Rubrika
HomilieBůh spolupracuje
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.05.2016 - neděle
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Bratři a sestry, dnes slavíme úplně jiný druh slavnosti, než jsme slavili doteď. Od Vánoc do Velikonoc všechno, co jsme si připomínali, tak se stalo na nějakém místě v nějakém čase. Bylo možné říct: „To se stalo tam a tam, byl tam Ježíš, byli tam učedníci, víme nebo nevíme to místo, kde to bylo, známe nebo dokážeme nebo naopak nedokážeme přesně určit čas.“ Prostě události spojené s místem a časem. Dnes slavíme slavnost, která nesplňuje tyto parametry. Je to slavnost, které se říká ideová, myšlenková. My dnes si připomínáme, že všechno to, co jsme slavili od Vánoc až po seslání Ducha svatého, má v sobě jednu myšlenku, jednu jednotící myšlenku, že to všechno patří k sobě, že je to jedno dílo, jedno dílo našeho Boha, který nám chtěl, říkáme tomu, zjevit, ukázat sám sebe, rozdělit se s námi o to, jak on žije.
Právě je to svátek, který je těžko uchopitelný rozumem. Musíme se k němu postavit jinak. Musíme se k němu postavit právě s tím, čemu říkáme příklad, následování. Ne rozumem to rozebírat, ale spíš se to pokusit napodobit.
Vždycky ta otázka, jak něco mám dělat, stojí na začátku každého díla. Jo? Když člověk něco plánuje, chce něco dělat, tak si položí tu otázku: „Jak? Jak to budu dělat?“
V žalmu jsme slyšeli o slavnosti, která probíhala v noci. V Izraeli několikrát za rok byly noční slavnosti, a právě pro tyto noční slavnosti byl složen žalm, který má číslo 8, který jsme slyšeli. Je to žalm, který je krátký, ale má vícero částí. My jsme z toho žalmu slyšeli, řekli bychom, chvalozpěv jednotlivce, jedince, který se dívá na noční oblohu. Ty slavnosti probíhaly celou noc a končily za rozbřesku, za svítání. Proč právě takhle? No, protože si Izraelité připomínali stvoření světa, a když otevřeme stránky Starého zákona, tak jako první, o čem se tam mluví, je to, že Bůh stvořil světlo. Je to proto, že bez světla na této zemi nic nemůže existovat. A tak tyto slavnosti byly poděkováním za světlo, které dává život, za to, řekli bychom, světlo sluneční, ale také poděkování za to světlo, které dostáváme, které nám Bůh dává, řekli bychom, v tom světě duchovním, že nás vede.
Ten žalm nebo žalmista vybízí člověka, aby se podíval – aby se podíval kolem sebe a aby se podíval na noční oblohu. Je to pohled, řekli bychom, nezvyklý, protože zpravidla člověk v noci spí. A i dnešní slavnost nás vybízí, abychom se nebáli podívat se jinak, vidět věci jinak, než jak je známe, než jak je vnímáme. My je vnímáme v určitém stereotypu, v určitém způsobu, jak jsou zaběhnuté.
A dnešní slavnost říká: „Ne, podívej se na to jinak.“ Když se mluví o Nejsvětější Trojici, tak se používá ten termín, že je to jedno bytí ve třech osobách. Latinsky osoba se řekne persona. My to používáme v tom smyslu, když někdo naroste hodně velký. Ale tady to označení persona je z římského divadla. V Řecku i v Římě divadelní soubory neměly moc herců a dělaly to jinak. Herci vystupovali v kostýmech, to je pochopitelné, ale vystupovali taky v maskách. A tím pádem jeden herec za představení zvládl zahrát několik rolí. Tím ušetřili lidi. A ten herec musel být schopen měnit hlas, aby takto odlišil, kterou tu postavu hraje, aby to bylo nejenom vidět podle té masky, koho hraje, ale aby to bylo taky slyšet. A z této situace právě si lidé vypůjčili ty pojmy. Protože jak to pojmenovat, jak to všechno označit?
My říkáme, že Bůh Otec svět stvořil, Syn ho vykoupil a Duch svatý vede církev. A tím to rozdělujeme. Ten dnešní svátek, dnešní slavnost, je právě slavností spojení. Skutečností je, že celá Trojice stvořila svět, celá Trojice svět vykoupila, celá Trojice vede církev. My to rozdělujeme, my to někomu připisujeme, my tam vidíme někoho, kdo je tam zřetelnější. Ale právě dnešní svátek, dnešní slavnost nám chce říct: „Bůh spolupracuje, je spolupracující.“ Je tím, kdo nežije sám, ale kdo je ve společenství. A to je to, co máme následovat, to je to, co máme si z toho odnést. Prosit, abychom dokázali spolupracovat, abychom dokázali být společenství, abychom dokázali mít zájem jeden o druhého. Protože opakem společenství je rozdělení. Opakem lásky je sebeláska. V sebelásce se člověk dívá na sebe, na svůj prospěch, na svoje výhody. V lásce se dívám na toho druhého a chci mu vyjít nějakým způsobem vstříc.
Bratři a sestry, dnešní slavnost Nejsvětější Trojice slavíme schválně až po slavnosti Seslání Ducha svatého. To není náhoda. Jednak celé to dílo vykoupení bylo dokončeno, ta jedna etapa, při které byl vidět Ježíš Kristus, ale zároveň si máme uvědomit, že minulou neděli jsme slavili Ducha svatého, tu jednu osobu, která právě spojuje, která je tím spojovacím článkem.
Bratři a sestry, jakkoliv to tak nevypadá, ale jestliže i lidé mají vybudovat tady nějakou lidskou společnost, aby, řekněme, byli šťastní, aby to mělo nějakou hlavu a patu, aby se člověk cítil naplněný, tak se potřebuje dívat na nějaký vzor. A tím vzorem pro nás, pro věřící, je způsob života, kterým žije náš Bůh. Náš Bůh je spolupracující, náš Bůh žije ve společenství, náš Bůh je milující. Ta se ho v tomto snažme napodobit.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.06.2022 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Prožíváme slavnost Nejsvětější Trojice. V Lažánkách při té mši o půl jedenácté půjdou k prvnímu svatému přijímání tři děti, a tak jsem si nachystal zase několik příběhů. A tak když jsem si je nachystal pro ně, tak je řeknu i vám. Ony se víc teda vztahují ke svatému přijímání, ale letos tady nebude. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.06.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Bratři a sestry, když přemýšlíme o Nejsvětější Trojici, tak ta nejčastější odpověď je: „To je tajemství.“ Tedy to znamená, že nejsme schopni svým rozumem, jak se říká, úplně tomu celému přijít na kloub. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.05.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Bratři a sestry, dnes v žalmu zaznělo: „Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.“ A teď ten žalmista pokračoval: „Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc, hvězdy, které jsi stvořil. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.05.2010 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Bratři a sestry, dnes neslavíme nějakou konkrétní událost z dějin spásy, ale slavíme, připomínáme si Boží existenci, základ Boží existence a je to pro nás těžké si to představit. Představit si nějakou konkrétní událost, to není celkem problém. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.06.2007 - neděle , kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Př 8,22-31; ž. Žl 8; 2. čt. Řím 5,1-5; evang. Jan 16,12-15;
Bratři a sestry, dnešní slavnost Nejsvětější Trojice má dva rozměry: takový, řekněme, rozměr teoretický k zamyšlení, k zastavení se, a potom rozměr praktický pro život, jak jednat v životě. Více...