Rubrika
HomiliePři bohoslužbě je nejdůležitější Bůh a Boží lid
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
03.02.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
... Kdo je nejdůležitější při bohoslužbě? Mnoho lidí odpoví: „No přece důstojnej pán, bez toho by to nezačalo.“ Ale nejdůležitější při bohoslužbě je Kristus, Bůh a shromážděný lid. „Kde jsou dva nebo tři ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“ A křesťané přichází na bohoslužbu, aby se společně modlili. Takže nejdůležitější je Bůh a lid. A k tomu, aby ta modlitba důstojným způsobem probíhala, aby všechno bylo správně zorganizováno, tak jak je to v celé církvi, tak k tomu jsou určití služebníci. Tedy oni nejsou ti nejdůležitější, oni jsou služebníci. Na tom sedes, co je tady, každou neděli v každém chrámě, v každé diecézi, při každé mši svaté by měl sedět biskup. Protože biskup je ten, který symbolizuje při bohoslužbě Ježíše Krista. Ale protože biskup technicky nemůže být všude, tak posílá svého zástupce, a tím je kněz. Kněz tedy tady není ze své vlastní vůle, ale z poslání biskupa. A ten podle řádu církve předsedá bohoslužbě. Dalším služebníkem může být jáhen. To je teď po revoluci nová služba, v církvi není nová, ta je odedávna, ale v naší republice. Jednak jsou to ti, kteří mají před kněžským svěcením, tak jsou rok jáhny, ale potom jsou to mužové, svobodní nebo ženatí, kteří přijímají tuto službu na celý život. Jáhen je ten, který čte evangelium, káže a rozdává eucharistii a donáší ji nemocným a stará se především o chudé a potřebné lidi v církvi. To je vlastní služba jáhna. Dalšími čtyřmi službami, které jsou při bohoslužbě, jsou lektor – to je ten, který čte Čtení, kantor – ten, který zpívá všechno, co je potřeba – říká se: „Kdo zpívá, dvakrát se modlí,“ ale já bych to ještě upravil: „Kdo dobře zpívá, dvakrát se modlí,“ zpívat se dá všelijak – potom akolyta – to je ten, který pomáhá při oltáři, pomáhá třeba podávat svaté přijímání a podobně, a potom je to librista – to je ten, který má na starosti všechny ty knížky, aby to všechno bylo správně nalistovaný, zejména knihu knih při bohoslužbě, kterou je misál, to je ta velká tlustá kniha. Při svátcích jeden z těch ministrantů, služebníků, se jmenuje ceremonář. To je člověk, který to všechno řídí. Všichni ho poslouchají včetně pana faráře, co řekne ceremonář, to se prostě udělá. A tak se můžou všichni modlit a jenom jeden myslí, aby to bylo dobře, což je velká výhoda. Potom při slavnostech jako je dneska, jsou třeba cerofáři, nebo lucifeři se jim taky říká. Lux je světlo, fero je nést, světlonoš je ten, který nosí světlo; a lucifer je zároveň ďábel, tak se jim říká ceroferáři. Potom je crucifer, crux je kříž, takže ten, který nese kříž je crucifer, turiferář je ten, který jde s kadidelnicí, navikulář, který nese nádobu s kadidlem, může být ještě komentátor a podobně. Všichni tidle jsou služebníci.
Nejdůležitější je Boží lid, který zpívá a odpovídá. Jestliže kněz řekne: „Pán s vámi,“ tak všichni odpoví: „I s tebou.“ Chápu, že s tím zpěvem je to těžké, že někdo nedostal zvučný a libý hlas od Pána Boha, tak jako chápu, že třeba nezpívá. Ale odpovědět může každý. Jenom kdo je němý, tak samozřejmě ne, ale jinak odpovědět může každý. No a jsme kolikrát svědky, že lidé stojí tak nějak, jenom, a vlastně jedna třetina se nějak dívá, druhá třetina se dívá do země nebo myslí úplně na něco jiného a jedna třetina cosi teda odpoví. To říkám jako povzbuzení, abychom odedneška odpovídali všichni všechno. Je to modlitba. Je to bohoslužba. A tuto bohoslužbu můžou rušit tři takové prvky. Jeden je, že ti nejmenší – a je dobře, aby ti nejmenší chodili do kostela, záleží to samozřejmě na rodičích a nikdo nemá právo rodičům mluvit do toho, kdy, odkolika, jak, proč, prostě s tím dítětem... Já jsem pro, aby se chodilo s dětmi od nejútlejšího věku do kostela, fakt je, že do dětí někdy vjede takový šotek, prostě začnou řádit a řvát a něco, čemu rozumí jenom maminka, a potom je třeba nějak zasáhnout a jít se třeba nadýchat čerstvého vzduchu, jít do sakristie, a podobně. Ale jinak je dobře, aby děti tu s námi byly. Potom je další skupina lidí, kteří přišli uskutečnit své obchody, nebo si povykládat, jak bylo na dovolené, nebo prodat či koupit krávu a podobně. To taky ruší. A potom je skupina lidí, kteří mají zvyk, nebo zlozvyk – kdy stále něco říkají. Co říká kněz, tak říkají dvě slova dopředu nebo dvě slova pozadu, aby to jako nezapomněl, nebo já nevím proč. Prostě si to tak nějak říkají s knězem, a ten okruh, který sedí kolem nich, ruší v modlitbě. A když mají odpvědět „Amen“, nebo „Pán s vámi“ – tak to si breptají furt dopředu a tak ruší tady to společenství.
Nechť je dnešní takové to vzdělávání o služebnících tím, co nás povzbudí, abychom skutečně, když se řekne „Pán s vámi“, abychom jako jeden muž či jedna žena, jeden lid Boží, odpověděli: „I s tebou.“ Skutečně, já jsem, když jsem byl ještě kaplanem, tak jsem jednou přišel zastupovat do jednoho kostela, kde to tak bylo. A od té doby jsem to nikde nikdy neviděl. Ale tam skutečně pan farář byl takový přísný muž a on to tak nějak vycepoval, ty lidi. Třeba při Otčenáši všichni takhle stáli, tím nechci říct, že bychom takhle měli stát, ale bylo to něco, co bylo úžasné znamení a co mě samotného zarazilo. Protože, když je tu 200 lidí a já řeknu „Pán s vámi,“ takže 200krát silnější hlas, když odpoví, a tady ta klenba ... Fakt je, že já mám tady to moderní zařízení, takže to je možná 1:1, když by se tomu trošku přidalo. Ale je to nádherné znamení, když skutečně lid Boží dělá to, co mu přísluší. Všechno to a jenom to, co mu přísluší. Přeji vám všem, aby společná modlitba, mše svatá, naše nedělní bohoslužba, byla pro nás pro všechny takovým motorem, povzbuzením, na naší cestě k Bohu. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.01.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
29.01.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
Milí přátelé, bratři a sestry, slyšeli jsme blahoslavenství, ale to slovo blahoslavený nám zní tak trochu vždycky zvláštně. Příliš nerozumíme tomu slovu nebo někdy se to překládá: „Šťastný je ten, …“ Zase říkáme, šťastný plačící, to taky nám moc nesedí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.01.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, když by se nás někdo zeptal, který je nejdůležitější text Starého zákona, tak věřím, že by nikdo z nás nezaváhal a řekli bychom Desatero. A když by se nás někdo zeptal, který je nejdůležitější text z hlediska učení, nauky, z hlediska toho, co Ježíš řekl, v Novém zákoně, tak bychom možná chvíli přešlápli, ale věřím tomu, že většina by řekla Blahoslavenství. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.02.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, my se teď před dobou postní naposledy setkáváme s úryvkem z prvního listu apoštola Pavla Korinťanům. K tomu, abychom dobře pochopili ten dnešní úryvek, je potřeba vrátit se k úryvku, který se četl minulou neděli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.01.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 2,3; 3,12-13; 2. čtení 1 Kor 1,26-31 ; evangelium Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, kázat na dnešní evangelium, na Blahoslavenství, je velmi obtížné. Proč? Když bychom chtěli probrat všech osm Blahoslavenství, tak to bychom tady seděli do odpoledne a ještě bychom s tím nebyli hotovi. Více...