Rubrika
HomiliePůjdu hledat jeho skutečnou tvář
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2012 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, slavnost Zjevení Páně, nebo, jak se lidově říká, Tří králů má v církevním roce velikou důležitost, protože ti mudrci od východu, to jsou první pohané, kterým se dostalo vlastně té možnosti, aby se poklonili Ježíši Kristu. Oni jsou tam za nás za všechny, ale oni jsou také jakousi inspirací, příkladem, návodem jak máme žít svůj život věřícího člověka. Oni berou svůj život jakou pouť, pouť za hvězdou, za nějakým ukazatelem, který je vede k cíli.
Vlastně ta slavnost Zjevení Páně nás má vést k tomu, abychom se zamysleli, za čím jdeme. Když by se nás někdo takhle zeptal, tak řekneme: „No, za Ježíšem Kristem! Je to přece jasné, já v tom mám naprosto jasno.“ Máme v tom opravdu jasno, anebo je to jenom taková fráze, taková nálepka? Fráze, věta, kterou bychom řekli, když by se nás někdo ptal. Jak je to ve skutečnosti, za čím jdu vevnitř, co cítím jako důležité, co mě uvede do pohybu, co mě dokáže rozpohybovat?
Ty mudrce od východu uvedla do pohybu ta myšlenka, že se pokloní Spasiteli, zachránci světa. První, co je velmi překvapilo, bylo to, když přišli do Jeruzaléma a tam nikdo o tom narozeném Zachránci nevěděl. Druhá věc, která je velmi překvapila, byla reakce, když oni se ptali: „Kde je narozený Pán?“ Ulekl se král Herodes a celý Jeruzalém s ním.
Jeruzalém se ulekl, protože znali svého krále Heroda a říkali si: „To zas bude! Tady zas bude spoustu mrtvých. To zas dopadne.“ Starosti, strach přehlušily tu zprávu a nikdo se nezeptal: „A kdo to má být? A co nám má přinést?“ Zvítězil strach. A to, když oni viděli, tak z toho byli nesmírně smutní. V tu chvíli také nevěděli jak dál. Přišli na místo, kde si mysleli, že najdou Zachránce, ale našli bojící se lidi. Hvězda, která je vedla až sem, tak se naráz ztratila.
Oni v tu chvíli v tom Jeruzalémě prožívají jakousi krizi víry, protože jistě si v duchu říkali: „Tak, Bože, my jsme viděli tu hvězdu. Šli jsme za ní, poslechli jsme tvoji výzvu a dali jsme se na cestu. A teď se to ztratilo. Cíl cesty jsme nenašli, tvoje znamení, tvoje podpora se ztratila. Jak to je?“ A určitě si kladli otázku: „A byla ta hvězda, kterou jsme viděli, opravdu zvláštní, byla tím ukazatelem? Anebo jsme si to jenom namlouvali?“
A když se tedy znovu vydají na cestu, zbývá jim posledních asi 10 kilometrů, tak uvidí znovu hvězdu a „zaradovali se nevýslovnou radostí“. Tam nejde jenom o to, že se znovu objevila hvězda, ale oni překonali tu krizi, krizi svých pochybností, svých obav a vydali se na cestu. A Bůh potvrdil a říká: „Jste na dobré cestě. Jste na té cestě, na které máte být, a já jsem na vás nezapomněl.“ Proto se zaradovali nevýslovnou radostí, že si uvědomili, že Bůh s nimi byl i v tom Jeruzalémě, kde se většina obyvatel bála, kde měli strach se zeptat: „Kde je to dítě, kdo je to dítě, co nám to dítě přináší?“ A zvítězil strach z toho, co udělá Herodes.
„Hvězda se zastavila nad místem, kde bylo dítě.“ Musíme si uvědomit, že oni hledají narozeného krále a nacházejí malé dítě. Malé dítě v obyčejném domku. Už ne v jeskyni, ale v domku. Ti mudrci od východu, oni nepřišli do Betléma třeba za čtrnáct dnů po narození Pána Ježíše. Oni tam přišli zhruba za rok po narození Ježíšově, a už tedy Svatá rodina bydlela v domku, který Josef postavil, ale i tak to bylo asi něco jiného, než co oni čekali. Ale protože překonali už tu krizi v Jeruzalémě, tak vědí: „Ano, i když to tak nevypadá, tohle je ten Zachránce.“
Oni na té své cestě zažili, řekli bychom, různé kotrmelce, různé neočekávané situace, ale přesvědčili se, že Bůh je ani tady v těch těžkých chvílích neopouští, a proto když vidí to dítě, tak mu věří: „Ano, tohle je Zachránce,“ a dávají mu dary, které symbolizují to, že Zachránce je – na jedné straně král, vládce, na druhé straně Bůh, ale také, že je to člověk, slabý člověk. Člověk s tou schopností, kterou mají všichni lidé, a sice trpět a zemřít.
A poslední věc, která je tady na tom příběhu taková krásná a co nás také má inspirovat, je to, že oni jsou ochotni měnit ten harmonogram, řekli bychom, trasu své cesty podle toho, jak je potřeba. Protože často člověk, když má před očima nějaký cíl, tak za tím jde, jak se říká, hlava nehlava. Ale oni se naučili, že nestačí jenom dojít k tomu cíli, ale že důležitá je potom i ta další cesta, my bychom řekli cesta zpět, domů, a jsou ochotni přizpůsobit to okolnostem.
Bratři a sestry, když se na to všechno díváme, tak z toho vidíme nezájem – nezájem obyvatel Jeruzaléma a nezájem obyvatel Betléma – o narozeného Zachránce. V Písmu se neříká nic o tom, že by se k těm mudrcům od východu přidali nějací domorodci ať už z Jeruzaléma, nebo z Betléma, že by šel někdo s nimi, aby hledal toho narozeného Zachránce. Vychází nám z toho zkušenost, kterou máme my všichni: Těch, kteří jsou ochotni se vydat na cestu, těch je málo. Vždycky jich bylo málo. Těch, kteří se ústy hlásí a říkají: „Ano, já věřím. Já se řídím podle Boha, podle jeho zákonů, přikázání“, a podobně, těch se najde dost. Ale těch, kteří by opravdu se zvedli a řekli: „Tak já ho půjdu hledat a půjdu hledat jeho skutečnou tvář, jeho skutečnou podobu, tak těch je málo.
Bratři a sestry, ať nás to neodradí, ať nás to nezneklidní, ale naopak ať si odneseme radost z toho, že máme to právo, tu výsadu patřit mezi ty, kteří hledají toho narozeného Zachránce.
Vyprošujme si, aby v našem životě, každodenním životě, převládala ta radost, ten pocit: „Ano, On je se mnou a On mne vede svými znameními, svou hvězdou.“ Aby nikdy v našem životě nepřevládl strach a úlek tak, jako u těch obyvatel Jeruzaléma, ale naopak, abychom byli skutečně podobni těm třem mudrcům, mudrcům od východu, kteří hledají Zachránce. Oni ho nehledají totiž jenom pro sebe, ale oni ho hledají pro každého z nás.
Za to jim buďme vděčni a snažme se i my hledat Spasitele a ukazovat ho i druhým, těm, kteří jsou v našem okolí, těm, kteří ho ještě neznají.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2023 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
 |
Kdy a kde | 11:28 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.54 MB] |
Bratři a sestry, náš život je určován dvěma kategoriemi – kdy a kde. To „kdy“ je tady v evangeliu jasné, oni už vědí, že se narodil. A pokud jde o to „kdy“, tak to evangelium chce říct důležitou věc – odpověď na to „kdy“ je nyní, teď, protože pouze to „teď“ máme ve svých rukou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, svatý Matouš na začátku svého evangelia staví proti sobě vždycky dvojice, někdy dvojice osob, někdy dvojice událostí, ale víceméně jde mu tam vždycky o jakési srovnání. Nemusí jít přímo o protiklad, někdy taky, ale o srovnání vždycky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Já začnu tím, co je podstatné, proč jsme se tu sešli, a sice abychom si připomněli moudré muže od východu, kteří přišli hledat – hledat narozeného krále. V tehdejší době každý trošku větší kmen měl vládce a ten vládce si říkal král. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2006 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
(dětská mše svatá)
Tak já půjdu blíž k vašim veličenstvům (děti představující tři krále) a, děcka, na něco se vás zeptám. Co myslíte, mluví věci? Víte, co jsou to věci: stromeček, židle, stůl… Mluví věci? Mohou mluvit? Ne. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2005 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, dnešní svátek nám připomíná to, že máme Ježíše hledat, že musíme počítat s tím, že cesta k němu bude vést přes překážky. Bůh nám nikdy nesliboval, že ten, kdo bude věřit v jeho Syna Ježíše, že bude mít všechno jasné, že bude mít cestičku umetenou, ale obrazně řečeno slíbil nám, že nikdy nezabloudíme, slíbil nám, že nás dovede k cíli cesty. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2004 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Dnešní texty mluví vlastně o čtyřech králích – o těch třech, kteří přišli z východu, a o Herodovi. Mluví o třech, kteří hledají něco nového, nějakou novou cestu pro lidi, a Herodes je ten, který naopak říká: „Nebudeme nic měnit, necháme všechno při starém, každá změna je nebezpečná. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
06.01.2002 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, Zjevení Páně, to není jenom jedna událost v lidských dějinách, Bůh se chce zjevovat světu stále. A v dnešní době to dělá skrze ty, kteří v něho uvěřili. Takovou tou hvězdou pohanům máme být my všichni. V Písmu čteme: „Tak, ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a velebili Boha, který je v nebesích.“
Přišli za knězem snoubenci. Ženich katolík, ona bez vyznání. Chtějí se brát a ona se chce nechat pokřtít, chce se stát katoličkou. Kněz se ptá:
„Víte už něco o křesťanství?“
„Pane faráři, já mám tuhle Jirku ráda, a on je fajn. Více...