Rubrika
HomiliePane, chci být první u tvého hrobu a zažít radost z toho, že žiješ
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2013 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, začínáme slavit. Začínáme slavit Ježíšovo zmrtvýchvstání. Slavíme to v noci, protože se to stalo v noci. Tato noc je zvláštní, je jiná než noc narození, je to noc vykoupení. Je to noc, ve které začínáme připomínkou toho, co je v našem životě těžké. Začali jsme číst ze Starého zákona a takovým vrcholem bylo čtení o vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví.
Tam se říkalo, že byla tma a mlha. To je počasí, které rozhodně nemáme rádi. Tyto situace nemáme rádi, když nevíme, kam se otočit, kterým směrem se dát. Dokonce se pak ta dramatičnost té situace ještě stupňuje. Nepřítel jim takzvaně dýchá na záda a oni utíkají. Do toho zasahuje Bůh a způsobuje zmatek v táboře Egypťanů. I my si někdy připadáme jako ti, kteří mají zadrhnutá kola svého života, i my si někdy říkáme, kdo nám způsobuje ten zmatek v našem životě, kdo to je, a ptáme se: „Bože, nejsi to ty?“
Tato noc nás chce vést k tomu, abychom revidovali, přehlédli svoje úmysly, to, s čím se stavíme k životu, proč děláme určité věci. Abychom se ptali: „Utíkám? Honí mě někdo? Nebo já chci někoho dohnat, předehnat? Chci v životě něco dokázat, anebo chci dokázat něco dobrého?“
Texty té dnešní liturgie začínaly tou nocí, tou mlhou, tmou a dovedly nás k časnému jitru, řekli bychom jitru prvního pracovního dne v týdnu (to tenkrát neděle byla) a připomněly nám oddanost několika žen, které jdou ke hrobu, aby pomazaly Ježíšovo mrtvé tělo, aby nám připomněly nepohodlí, námahu. Koneckonců i to, že jsme teď tady, museli jsme si odepřít teplo domova, museli jsme se vydat ven, letos nám počasí nijak zvlášť nepřeje, i to ukazuje, že se chceme připodobnit k těm ženám a nenechat se předběhnout.
Přicházejí ke hrobu a něco není na svém místě, ten kámen. Do toho okamžiku to byla jistota. Každý přijde do hrobu. Za každým člověkem se ten hrob zavře a už se nikdy neotevře. Ale teď se změnilo něco, co odedávna platilo. A když přijdou dovnitř, jsou tam dva svědkové, které hned svatopisec nazývá anděly. Proč dva? Protože v době Starého zákona a v židovském právu platilo, že každá důležitá výpověď musela být potvrzena ústy dvou svědků. Nejméně dva museli mluvit stejně. A zpráva o tom, že Ježíš žije, to je velmi důležitá zpráva. Už se neobjeví na světě zásadnější nebo důležitější zpráva. I když noviny budou plné různých zpráv, agentury se budou předhánět v různých senzačních zprávách, větší senzace než věta, než oznámení, že Ježíš žije, už se neobjeví. A protože Bůh chce dodat vážnosti, serióznosti této zprávě, posílá dva anděly.
Několikrát už jsem tady říkal, že svatý Lukáš postupuje skutečně propracovaně, on ví, co píše, a to, že se mluví o dvou andělech a takhle, to není náhodou. Je to zřejmý odkaz na moment zvěstování – zvěstování, kdy přichází archanděl Gabriel a ptá se Marie, jestli je ochotná stát se matkou Božího Syna. Můžeme říci, že ti dva andělé, jejichž jména neznáme, dokončují to dílo, které započal Gabriel. A tak jako Gabriel oslovil ženu, i oni oslovují ženy. Známe jejich jména, jsou tady vlastně jaksi podepsány. Ale tady se dostáváme k dalšímu paradoxu.
V tom židovském právu, které vyžadovalo ty dva svědky, ti dva svědci museli být muži. Žena nemohla svědčit u soudu, respektive mohla, ale její svědectví nebylo bráno jako spolehlivé. Bůh si vybral někoho „nespolehlivého“, nespolehlivého podle lidských měřítek, aby oznámil všem těm ostatním, kteří se pokládali za spolehlivé: „Ježíš žije!“
Z toho hrobu samozřejmě měl být první Petr a všichni ti ostatní, ale oni vyčkávají, oni se bojí. A podle toho líčení, jak nám to svatý Lukáš zprostředkovává, tak z toho je krásně vidět, že ty ženy v tom mají víc jasno než Petr. Ženy byly vyzvány, aby si vzpomněly na Ježíšovo slovo. Bůh se s námi setkává ve svém slově. Tady se dostáváme k zásadnímu rozdílu mezi pohanským světem a křesťanským světem. Pohanský svět věří, že jejich bůžek, modla k nim promlouvá skrze události, skrze přírodní jevy. Je hezky, je teplo, padá vláha, bůžek, modla je spokojená. Přišla katastrofa, je dlouho zima, modla se na nás zlobí. Proto ve Starém zákoně se zdůrazňuje a říká: „Bůh se s vámi setkává ve svém slově.“ A když si toto ženy uvědomily, když si vzpomněly na to, co Ježíš řekl, dokázaly udělat krok – krok, aby uvěřily. A sice s bázní, ale i s velkou radostí utíkají, aby to řekly. A předbíhají. Předbíhají Petra, předbíhají všechny ostatní, ale předbíhají je nejen fyzicky, že jsou tam první u toho hrobu, ale předbíhají je i ve víře.
„Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není tu.“ Všichni ostatní, kteří už potom přišli k tomu hrobu, tak uslyšeli tuto větu: „Není tu. Není tady.“ Proč tu není? No, protože je zpátky mezi námi, mezi námi lidmi, aby se s námi setkával v našem životě, abychom my ho mohli potkávat, abychom ho mohli objevovat a radovat se z těchto setkání. Proč to tak říkám? Protože zítra budeme pokračovat ve čtení Lukášova evangelia a budeme číst o tom, jak se Ježíš setkal s učedníky, kteří šli do Emaus.
Ale teď v tuto chvíli si odnesme takové přání: „Pane, chci se s tebou setkat ve tvém slově. Pomyslně chci utíkat k tvému hrobu a chci tam být první. Nikým a ničím se nechci nechat předběhnout, abych mohl zažít radost z toho, že žiješ.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.04.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, prožíváme velikonoční vigilii. Prožíváme tu noc, v kterou byl Ježíš vzkříšen. Jsme tady kvůli tomu, abychom si uvědomili, že i my jsme součástí zvěsti. „Syn člověk musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“
První křesťané ze začátku nesepisovali všechny výroky nebo všechny události ze života Ježíše Krista. Více...
Mons. Mgr. Jiří Mikulášek, generální vikář brněnský
20.04.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Člověk musí poznat, co je tma, aby pochopil, jakou cenu má světlo. Tma, symbol zla, smrti, hříchu, nevědomosti, beznaděje, nevěry, samoty, opuštěnosti. Světlo, symbol dobra, života, poznání, naděje, víry, společenství, jistoty, domova. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.03.2016 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, o tom, že dnešní obřady mají čtyři části, to už jste slyšeli několikrát, ale k dnešním obřadům je možné přistoupit ještě z jiného hlediska. To hledisko patří na všechny ty části, na každou zvlášť. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.04.2010 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, v dnešní liturgii je celá řada myšlenek. Vybral jsem z nich dvě: cesta a křik, nebo zvolání. Vlastně všechna čtení, která jsme slyšeli, obsahují tu myšlenku cesty. Už i to první, můžeme říci, že stvoření světa, stvoření člověka, že to je cesta z nebytí k bytí, z neexistence k existenci. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2007 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, když píše poutnice Eterie o slavení Velikonoční vigilie v Jeruzalémě, tak píše těm svým známým, pro které píše celý ten spis, že ta vigilie se slaví stejným způsobem jako u nich doma, a nepovažuje nějak za nutné se o tom široce rozepisovat, pouze dává několik málo informací o jakýchsi podrobnostech. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.04.2004 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, takovou hlavní a určující myšlenkou po celou dobu postní pro nás byla příprava na křest nebo, můžeme říct, pro většinu z nás obnova našeho křestního vyznání. Dneska jsme slyšeli celkem sedm čtení z Písma svatého. Více...