Rubrika Homilie

Žij s Bohem a podobej se mu ve svých skutcích

P. Petr Pavel Severin, OPraem
12.02.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 15,16-21 (řec. 15-20); ž. Žl 119; 2. čt. 1 Kor 2,6-10; evang. Mt 5,17-37;

Žij s Bohem a podobej se mu ve svých skutcích6:53
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.29 MB]

Bratři a sestry, existují a jsou nám dnes ze všech stran doporučována pravidla, jak pečovat o svá těla. Boží slovo nás upozorňuje, že existuje i zákonitost toho, jak pečovat o krásu a zdraví svého nitra a svých vztahů, a naléhavě nám je doporučuje, neboť je moudřejší než moudrost tohoto světa a moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Je to zákonitost a moudrost velmi prostá, a přece se v ní rozhoduje o životě a smrti. Zní takto: Žij s Bohem a osvoj si ty kvality, které jsou vlastní jemu samému. On je Dobro. I ty buď dobrý. On je Pravda. I ty žij v pravdě. On je Spravedlnost. I ty buď spravedlivý. On je Milosrdenství. I ty buď milosrdný. A uč se tomu, co znamená být dobrý, pravdivý, spravedlivý a milosrdný od Ježíše Krista, neboť on je Bůh i člověk, takže to, co je vlastní Bohu, nám ukazuje a zpřístupňuje po našem lidském způsobu.

Sem také patří to, co jsme slyšeli v evangeliu. Pokyny, které nám Pán dává, nejsou nic, co by nám mělo život ztrpčovat anebo komplikovat. Naopak jsou to věci, které prostě upřesňují onu jednu základní zákonitost, kterou jsem už zmínil: Žij s Bohem a podobej se mu ve svých skutcích. Když se tohoto držíme, pak máme podíl na životě samotného Boha a současně se také zvyšuje kvalita našich lidských životů a našeho vzájemného soužití. Netoužíme snad po dobru, pravdě, spravedlnosti, milosrdenství, pokoji a tak podobně?

Bůh sám si přeje být takový, a také takový je. Proto je také věčně blažený a zve nás, abychom se mu v tom podobali a aby i naše životy byly naplněny tím, co je vlastní jemu samému nyní i na věky. Právě proto nás ovšem také dnešní čtení upozorňují, že pokud se oné zákonitosti nedržíme, pak jsou naše vlastní životy k nežití, neboť jsou prostoupeny vším tím ošklivým, na co nás Pán Ježíš upozornil, a ještě mnohým jiným.

Mohli jsme si ostatně všimnout, že Pán Ježíš vnímá zlo ostřeji, než kdo jiný. Zjevuje nám tím nitro Boží, jež je celé krásné, celé dobré, a proto se nemůže smířit s jakýmkoliv naším hříchem, a i ten zdánlivě nejmenší se mu jeví krajně odpudivý. Kéž bychom i my uměli stejně odmítat zlo a stejně horlit pro dobro.

Svatý Pavel píše, nám křesťanům je dáno tušit a zvěstovat, co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani nepomyslil. Totiž to, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. Jsme této zvěsti schopni proto, že Duch Kristův zkoumá všecko, i hlubiny Boží, a dává nám je poznat. Jinak a jednoduše řečeno, víme, kdo je náš Bůh, a víme, jací máme být my, pokud chceme patřit k němu, do rodiny Boha Otce, Syna a Ducha svatého. Je k tomu třeba, abychom se pozorněji dívali na Pána Ježíše a učili se od něj, co znamená být Božími dětmi.

Dnes jsme se takto od Pána dozvěděli, že být Božími dětmi znamená odmítat zlo a horlit pro dobro. Že se máme v jednotlivých situacích svých dní odhodlaněji varovat zla, a že je máme pozorněji naplňovat dobrem, pravdou, spravedlností a milosrdenstvím, jimiž zlepšíme své vztahy v rodině, vztahy sousedské, anebo vztahy na pracovišti. Zkusme tedy dnes každý z nás zeptat se Ducha svatého, co konkrétně můžeme a máme udělat pro to, abychom byli podobnější Pánu Ježíši, a tak i Bohu Otci.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Je ve tvé moci rozhodnout se pro dobro nebo pro zlo

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
16.02.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 15,16-21 (řec. 15-20); ž. Žl 119; 2. čt. 1 Kor 2,6-10; evang. Mt 5,17-37;

Je ve tvé moci rozhodnout se pro dobro nebo pro zlo17:43
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 4.00 MB]

Člověk jak stárne, tak vzpomíná na ty, kteří ho ovlivňovali svým příkladem, svými názory, postoji. Pochopitelně jsou to vždycky na prvním místě rodiče, ale taky vzpomínám rád na učitele, na otce Cyrila Vrbíka, o kterým jsem se už několikrát tady zmiňoval, dubskýho faráře, dubskýho mučedníka, a už možná jednou jsem tady hovořil o tišnovské lékárnici, o paní magistře Svobodové, a já jsem si na ni znovu vzpomněl v souvislosti s těma dnešníma liturgickýma textama.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.