Rubrika
HomilieKristus se vydává
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.03.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Drazí bratři a sestry. Slyšeli jsme pašije, které hovoří o utrpení Pána a o jeho smrti. A začali jsme tuto Květnou neděli tím vstupem Ježíše do Jeruzaléma. Oslavovali jsme našeho Krále. A jsou to takové tři momenty, tři symboly Květné neděle. První je cesta Ježíše do Jeruzaléma, kde ho čeká smrt, odsouzení. Druhým symbolem je vítání tohoto krále, to je to Hosana, to jsou ratolesti, to jsou prostřené šaty na té cestě do Jeruzaléma. A třetím tím momentem, tím obrazem této Květné neděle je Ježíš, Král, Boží Syn, Syn poslušný nebeskému Otci, který jede jako pokorný služebník na oslátku. Tedy pokorný služebník, sláva Králi, a cesta, která vede do Jeruzaléma. O utrpení Páně ještě budeme rozjímat v celém týdnu tohoto Svatého týdne. Tak se nyní zastavme u toho druhého a třetího momentu.
Provolávají Ježíši Hosana. Co to vlastně znamená, ty ratolesti a tato slova? Ježíš je králem, který přichází pro naši spásu. Víte, ta palmová ratolest je velice symbolická pro utrpení a pro cestu Ježíšovu do Jeruzaléma. Takové palmy mi rostou v Římě před okny. Jsou veliké, sahají skoro až do druhého patra, kde bydlím. Nikdy jsem si to dříve neuvědomil, až teď, když chodím kolem nich, když vidím, jak jsou krásné. Že tyto palmy kvetou v říjnu, v druhé polovině října, potom jsou vlastně přes celou zimu, kdy dozrávají, a teď už jsou tam malé plody. Za nějaký měsíc si snad už někdo z nich utrhne nějaký ten banán. Můžeme říci, že teď v této době, ta palma je v plné síle. V Římě už je jaro, je 23°C, už stromy odkvétají; je v plné síle. I ty naše kočičky, které máme místo těch palmových ratolestí, jsou vlastně také takovým prvním znamením jara, první pastvou pro včely, prvním květem. A tyto ratolesti, nebo u nás tyto naše kočičky, my utrhneme a máváme a vítáme s nimi Krista.
V čem je symbolika této ratolesti palmové a Krista, který jde do Jeruzaléma? Právě v tom, že Kristus se vydává Otci v plné síle. Kristus nejde na smrt jako dědeček, jako někdo, kdo už je unavený životem, ale jako muž plný síly, 33 roků, vždyť tento člověk má plno energie. Podívejte, já mám Kristova léta, já to vím. A Kristus v této své plné síle jde se vydat Otci. Bylo by úplně přirozené, že by Kristus pro spásu jednal jinak, kdyby se nechal vést tou lidskou přirozeností. Možná by jel do Jeruzaléma jako rytíř, na koni, s vojskem, s mečem. Bil by se. Protestoval by. Ale Kristus se vydává. To je veliká symbolika celé této neděle, a také našeho křesťanského života, protože máme žít jako Kristus, máme jít, jako šel on. Podívejte, Kristus nás nevykoupil nějakým vzbouřením, nějakou revolucí, ale Kristus nás vlastně vykoupil vydáním se. Můžeme říci takovou pasivitou, která je samozřejmě hlubokou aktivitou pro spásu. On se vydal. On nechal své ruce přibít na kříž. On se nechá odsoudit, on padá pod křížem, on se vydává. Víte, jak toto musel být veliký úkol, veliký sebezápor zapřít takto svoje lidství? Podmanit se takto Otcově vůli? A Kristus to udělal pro nás, pro naši spásu.
Naše cesta do věčného Jeruzaléma, kam směřoval Kristus, je také cestou, na které se musíme umenšovat; pokání je charakter křesťanského života. Jednat dobře, správně, vyváženě, jednat odpovědně, láskyplně, s trpělivostí, vlídností, nikomu nic nezávidět, nepomlouvat, nevyčítat, umět odpouštět, být otevřený pro přijetí druhého, to všechno přeci je veliké pokání pro každého člověka. Veliké pokání. Ale to je také ona cesta, kterou šel Kristus. To je ono vydání na kříž. Nikdo z nás by to nemohl udělat, kdyby nemiloval Otce, kdyby nemiloval Boha. Protože bez víry to není možné, bez víry můžeme dělat dobré skutky, ty jsou dobré tak formálně, vnějšně, ale nejsou dobré uvnitř. Protože Bůh může napravit naši zkaženou přirozenost, naše úmysly, které skoro vždy padnou do sobectví. Tedy můžeme jednat správně, dobře, můžeme žít tento život pokáním, můžeme jít tuto cestu, oslavenou cestu, cestu Krále do věčného Jeruzaléma, s Boží pomocí, s milostí Boží. Můžeme takto jednat pouze ve víře. Protože věříme a ve víře víme, že máme to Boží zaslíbení, že máme Boží odměnu v nebi. Nečekáme tu Boží odměnu tady, na této Zemi, hned teď, ale v nebi. Ježíš ji také neočekával na této Zemi, protože kdyby ji očekával, tak by tak nejednal. Chtěl by, aby byl oslavován jiným způsobem, ne jako člověk, který jede na oslátku, ne jako pokorný služebník, ne jako ten, kdo se zřekne své přirozenosti, jak jsme slyšeli v tom druhém čtení, v krásném hymnu z listu Filipanům. Tak by nejednal, kdyby nehledal vůli Otcovu, hledal by slávu svoji. Jestliže my nehledáme vůli Otcovu a slávu Otcovu, hledáme vůli svoji. A jednáme podle těla, ne podle ducha. A řekne apoštol Pavel: „Ti, kdo se nechají vést svým tělem, jednají podle těla, a jejich odměnou je smrt. Ti, kdo se nechají vést duchem, duchem Božím, jejich odměnou je život věčný.“ Tak nechme se vést tímto duchem Božím. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.04.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.04.2020, Veverská Bítýška
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Bratři a sestry, drazí farníci, vy, kteří budete poslouchat toto kázání ať už ze zvukové nahrávky na farních stránkách nebo si ho budete číst na internetu. Květnou nedělí vstupujeme do velikonočních svátků. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.04.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Promluva k evangeliu čtenému venku u bočního oltáře
Bratři a sestry, já chci promluvit teď, protože chci mluvit o tom evangeliu, které, aspoň doufám, že jste ho slyšeli, které jsme četli venku o tom, jak Ježíš začíná slavit svoje svátky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.03.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Bratři a sestry, o letošních Velikonocích budeme rozjímat nad tím, čemu se říká „posledních sedm Kristových slov“. Jsou to výroky Ježíše Krista sebrané ze čtyř evangelií, které on pronesl na kříži. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.03.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Bratři a sestry, často se setkáváme s tím, že lidé mají rádi jasná řešení, jasné situace – ten je dobrý, ten je zlý. Všichni víme, že existuje taková literatura, většinou jsou to nějaké životopisy, bohužel často i životopisy světců, anebo i lidí, kteří pracovali kdekoliv jinde. Více...