedené práce.“

Bratři a sestry, tato bohoslužba slova, tato první bohoslužba slova vznikla spontánně, ze spodu, z touhy lidí. Každý z nás by měl děkovat za to, že máme Boží slovo, že ho takhle kdykoliv můžeme otevřít a můžeme se setkat s Bohem. Ale každý z nás by tuto možnost měl využívat. Měli bychom si vždycky vzpomenout na Izraelity, pro které to vůbec nebylo jednoduché a museli překonat mnohou překážku. My v pohodlí a teple domova si můžeme otevřít Písmo svaté a čerpat z něho. Tak tedy ať nezůstane jenom třeba u předsevzetí, ale ať se to předsevzetí stane skutkem.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Přijímejme Boží lásku a skrze bližní ji předávejme dál

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.01.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Přijímejme Boží lásku a skrze bližní ji předávejme dál7:45

Bratři a sestry, jak jsem zmínil na začátku, slovo tvoří podstatnou část našeho shromáždění. Slovo je něco, co nás spojuje, co umožňuje ten kontakt mezi námi lidmi, a mezi námi a Bohem.

Když začínal svatý Lukáš psát svoje evangelium, tak vlastně zmiňuje a říká, že to tedy prozkoumal a přijal svědectví těch, kteří byli od počátku očitými svědky a služebníky Slova.    Více...


Slovo má být průvodcem v každém dnu nového roku

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.01.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Slovo má být průvodcem v každém dnu nového roku11:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.44 MB]

Bratři a sestry, my si dnes máme znovu uvědomit nebo hlouběji uvědomit, že naše víra je založena na slovu. Slovo má vůbec v našem životě důležité postavení. My máme rádi obrazy. Rádi se třeba bavíme o nějakých, řekněme, ať už třeba zjeveních nebo takhle, ale když zůstaneme u toho, co jsme teď zase slyšeli, tak se nám celkem dobře snadno představí, jak šel Ježíš do Nazareta, jak šel do synagogy, jak mu podali nějak ten svitek a tady to všechno s tím spojené.    Více...


Bůh nám nabízí ukazatele cesty

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.01.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Bůh nám nabízí ukazatele cesty11:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.72 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení nám vypráví o tom, jak Izraelité slavili při bohoslužbě Nový rok. Je to popis oslavy, která proběhla, když se vrátili z babylónského zajetí, a podle této oslavy potom vlastně se začla utvářet bohoslužba v synagóze, kde každou sobotu Izraelité předčítají z Písma, z těch knih, kterým my vlastně říkáme Starý zákon.    Více...


Lukášovo evangelium nás vyzývá k odpovědi

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.01.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Lukášovo evangelium nás vyzývá k odpovědi13:27
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.92 MB]

Bratři a sestry, dnešní evangelium, jak jsme ho slyšeli, se vlastně skládalo ze dvou částí. Nejdříve jsme četli první čtyři verše, úplně začátek první kapitoly Lukášova evangelia, kde, jak to i říkal komentář, on vysvětluje důvody, proč se do toho pustil.    Více...


Poslání kmotrů

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
21.01.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Poslání kmotrů12:37
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.87 MB]

Jako Lukáš doprovází toho Teofila a sepisuje mu, co se dozvěděl o Ježíšově narození, působení, ukřižování a zmrtvýchvstání – o dějinách spásy, tak zrovna tak prorok Nehemiáš doprovází izraelský národ z exilu zpátky do vlasti a nacházejí Palestinu v zbědovaném stavu.    Více...


Potřebujeme být blíž Bohu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.01.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nech 8,2-4a.5-6.8-10; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 12,12-30; evang. Lk 1,1-4; 4,14-21;

Potřebujeme být blíž Bohu10:09
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 2.08 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení nás přivádí do Jeruzaléma na podzim roku 445 před Kristem. Bylo to v říjnu. Víme to celkem přesně. Stala se tehdy taková velice zvláštní věc. Obyvatelé Jeuzaléma přišli za Ezdrášem a Nehemiášem, a žádali je, aby svolali shromáždění Izraele.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.