Rubrika
HomilieRoucho si do běla vyprali v Beránkově krvi
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2014 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Dnes slavíme slavnost Všech svatých a chtěl bych, abychom se zamysleli nad prvním čtením, které bylo z knihy Zjevení. To, co jsme slyšeli v tom zjevení v nebi a na zemi, jsou to dvě takové vize, které spolu úzce souvisí, ale obě ty vize jsou naplněny pokojem. A přitom je to vloženo, je to čtení ze 7. kapitoly knihy Zjevení, kdyby to někdo doma hledal, tak je to vloženo mezi obrazy, mezi zjevení, kterým se říká „lámání pečetí“. Těch pečetí je sedm a v podstatě rozlomení jakékoliv té pečetě s sebou přináší něco nepříjemného.
Ten smysl je v tom, že svatý Jan vedený Duchem svatým říká: „Člověk, který se odvrátí od Boha, tak vždycky to nakonec skončí nějak špatně.“ A mezi šestou a sedmou pečeť, mezi ty, řekli bychom, zvěstování těch různých útrap a nepříjemností až katastrof je vloženo toto zjevení – zjevení, ve kterém vystupují dva zástupy lidí. Jeden je na zemi a druhý je v nebi.
Ale celé to zjevení začíná posláním anděla, který je poslán od Boha a říká: „Neškoďte zemi, neškoďte moři ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha. A celý ten děj se jaksi zastaví.
A tady už se dostáváme k první takové duchovní myšlence, která může být pro nás velmi užitečná. Máme se zastavit čas od času i v našem životě. I na nás se valí hodně nepříjemných věcí, zážitků, zkušeností, situací. Máme se zastavit a hledat pokoj. Máme se zastavit a uvědomit si, že dobro je silnější než zlo. Bůh je silnější než zlo. Mnohdy totiž o tom pochybujeme. Mnohdy si říkáme, jak to skutečně je.
„Dokud nepoznačíme pečetí.“ Je to obraz a musíme to takto chápat. V tomto obraze těm poznamenaným je na čelo udělána značka písmene T, tau. Známe to i tady z našeho obrazu Madony z Veveří. Je to to tau, které dělali Římané po bitvě, když počítali vojáky a zjišťovali, kdo přežil a kdo je mrtvý. U těch, kteří byli živí, u jeho jména v seznamu udělali to písmeno Tau. U toho, kdo byl mrtvý, namalovali písmeno Théta, jako thanatos (řecký bůh smrti). Tady je to ale symbolem. A co to znamená? Když ve starověku označili pečetí nějakou věc nebo i člověka, otroka, tak se tím říkalo: Tato věc, jako otrok, je majetkem někoho. A tento někdo si svůj majetek dobře střeží. Tedy svatý Jan říká: „Jste majetkem Božím a on si vás ohlídá.“ Ne, že by vás hlídal, ale dá pozor, aby vám nikdo neublížil. A to je smyslem tady tohoto prvního obrazu.
Bůh přichází, aby nás podpořil. Ta podpora nespočívá v tom, že by odstranil nepříjemnosti, těžkosti, ale ta podpora spočívá v tom, že dá sílu a vytrvalost, abychom to zvládli, abychom to s jeho pomocí překonali. Bůh přichází, aby při všech těch problémech, při všech těch těžkostech, při setkání s jakýmkoliv zlem, aby člověk dokázal zachovat pokoj. Tedy i my čas od času se zastavme a prosme o pokoj. Hledejme tento pokoj a uvědomme si, že Bůh o nás ví.
Tak, a teď se tam říká, kolik jich bylo, těch poznačených, 144 tisíc. Tisíc je znamení plnosti. 144 je dvanáct krát dvanáct. Víme, že to je oblíbené číslo v Bibli a opět znamená plnost – dvanáct kmenů Izraele, dvanáct apoštolů a další. Svatý Jan tím chce říct: „Bůh na nikoho nezapomene.“ V těch lidských seznamech často bývají chyby, často se na někoho zapomene nebo je tam někdo navíc, často jsou tam nepřesnosti, ale Boží záznamy, ty jsou v pořádku. A Duch svatý skrze apoštola Jana, který napsal to zjevení, říká: „Neboj se, člověče. Bůh o tobě ví, že jsi na cestě k němu, a on ti na té cestě poskytne tuto podporu.“
Potom se tam říká, že tito poznamenaní, poznačení, byli ze všech kmenů izraelského lidu. Víte, to zjevení, to jsou obrazy, které se různě prolínají. Ty dva zástupy mají také naznačit Starý a Nový zákon, ale mají naznačit také ty, řekli bychom, kteří jsou na cestě, to jsme my. Těch 144 tisíc v tuto chvíli jsme my. Ale chtějí také říct, že to, co Bůh slíbil ve Starém zákoně, v Novém zákoně splnil. A chtějí říct, že vyvolený od toho okamžiku příchodu Ježíše Krista je každý, kdo se k Ježíšovi hlásí.
No, a teď se tam dostáváme k druhému obrazu, který je v nebi. To jsou ti, kteří už došli do cíle té cesty, a tady už se neudává žádné číslo. Veliký zástup, který by nikdo nespočítal. Taky se tam říká: Ze všech kemnů, národů, plemen a jazyků. Svatému Janovi jde o to, aby zdůraznil, že to není omezeno na nějaký národ, že to není omezeno na jazyk nebo že tam není prostě daná překážka, ale že záleží skutečně na člověku, jestli chce dojít, jestli chce přijmout spásu.
„Před trůnem a před beránkem, oděni bílým rouchem s palmami v rukou.“ Bílá je znamení života a je to zajímavé, právě že naši předkové nosili bílé šaty na pohřby. Až do doby Josefa II. bylo zvykem, že se shromažďovali lidé na pohřeb oblečení do bílých šatů, protože si právě připomínali a říkali: „Ano, ten člověk, s kterým my se tady teď loučíme při tom pohřbu, on už žije věčným životem a on už má ten život v plnosti. A nám toto připomíná ta bílá barva, kterou máme na sobě.“ Pak se to změnilo, víceméně z praktických důvodů, a černá je chápána jako barva smutku. Ale máme si uvědomit, že ten člověk, který odchází z tohoto světa, z této, řekli bychom, pouti, tak už došel cíle své cesty. A z toho se máme radovat.
Je tady připomínka toho, jak na Květnou neděli lidé, kteří zdraví Ježíše, mávali palmovými ratolestmi. Palma je znakem mučedníků. Svatý Jan tím chce říci: „Každý, kdo se hlásí k Ježíšovi, musí počítat s tím, že nepůjde jenom o chvíle radostné, že to nebude jenom oslava, ale že se v jeho životě objeví i těžkosti. Na to vlastně odpovídá ten stařec.
„Přišli z velikého soužení.“ Když budeme hledat, co tím svatý Jan myslel, tak zjistíme, že když psal toto zjevení, tak císař Domicián pronásledoval křesťany a bylo to velké pronásledování, byla to velká nepříjemnost. Ale my můžeme obecně říci, každý z nás v životě se dostane někdy do situace, kdy si říká: „Mám toho dost,“ a obecně platí, že naše těžkosti, naše nepříjemnosti se nám zdají ty největší. A co máme udělat v tuto chvíli? Na to odpovídá i to zjevení: „Roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi.“
Vyprat v červené barvě něco doběla, to nefunguje. Ale tady se mluví o spojení našeho utrpení s utrpením Ježíše Krista. To znamená, člověk má právo na to říct: „Ano, už toho mám dost, už je toho na mě moc.“ Ale je potřeba, aby ta věta pokračovala: „Pane Ježíši, ty to víš, že je toho na mě moc, že pod tím padám. Prosím tě, posil mě.“ Takhle je to správně. Nestačí jenom si postěžovat, ale je potřeba hledat tu pomoc u toho, kdo mi pomoct může. Kdo mě může podpořit, posílit. A to je Ježíš. Můžeme vzpomenout na jeho úzkost v Getsemanské zahradě, můžeme vzpomenout na to, jak on nese kříž, ale koneckonců teďka několik minulých nedělí jsme četli v evangeliu o tom, jak na Ježíše dotírají jeho nepřátelé. Tu farizejové, tu saducejové chtějí ho chytit za slovo, jestli neřekne něco špatně. Jsou to takové věci, řeklo by se, zdánlivě malé, ale jsou to věci unavující. A to stejné zažíváme my. A tak tady tyto svoje těžkosti a tyto problémy spojme s Ježíšem a u něho hledejme tu posilu, u něho hledejme tu pomoc.
A mně tam se líbí ještě jedna věc. Tam to začíná tak, že jeden ze starců se mě zeptal: „Kdo jsou tito?“ A svatý Jan na to říká: „To víš ty. Já to nevím, ale ty to víš.“ Ale ten dialog začíná ten stařec. Tady v Písmu svatém stáří je synonymem moudrosti, vyzrálosti. A tento text nám chce říci ještě jednu věc. Jak člověku přibývají roky, tak by měl být moudřejší, měl by být vyzrálejší a ty, kteří jsou mu svěřeni, by měl vést k tomu, aby si kladli ty správné otázky, ty důležité otázky. Stáří má být nápomocno v kladení otázek a v hledání odpovědí. Ale těch důležitých, protože my se často ptáme na věci, které můžeme označit za podřadné, banality, hlouposti a podobně.
Bratři a sestry, dnes si tedy připomínáme, říkáme, svátek Církve vítězné, prostě těch, kteří už jsou v nebi. My patříme k církvi, které se říká putující. My jsme tím putujícím lidem Božím. Dnešní svátek nás má naplnit radostí z toho, že mnozí už tam jsou, a má nás znovu ubezpečit, ujistit, že Bůh očekává i nás a že nám dává všechny potřebné dary a prostředky k tomu, abychom i my došli do cíle této své životní cesty.
Kéž se tak stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2023 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2022 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2021 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, dnešní první čtení z knihy Zjevení apoštola Jana před nás staví dva obrazy. Ten první obraz, kdy vystupuje anděl, který drží v ruce pečetidlo živého Boha, to se odehrává na zemi. Přichází anděl, který označuje ty, kteří patří k Bohu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2020 - neděle , Veverská Bítýška
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, drazí farníci, prožíváme neděli 1. listopadu, slavnost Všech svatých. K této příležitosti náš diecézní biskup, otec Vojtěch, posílá pastýřský list. Jeho hlavní myšlenkou, hlavním tématem je svatost. Tedy ta myšlenka, že svatost se hodí pro každou dobu a že každá doba potřebuje své svaté. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2018 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, dnešní slavnost se začala slavit už ve čtvrtém století po Kristu na východě jako svátek všech mučedníků. Mučedníci jsou ti, kdo kvůli Pánu Ježíši prolili svou krev. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2017 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, dnešní slavnost Všech svatých se původně slavila jako památka nebo slavnost mučedníků, tedy těch, kteří kvůli evangeliu, kvůli víře v Ježíše Krista prolili svou krev. A začali to takhle slavit na východně, východní část katolické církve. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2015 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, společně se zamyslíme nad dnešním prvním čtením. V souvislosti se slavností Všech svatých, eventuelně i se svátkem Věrných zemřelých se, věřím tomu, každému z nás vkrádá otázka typu, jak mohu obstát, jak mohu třeba získat tady to, co se tady slibuje. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2013 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, určitě jste si někdy položili otázku: „A kdo je to světec? Kdo je to svatý?“ Když se díváme na obrazy a sochy, eventuelně když čteme nějaké životopisy, ty starší, tak máme pocit, že to byli lidé, kteří nechodili po této zemi, kteří se tak nějak vznášeli, neřešili problémy, které řešíme my. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2012 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, pro dnešní slavnost Všech svatých byl vybrán jeden z nejdůležitějších textů Nového zákona. To, co Ježíš dnes říká apoštolům, co jsme slyšeli, tak vlastně tomu odpovídá ve Starém zákoně Desatero, přijetí smlouvy, a znamením té smlouvy mezi Bohem a izraelským národem je Zákon, to, čemu my říkáme Desatero. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2011 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, dnešní slavnost Všech svatých a zítřejší památka Věrných zemřelých patří k sobě. Oba ty svátky tvoří jednotu. Dnes si připomínáme ty, kteří už došli do cíle našeho putování, a zítra budeme prosit za ty, kterým ještě něco chybí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2010 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, kdo je to světec? Zůstaňme u této otázky a hledejme na ni odpověď. V první řadě musíme říct, že ti světci, jak známe ta jednotlivá jména, to byli lidé své doby. To znamená, jejich konkrétní chování odpovídalo té době, ve které žili. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2009 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, začnu dnes zase otázkou. Když by se nás někdo zeptal: „Chceš do nebe?“, myslím si, že sto procent z nás, jak tu jsme, by řeklo: „No, jistě. Proto se modlím, proto chodím do kostela, proto věřím v Boha, protože se s Ním chci po smrti setkat, chci s Ním po smrti být, chci, aby si mě vzal k sobě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2008 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, když se v církvi slaví nějaký velký svátek, nějaká velká událost nebo když se udělují některé svátosti, tak se při nich vzývají svatí. Říkáme, že to všechno prožíváme ve společenství svatých. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2006 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Když jsem teď jel z Lažánek, tam teda pršelo fest, tak jsem si vzpomněl na to, že původně se tenhle svátek slavil v květnu. Tak jsem si říkal, jestli to nebylo lepší, protože teď to je rok co rok. V neděli byla taky řádná bouřka, takže kdybychom chtěli jít na ten hřbitov v neděli, tak bychom si taky nepomohli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2005 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, možná vám někdo někdy položil otázku: „A kdo je to ten svatý?“, nebo: „Kdo to byli ti svatí?“ Náš národ má jedno takové mínus, a sice většina těch svatých, kteří byli z našeho národa prohlášeni úředně za svaté v Římě, tak to jsou lidé, kteří už žili dávno, ve středověku, a navíc většina z nich jsou šlechtici. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2004 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, dnešní svátek nám chce připomenout lidi, kteří tady žili mezi námi, lidi, kteří vzali vážně svou víru, lidi, které známe třeba jenom my, protože troufám si říct, že v každé naší rodině je nějaký takovýhle svatý, někdo, na koho se vzpomíná s úctou a láskou, někdo, kdo je vzorem celé té rodině. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2003 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Bratři a sestry, co nám chce říct dnešní svátek? Chce nám připomenout všechny ty, kteří vzali vážně to, že byli pokřtěni a řekli si: „Pro mě to nebyl jenom nějaký obřad, já se budu snažit podle toho žít.“ Dnešní svátek nám připomíná milióny lidí, kteří šli za ideálem, za opravdovým ideálem, za Ježíšem, za evangeliem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.11.2002 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Všech svatých
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 7,2-4.9-14; ž. Žl 24; 2. čt. 1 Jan 3,1-3; evang. Mt 5,1-12a;
Tak, kdo má tedy vlastně dnes svátek? Jsou to třeba ti, na které skutečně už v tom církevním kalendáři nezbylo místo, protože počet svatých a blahoslavených dneska dosahuje několik desítek tisíc a rok má 365 dnů, takže se tam všichni zdaleka nevlezou. Ale spíše je tento svátek, tato slavnost myšlena jako připomínka všech těch, kteří nikdy nebyli za svaté nějak výslovně prohlášeni, jako připomínka všech těch, kteří vzali vážně svoje křestní povolání, kteří to nevzali jenom jako nějakou ozdobu svého života, že byli někdy kdysi pokřtěni, ale kteří si řekli: „To je něco, podle čeho bych měl žít. Více...