Rubrika
HomilieBůh chtěl mít svět bez hříchu
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.12.2003 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 3,9-15.20; 2. čtení Ef 1,3-6.11-12; evangelium Lk 1,26-38;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek Neposkvrněného početí Panny Marie nám připomíná to, že když Panna Maria začala existovat, když byla ona sama počata svými rodiči, že se jí nedotkla dědičná vina, neměla dědičný hřích. O tom neexistuje nikde v Písmu svatém zmínka, to vyplývá z toho, že ona je Matkou Boží. To byl takový docela složitý proces, jak se k tomuto církev dopracovala, ale už od 4.století po Kristu církev přiznává Panně Marii titul Bohorodička a protože, řečeno trošku zjednodušeně, v Pánu Bohu není nic nedokonalého, tak ona, aby byla Matkou Boží, Božího Syna, musela být i po téhle stránce dokonalá. A jak říkám, o tom, jak byla Panna Maria počata, se nikde v Písmu svatém nic neříká a proto se na dnešní svátek čte evangelium o početí Pána Ježíše a z tohoto důvodu, když se mnoha lidí zeptáte, co to je neposkvrněné početí Panny Marie, tak vám řeknou, že to je to, že Pán Ježíš se narodil bez pomoci muže, bez pomoci svatého Josefa. Ale ten svátek nebo slavnost početí Pána Ježíše, v církvi se tomu říká „Zvěstování Páně“, to slavíme 25. března, devět měsíců před Vánocemi a to s tím dnešním svátkem nemá vlastně moc společného. Ten dnešní svátek nám připomíná to, co jsem říkal na začátku mše svaté, že Bůh chtěl mít svět bez hříchu, dokonalý, ale díky lidskému chytračení se tady uchytil hřích a ten hřích, protože Adam byl nositelem přislíbení pro všechny lidi, tak když Adam přišel o ty přísliby, tak se naopak zase rozšířil hřích. Každý hřích je vada, každé zlo (hřích je zlo) je nějaká vada. Zlo nic nebuduje, zlo jenom boří. Zlo především ničí vztahy, ať už vztah mezi člověkem a Bohem nebo mezi lidmi vzájemně. Bůh volá Adama. Bůh ví, co se stalo a říká: „Kde jsi?“ Adam se schoval. Člověk se schovává před druhým, jeden nechce potkat druhého, jeden nechce pozdravit druhého. Proč? Protože ho něco tlačí ve svědomí, tak se raději vyhne anebo v té otrlejší formě člověk se nevyhne, nasadí, jak se říká, úsměv od ucha k uchu, nasadí masku, klidně i pozdraví a vevnitř nadává a říká si: „Počkej, však já ti ukážu.“ To všechno, bratři a sestry, je zlo. Je to zlo, které tady vzniklo proto, že lidé si postavili hlavu a řekli: „Bože, my tě nepotřebujeme.“ Tak je to vždycky, když člověk řekne: „Já nepotřebuji druhého člověka, nepotřebuji Boha, nepotřebuji nikoho, kdo by mi poradil, nepotřebuji nikoho, koho bych se zeptal, ale já jsem tady ten nejchytřejší a nejlepší.“ Tak to vždycky špatně dopadne. Boží postoj k nám, i když jsme takhle paličatí, i když se takhle schováváme, i když dovedeme k sobě být takhle zlí, ten Boží postoj je velice krásný – Bůh člověka hledá. „Adame, kde jsi?“ „Já jsem se bál, tak jsem se schoval.“ Hřích, zlo, plodí strach. A Bůh říká: „Proč?“ Je to skutečně, jako když přijde rodič ke svému dítěti, ten rodič ví, že dítě něco provedlo, a snaží se tomu dítěti nějak pomoci. Ten rodič by chtěl slyšet od toho dítěte, že to dítě si uvědomuje, že něco udělalo špatně. Bůh přichází takhle: „Adame, co se stalo?“ A Adam místo toho, coby se k tomu postavil, obrazně řečeno, chlapsky a řekl: „Víš Bože, já jsem to zkazil“, tak udělá zase takovou další kličku a propadne se to zase o trošku hlouběji: „Žena, tu kterou tys mi dal, ona za to může.“ Bůh se otočí k ženě a říká: „A co ty na to říkáš?“ „Já? Já jsem neudělala nic špatně. To ten had. To tys přece stvořil Bože celou přírodu.“ Takhle si to háží jako horký brambor jeden druhému a ani jeden neuzná, že udělal něco špatně, že udělal chybu.
Bratři a sestry, když chceme napravit svou chybu, první věc je to, že si to musíme přiznat. Kdyby ti dva nebo jeden z nich se přiznal v tuhle chvíli, tak se to dalo ještě zastavit. Ale oni to neudělali: „Já? No já ne, za to může ten druhý.“ Bratři a sestry, je to pohodlné najít důvod, proč za to může ten druhý, ale nevede to k ničemu. Tu spirálu zla to jenom a jenom prohloubí. Vlastně to zlo bylo tak veliké, že Bůh poslal svého Syna, aby to zastavil, aby řekl: „Už dost, je potřeba dělat něco jiného, je potřeba jednat jinak, neprohlubovat to, naopak začít hledat z toho cestu ven.“ Ta cesta ven, to je evangelium. V evangeliu najdeme spousty rad, hlavně v evangeliu svatého Matouše. V těch prvních kapitolách jsou jednotlivé výroky, kdy Ježíš říká, co člověk dělat má a co dělat nemá v konkrétních situacích života, jak to přichází, a je to tam proto, aby se právě neprohlubovalo zlo, ale naopak aby sílilo dobro.
Bratři a sestry, vždycky, když budeme mít třeba i vztek nebo když budeme mít chuť někomu něco udělat, nějak mu to oplatit, vzpomeňme si tady na ten příběh vyhnání z ráje a uvědomme si, že každé zlo je špatné a každé zlo se nakonec otočí proti tomu, kdo ho udělal, a vzpomeňme si na to, že aby se to zlo zastavilo, že kvůli tomu musel zemřít Boží Syn a řekněme si: „Tak to já tedy nechci, já chci něco jiného, naopak chci to zlo ve svém životě potlačovat a chci udělat co nejvíc dobrého.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.12.2009 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 3,9-15.20; 2. čtení Ef 1,3-6.11-12; evangelium Lk 1,26-38;
Bratři a sestry, dnešní svátek se týká výhradně Panny Marie a vůbec se vlastně netýká Pána Ježíše. V podstatě tady takhle nějak podobně začínám kázání každý rok a každý rok během roku se setkávám s tím, že i lidé, kteří chodí do kostela, se domnívají, že dnešní slavnost Neposkvrněného početí má něco společného s tím, že Panna Maria počala Božího Syna Ježíše bez pomoci muže. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.12.2004 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, počaté bez poskvrny prvotního hříchu
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 3,9-15.20; 2. čtení Ef 1,3-6.11-12; evangelium Lk 1,26-38;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek se opírá o to, co jsme slyšeli v evangeliu: „Buď zdráva, milostiplná“, jinými slovy - buď zdráva ty, které nic nechybí, která má všechny dary od Boha, všechno, co je potřebné pro život. Více...