Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Jako já vás

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.05.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Jako já vás9:35
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.83 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty, hlavně prvního čtení a evangelia, jsou obtížné. Obtížné hlavně pro kazatele, protože tam není ani tak co vysvětlovat. Je to celkem jasné, a obtížné je to z toho důvodu, že každý z nás, úplně každý, i ten kazatel, musí říct: „To se týká i mě.“ Nikdo z nás, pokud chce být dobrým křesťanem, si nemůže říct: „Tak už jsem to všechno dosáhnul, už to všechno mám a to stačí.“ Pokud to někdo takhle pomyslně zabalí, tak skutečně skončil v duchovním životě. Vezměme to z té strany od evangelia. Ježíš je s apoštoly ve večeřadle, umyl jim nohy a začala debata o tom, že ho někdo z nich zradí. V okamžiku, kdy se ukáže, že je to Jidáš, Jidáš odchází a Ježíš na to říká: „Nyní je oslaven Syn člověka.“ Kdyby tam byl kdokoliv jiný, kdokoliv z nás, tak by asi padlo něco o tom: „No, to teda mám kamarády, to jsem si, jak se říká, hřál na prsou hada. To jste se mi teda odvděčili.“ A Ježíš na to říká: „Nyní je oslaven Syn člověka.“ Čím je oslaven Syn člověka? Tím, že na konci všem bude jasné, že to, co Ježíš říkal a dělal, myslel stoprocentně vážně. Ježíš totiž hned říká: „Mějte se rádi, jak jsem já měl rád vás.“ Tou Jidášovou zradou, tím zmanipulovaným procesem Ježíš ukáže: „Já jsem to s váma myslel vážně.“ A v tom bude oslaven on a Bůh. „Mějte se rádi, jako jsem měl rád já vás.“ A říká, že je to nové přikázání. Nové je to v tom, že je zde řečena míra. „Jako já vás.“ Už ve Starém zákoně se můžeme dočíst o tom, že máme mít rádi Boha a druhé lidi, ale není tam řečena ta míra, nakolik moc. „Jako já vás.“ A tady si můžeme říct: „Tak, Pane Ježíši, Ty po nás chceš teda hodně. Opravdu.“

Ten text z dnešního evangelia není ani tak na kázání jako na rozjímání, na modlitbu, na modlitbu pro každého z nás: nakolik já mám rád druhé lidi. Bylo by pro nás daleko jednodušší, kdyby Ježíš řekl: „Všichni ostatní vás poznají podle toho, že budete v neděli chodit do kostela. Všichni ostatní poznají, že jste moji učedníci z toho, že třeba na krku budete mít křížek nebo že budete umět odříkat Otčenáš.“ On říká: „Oni to poznají z toho, že se budete mít rádi.“ Něco, co s tou vírou zdánlivě vůbec nesouvisí. Ale jenom zdánlivě. K tomu, aby člověk měl takhle nezištně rád druhé lidi, k tomu musí věřit v Boha, k tomu musí věřit, že Bůh ho má rád, že Bůh to s ním myslí vážně. Bratři a sestry, my bychom rádi namítli: „No, ale když ti druzí nemají rádi mě.“ A o tom Ježíš nemluví. On říká: „Jestli chceš být mým učedníkem, měj rád. Měj rád ty druhé, kteří jsou ti třeba nesympatičtí, obtížní, neboj se projevit jim svou náklonnost.“ A my hned na to řekneme: „Pane, ale to je strašně těžké.“ On říká: „Já vím, i pro mě to bylo těžké, ale já vás v tom nenechám samotné. Bratři a sestry, i tohle své přání, tuhle svou výzvu Ježíš myslel úplně vážně. Řekl ji několik málo hodin před tím, než byl zatčen, a můžeme říct, že to je jeho testament, jeho závěť. A v takovýchto chvílích každý člověk, i Boží Syn, mluví velice vážně. „Mějte se rádi, jako jsem měl rád já vás.“ Můžeme říct, že to je jakési vysvědčení, jakási známka. Dnešní doba ráda mluví o značkovém zboží: značkovém oblečení, značkových vínech a já nevím čem. Dokonce i plnící pero je značkové. A za značku se, jak známo, platí. Té značky si každý váží, cení. Bratři a sestry, my svým postojem, každodenním postojem, buď té lásky nebo nelásky, my sami sobě dáváme takové jakési ocenění: jestli jsme značkovým zbožím anebo nějakým brakem z nějaké tržnice, nějakou napodobeninou, nějakým padělkem.

Teď se dostáváme k prvnímu čtení. Pavel a Barnabáš obcházeli jednotlivé církevní obce, kde už předtím byli, a utvrzovali je ve víře. Co jim říkali? Asi tohle, co jsme my teď četli. A hlavně jim říkali: „To, že jste se stali křesťany, to je pěkné, to je správné rozhodnutí, ale je potřeba v tom vytrvat. Je potřeba to nevzdát.“ Řečeno tak nějak normálně, v okamžiku, kdy ráno otevřu oči, tak bych si měl říct: „A já dneska ze všech sil budu usilovat o to, abych byl tím značkovým zbožím, nic napůl, žádná napodobenina, žádná karikatura. Když se mi to bude dařit, Bože, já Ti za to děkuji. Když se mi to dařit nebude, tak mi to, prosím Tě, promiň. Ale v žádném případě to nechci vzdát.“ „Mějte se rádi, jako jsem já měl rád vás.“ Bratři a sestry, to je životní úkol. O lásce se mnoho mluví, mnoho píše, ale nějak nám pořád chybí. Ono jí nikdy nebude dost. Nikdy nebude dost projevů obyčejné lásky. Láska nikdy není obyčejná. Nikdy nebude dost projevů ryzí a nezištné lásky. Ježíš říká: „Podle toho bych chtěl, aby vás poznali. Podle toho bych chtěl, abyste se prezentovali světu. Proč? Protože potom budete přitažliví a potom půjdou i všichni ostatní za váma. Jestli budete působit povýšeně, jestli budete ukazovat jenom moc, jestli budete ukazovat to, že spolu soupeříte, nikoho nezískáte. Je to buď a nebo.“

Bratři a sestry, není to o tom, nakolik já to tady teď dokážu rozvést a mluvit o tom. Je to o tom, abychom se každý z nás nad tím zamýšleli. Ne jenom jednou, ale často. Abychom o tom rozjímali, abychom prosili Boha v modlitbě o tento dar. Mít ryzí, nezištnou lásku. „Pane, chci být Tvým učedníkem, prosím Tě, pomoz mi, abych měl lásku: znak a znamení Tvého opravdového učedníka.“



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Hle, všechno tvořím nové

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.05.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Hle, všechno tvořím nové10:01

Bratři a sestry, takovou hlavní myšlenkou dnešní neděle jsou nová nebesa, nová země a nové přikázání. My, když si kupujeme novou věc, tak si klademe vždycky otázku a doufáme v to, že ta nová věc bude lepší, dokonalejší, že bude lépe fungovat, že lépe odpoví na naše očekávání. A ne vždycky to tak bývá.

Někdy se stane i to, že člověk musí říct: „To staré bylo lepší.    Více...


Pavel a Barnabáš otevřeli bránu pohanům

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.05.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Pavel a Barnabáš otevřeli bránu pohanům11:56
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.64 MB]

Bratři a sestry, slyšeli jsme o tom, jak Pavel a Barnabáš dokončili svoji apoštolskou cestu. Ona byla první. V tu chvíli nevěděli, že třeba budou ještě další.

Tady to vyprávění z té první apoštolské cesty je ve 13.    Více...


Rozlišovací kritérium má být to, že se budete mít rádi

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.04.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Rozlišovací kritérium má být to, že se budete mít rádi11:18
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.58 MB]

Bratři a sestry, prožíváme dobu velikonoční, dobu radosti, ale přesto jsme realisty a víme, že v našem životě se nám často staví do cesty různé překážky, naše slabosti a vůbec celkově zlo.    Více...


Bůh je jistota, která má s námi slitování

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.04.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Bůh je jistota, která má s námi slitování9:41
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.11 MB]

Hlavní myšlenkou všech dnešních textů je děkování – děkování v nejrůznějších situacích. Tuto myšlenku lze nalézt v úplně všech textech, které jsme právě vyslechli.

Svatý Pavel, který se vrací ze své misijní cesty, nevzpomíná na útrapy, na příkoří, na nepřátelství, ale děkuje.    Více...


Život jako cesta

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.05.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Život jako cesta13:00
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.85 MB]

Bratři a sestry, když se podíváme na první čtení a na evangelium, tak vidíme, že se tam jedná o cesty. Pavel a Barnabáš se vracejí do Antiochie v Sýrii a Jidáš odchází z večeřadla, aby přivedl vojáky, služebníky velerady, aby zatkli Ježíše.    Více...


Hle, všechno tvořím nové

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.05.2007, kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách
5. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 14,21b-27; ž. Žl 145; 2. čt. Zj 21,1-5a; evang. Jan 13,31-33a.34-35;

Hle, všechno tvořím nové11:47
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.77 MB]

Bratři a sestry, dnešní úryvek z knihy Zjevení svatého Jana mluví o dovršení stvoření. Mluví o tom, že stvoření se vrátí k té podobě, jak si ho Bůh přál mít na začátku. To znamená, že bude dokonalé, že tam nebude žádná chyba, žádná vada.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.