Rubrika
HomilieJá žiji a mám dostatek života pro každého z vás!
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2009 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, jaký význam mají dnešní obřady, co si připomínáme? Slavíme to, čemu se říká už od dob Starého zákona pascha, přejití. Svatý Augustýn k tomu říká: „Pascha se neslaví jako výročí, ale slaví se jako svátost.“ Nemůžeme se spokojit s připomínkou, ale jde o to, abychom přestali být diváci, posluchači, abychom se stali herci, abychom vstoupili do děje a abychom si uvědomili, že je to kvůli nám a pro nás.
Nevím, jestli jste si uvědomili, dnes prožíváme poslední den doby postní. V době postní se snažíme o polepšení svého života. Mluvíme o tom, že je třeba se zapřít, něco si odřeknout, udělat něco navíc, a přesně v tomto duchu jsou vedeny i tyto obřady. Jednak chceme se co nejvíc přiblížit k tomu okamžiku, kdy ženy šly časně zrána k hrobu a nalezli hrob prázdný, kámen odvalený a místo Ježíše posla, který jim říká: „Není tady.“ Ale tyto obřady jsou opravdu spojeny s určitým nepohodlím. Mohli jsme být kdekoliv jinde, někde v teple doma, kdekoliv jinde, ale my jsme tady. Proč jsme tady? Vyjadřuje to naši víru, že chceme být u toho, že chceme přejít v našem životě zase o kousíček dál.
Církev nám dnes předkládá čtyři obrazy: obraz světla, obraz slova, obraz vody a obraz chleba. Když se chvilečku zastavím u toho obrazu vody. Slyšeli jsme v posledním čtení, v epištole z listu Římanům, jak svatý Pavel píše do Říma: „Tím křestním ponořením jste ponořeni do Kristovy smrti. Tím vynořením jste zakotveni v životu Ježíše Krista.“
Bratři a sestry, Velikonoce jsou svátky Ježíšovy smrti a zmrtvýchvstání. Teď se dostáváme do toho bodu obratu. Včera jsme slavili smrt, teď začínáme slavit vzkříšení. Apoštol Pavel píše tím „křestním ponořením“. V jeho době všichni křesťané byli pokřtěni ponořením. Jak to bylo s naším křtem? Byli jsme ponořeni do Kristovy smrti? A když jsme se vynořili, byli jsme zakotveni v životě Ježíše Krista? Papežský kazatel Raniero Cantalamessa říká: „Ano i ne. Ne tak docela.“ Většina z nás byla totiž pokřtěna jako děti. A teď on tam rozvíjí takovou myšlenku a říká: „Vzpomeňte si, jak se křtí, když je dítě v nebezpečí života. Křtí se rychle, udělá se to nezbytné. A potom, když se dítě uzdraví, tak se doplní ty obřady, které se nedělaly při tom, když se spěchalo.“
A on říká: „V našem životě nejde o to doplnit nějaké obřady, nějaký ritus, ale jde o to vstoupit do toho, zažít to. Vycházíme totiž z evangelií, kdy Ježíš, když posílá učedníky, tak jim říká: „Jděte, učte, křtěte.“ Svatý Marek, ze kterého čteme v letošním roce, cituje Ježíšova slova, kdy Ježíš posílá apoštoly a říká: „Kdo uvěří, dá se pokřtít a bude spasen.“ Jde tedy o dvě věci: o víru a o křest.
Když jsme byli pokřtěni, většina z nás, byli jsme pokřtěni pro víru rodičů, a je potřeba, jak jde život, abychom přijali víru za něco osobního. A k tomu slouží právě obřady této Veliké noci – k prohloubení naší víry. Všechny ty obřady jsou založeny na kontrastu: světlo – tma, slovo – ticho, voda – co je opakem vody? Sucho, suchopár. Co je opakem chleba? Hlad, nedostatek, nouze. Chleba symbolizuje sytost, nasycení.
Když se znovu vrátím k tomu, co říká svatý Pavel, tím křestním ponořením. Jaké to je, když se člověk ponoří? No, je ve vodě, nemůže dýchat. Voda není naše prostředí, ve kterém bychom mohli žít. My potřebujeme vzduch. Když se ponoříme i do velké hloubky, tak zjistíme, že je tam tma. Tedy je to prostředí, které nám nevyhovuje. Tím vynořením se dostáváme do prostředí, které je nám vlastní. První, co člověk uvidí, je světlo. Když otevřeme Písmo svaté, v první knize Mojžíšově hned na samém začátku o stvoření světa čteme, že Bůh stvořil světlo. Světlo je to podstatné, co potřebujeme pro nás život. To je to prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Svatý Pavel, a vůbec všechny ty texty dnešní vigilie, nám chtějí říct asi tolik: „Člověče, uvědom si, že mimo toho, že potřebuješ ke svému životu světlo, vodu, chleba, slovo, tak potřebuješ také další věci: pravdu a dobro. A Ježíš je ten, který ti toto přináší. Jako je ta voda symbolem prostředí, ve kterém nejsme schopni žít, tak si máme uvědomit, že zlo, hřích rovná se smrt, že to je něco, co náš život ničí, velmi ničí, že je to něco, v čem nejsme schopni žít, kde naše existence končí. A tak můžeme říci: Včera, na Velký pátek, pomyslně jsme se ponořili. Vody toho baptisteria, místa, kde se křtilo, se zavřely, a dneska se pomyslně zase otvírají nad každým z nás.
Bratři a sestry, máme si uvědomit, že cílem oslavy Velikonoc není oslava Ježíšovy smrti, ale Ježíšova zmrtvýchvstání, oslava života. Ježíšův život je začátek našeho života. My máme každý zkušenost s utrpením, s bolestí a s těmito věcmi. Tomu rozumíme, až moc dobře, ale s životem, s životem věčným? To je něco, čemu nerozumíme, co nedokážeme uchopit, nevíme si s tím rady, a tak tady tápeme. Jediné, o co se máme opřít a můžeme opřít, je víra.
„Pane, tys splnil všechno, cos slíbil. Věřím, že to splníš i na mně, i pro mě, že máš dost života pro každého z nás.“
A co máme udělat teď? Když jsme začínali slavit Velikonoce, tak jsem říkal, že máme žasnout nad tím, co Pán pro nás udělal, a pak poděkovat. Máme v tuto chvíli říct: „Pane, děkuji ti. Děkuji ti za to, že mi nabízíš život,“ a máme se zamyslet nad tím, co našemu životu prospívá, co ten náš život nějakým způsobem obohacuje a co ho naopak ničí. Náš život obohacuje dobré slovo, dobré jídlo, dobré ovzduší, dostatek vody. A co náš život ničí? Špatné slovo, lež, zloba, zlo v jakékoliv podobě.
Bratři a sestry, my se se zlem setkáváme pořád. Zlo se totiž ukazuje, demonstruje, prezentuje se, vyplouvá na povrch. Dobro? Dobro je často skromné, dobro je nenápadné, jako by se mu nechtělo se ukazovat. Vzpomeňme i na to, když ženy přišly ke hrobu, Ježíš už tam nebyl. U Ježíšova zmrtvýchvstání, u tohoto vítězství dobra nebyl žádný člověk. Vojáci utekli, když viděli, že se odsouvá kámen, ale neviděli to. Ženy přišly až „po“.
Bratři a sestry, Velikonoce nám připomínají vítězství dobra a života, ale také nám připomínají, že Ježíš posílá každého z nás a říká nám: „Máš s tím zkušenost? Zažil jsi to? Vstoupil jsi do tohoto? Tak si to nenech pro sebe. Nenech si to pro sebe a všem těm, kteří trpí, kteří jsou smutní, jejichž život je otráven zlem, běž a řekni tuto velikou novinu: „Já žiji a mám dostatek života pro každého z vás!“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2024 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.04.2021 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, slavíme Paschu, tedy přejití - svátky, kdy se Izraelité přemístili z otroctví do svobody. Ale tady v tomto svátku jde o přesun, posun, který má nastat v hlavách, v myslích a v srdcích všech, kdo tady tyto svátky slaví.
Čtení, která jsme slyšeli, tak ve všech těch čteních právě byl pohyb. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2018 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme to, čemu se říká Velikonoční vigilie. To znamená bdění – bdění po té stránce fyzické, kdy bychom tedy mohli odpočívat, třeba i spát, být v pohodlí svého domova, tak jsme na místě, kde jsme společně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, včera nám byl průvodcem v tom okamžiku Ježíšovy smrti svatý Pavel a chtěl bych dnes, abychom se aspoň kratince zamysleli také nad tím, co jsme slyšeli v epištole, v dopise z Nového zákona svatého Pavla Římanům. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2012 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
 |
Chyť se mě | 12:24 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.41 MB] |
Bratři a sestry, naším průvodcem při vstupu do velikonočních svátků byl svatý Marek. Na Květnou neděli jsme vyslechli pašije z pera tohoto evangelisty. Pašije končí okamžikem uložení Ježíše do hrobu, a dnes slyšíme pokračování. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.04.2006 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme Velikonoce, velikou noc vzkříšení. Nevím, jak vy, ale já se dost často setkávám s tím, že mi lidé říkají: „No, Velikonoce, to je v pondělí.“ Ne. Velikonoce jsou v noci ze soboty na neděli. Židé si připomínají v tuto noc svoje vysvobození z egyptského zajetí, noc, kdy odešli, kdy přešli rákosové moře suchou nohou a byli zachráněni. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.04.2003 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, obřad vigilie Vzkříšení, na kterém jsme právě přítomni, prodělal velké změny, hlavně v minulém století. Vy starší určitě ještě pamatujete, že velká část obřadů se konala na Bílou sobotu ráno. Potom, zhruba v polovině minulého století, papež Pius XII. provedl takovou reformu, a všechy ty obřady byly přesunuty na večer, nebo resp. mají se konat v noci. Má to svůj důvod, já jsem to tady zmiňoval už o Vánocích. Křesťané dvakrát za rok bdí. O veliké noci Narození a o veliké noci Zmrtvýchvstání. Více...