Rubrika
HomilieApoštol Petr připomíná minulost, aby položil základy
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.05.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
Bratři a sestry, my jsme v prvním čtení slyšeli dosti dlouhou řeč, kterou měl apoštol Petr veden Duchem svatým hned ten den, můžeme říci, v zápětí, kdy na něho a na apoštoly sestoupil Duch svatý. Nečetli jsme tu řeč dokonce celou, četli jsme až druhou a třetí část.
Ta řeč vždycky začínala takovým přitažením pozornosti. Apoštol Petr upoutal na sebe pozornost, třeba slovy: „Židé a všichni jeruzalémští obyvatelé, pozorně vyslechněte mou řeč.“ Potom předloží nějaký argument, nějakou otázku, kterou vysvětlí, a nakonec doloží to, co říká, svědectvím z Písma, my bychom řekli, ze Starého zákona. Tato třetí část, to doložení svědectví z Písma, pro židy to bylo velmi důležité. Apoštol Petr, mohlo by se zdát, že v té řeči jde dozadu. Mluví o Pánu Ježíši, mluví o Davidovi, vrací se do minulosti. Ale to není cílem. Cílem té řeči není zopakovat si dějepis izraelského národa, ale cílem té řeči je nasměrovat je do budoucna.
Připomíná minulost, aby položil základy a řekl: „Na tomhle stavějte. Od tohoto se nějakým způsobem odražte.“
Apoštol Petr tady předkládá to, čemu se říká vize, životní program. Myšlenka, která má prostoupit náš každodenní život – dny sváteční, ale i dny všední. Bohužel dnes mnoho lidí kolem nás žije bez toho, aniž by měli nějakou takovou vizi, aniž by měli nějaký takový dlouhodobý cíl. Máme krátkodobé cíle: postavit to, ono, opravit to nebo ono, koupit něco, zařídit, ale takový ten cíl, jak se říká, skutečně duchovní, myšlenkový, ten nám velmi často schází.
Apoštol Petr opakuje všem těm skutečnost, kterou oni už věděli, kterou znali: „Ježíš Kristus umřel, Ježíš Kristus vstal z mrtvých.“ My bychom k tomu mohli dodat: „Pro mě, pro tebe, pro každého z nás.“ A teď apoštol Petr říká: „A co vy s tím uděláte? Jak se k tomu postavíte? Jakým způsobem to zpracujete?“
Můžeme říci, že tady toto první (to je první Petrovo kázání, potom následovalo druhé, třetí, další), to je něco, co by se dalo přirovnat k okamžiku křtu. Začátek, otevřou se dveře. Člověk vejde do kostela. Apoštolové otevřeli dveře, vyšli ven z večeřadla a začali mluvit o Pánu Ježíši.
Bůh nechce po člověku, aby člověk to pochopil všechno hned. Říká: „Teď si vezmi, kolik jsi schopen přijmout, kolik jsi schopen do sebe vstřebat. Ale přijď znovu. Přijď znovu a znovu do sebe vstřebávej, znovu do sebe nasákni.
Protože ten obřad je dosti dlouhý, tak už budu končit, ale chtěl bych všechno to vyjádřit ještě slovy jednoho příběhu. V tom příběhu vystupuje člověk, který putuje světem a jednoho dne dojde do jednoho města a rozhlíží se po obchodech. A tam uvidí takový zvláštní nápis na obchodě: Životní vlastnosti. Říká si: „To je dobré.“ Tak jde dovnitř a ptá se: „Co tady prodáváte?“ Prodavač říká: „No, to, co v životě potřebujete: odvahu, trpělivost, lásku k bližním, na co si vzpomenete.“ Tak člověk začne přemýšlet a říká si: „Co mně tak chybí?“ A říká: „Tak já bych si vzal jeden balík odvahy, jedno balení trpělivosti a dvě balení lásky ke svým bližním.“
Prodavač se usměje, sáhne za sebe a vyndá něco takového malého, drobného, tři takové drobné věci, a říká tomu člověku, tomu zákazníkovi: „Milý pane, my tady prodáváme semínka. Finální produkt, to ovoce, to musíte vypěstovat sám. Já vám tady prodám ten zárodek.“
To kázání apoštola Petra, to byl takový začátek, takový zárodek. Něco tím začalo. A potom ti lidé, kteří to slyšeli, tak to měli uchopit, zpracovat a už dál to vést k tomu, aby to, co slyšeli, to, co přijali, aby to přineslo ovoce, aby to přineslo dobré ovoce.
Vezměme si z toho ponaučení a snažme se žít podobně.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.04.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.04.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
Bratři a sestry, vyprávění o dvou učednících, kteří jdou do Emauz, zaznamenal ve svém evangeliu pouze svatý Lukáš. Proč ho tam třeba ti ostatní nemají? No, protože ho nepokládali za tak důležité. Všechna evangelia, všechny biblické spisy jsou inspirované Duchem svatým. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.05.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
Bratři a sestry, dnešní texty bychom mohli shrnout do jedné věty: K čemu to všechno bylo? K čemu bylo všechno to, co podstoupil, prožil, protrpěl Pán Ježíš o Velikonocích, k čemu je všechno naše, řekli bychom, trápení, veškeré situace, které nemáme nějak rádi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.04.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
Bratři a sestry, my se dnes budeme zase zamýšlet nad tím, co napsal svatý Petr. Je to text, který byl v prvé řadě určen někomu jinému, ale je určen i nám. Je to text, i když to na první pohled tak nevypadá, polemický. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.04.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
 |
Cum Clavis | 13:09 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 2.77 MB] |
Bratři a sestry, chtěl bych se ještě dneska v promluvě vrátit k tomu, co prožíváme. Vyšel bych asi z té věty, kterou jsem tady říkal už minulou neděli a kterou řekl kardinál Vlk: „Smrtí papeže církev neumírá.“
Papež Jan Pavel II. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
14.04.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14.22-33; ž. Žl 16; 2. čt. 1 Petr 1,17-21; evang. Lk 24,13-35;
Bratři a sestry, znamení doby poznat v knihách Písma a ve znameních doby, jakým směrem má jít církev dál, není jednoduchá otázka. V poslední době o tom ve své knize hovoří Otec Aleš Opatrný, a ta kniha se jmenuje Pastorace v postmoderní společnosti. Několik myšlenek bych vám rád dnes a příští neděli přiblížil.
Působení církve spíš uvnitř než navenek se nazývá slovem pastorace. Je to takové slovo, které mnoha lidem nic neříká, ale jeho smysl je dát odpověď evangelia na otázky lidí dnešní doby. Více...