Rubrika
HomilieBůh to podniká, aby nás léčil
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.03.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
První čtení vzniklo někdy kolem roku 250 před Kristem. Byla napsána Kniha kronik. Vůbec nevíme, kdo to napsal, proto se tomu člověku říká kronikář. Tento člověk bere dějiny Izraele, jak se říká, od Adama, a nepíše z hlediska dějepisu, ale píše z hlediska náboženství. Takže vždycky, když mluví o nějakém králi, velmožovi nebo tak, tak jednak podotýká, že zdaleka nezapsal všechny jeho skutky, to, co ten člověk udělal, že skutky toho člověka jsou popsány v jiných dílech, ale dává hodnocení a říká: „Buď ten člověk dělal co je správné v Hospodinových očích, anebo dělal to, co je špatné v Hospodinových očích.“ O to šlo tady tomu kronikáři.
Potom, jak už jsem říkal na začátku v úvodním zamyšlení, na začátku mše svaté, ta kniha má několik důležitých myšlenek, které jsou platné pro kteroukoliv dobu:
První: lhostejnost. Člověk si řekne: „No, já nemůžu nic dělat.“ Člověk rezignuje a řekne: „Vždyť to nezáleží na mně. Já jsem takové to malé kolečko.“ Ale záleží. Hodně záleží!
Potom další takovou špatnou vlastností, kterou máme, je to, že když vidíme, že se děje něco špatného, tak to svalujeme na ty druhé: „Ti druzí! Ten druhý, ten za to může!“ Kronikář ale začínal dnešní úryvek: „Všechna knížata, kněží i lid.“ Jiným slovy kritizuje autoritu, jak my říkáme, světskou, tak i církevní, ale i všechny lidi. Říká: „Jste na tom všichni stejně. Nemůžete ukázat a nemůžete říct: „Ten druhý! Za to může ten vedle mě.“
Všichni jste na tom stejně a je potřeba, abyste si to přiznali. Abyste uznali svoji hříšnost, to, že jste lidé chybující.
„Napodobovali všechny hanebnosti pohanů.“ Člověk rád napodobuje. Přijdeme někde na návštěvu, vidíme tam něco nového, nějaké nové zařízení, nějaký nový přístroj, předmět v tom bytě, a řekneme si: „Jé, to si taky koupím.“ Proč ne. Jde o to, abychom se vyvarovali toho, že se budeme předhánět, že se budeme snažit jeden druhého „trumfnout“.
Ale je špatné dívat se a říct si: „Chci se schovat do davu.“ Člověk má tendenci schovávat se do davu, nevyčuhovat. A my máme tendenci říkat si: „Co dělá většina, je správné.“ To není pravda. Je jedno, jestli nějakou věc dělá mnoho lidí nebo jeden člověk. Ta věc je buď dobrá nebo špatná, a nerozhoduje, kolik lidí je pro nebo proti. Na to bychom se neměli nikdy dívat, ale měli bychom se ptát: „Je to dobré? Je to v pořádku? Nebo je to špatné?“
Bratři a sestry, jsou to myšlenky, úvahy nepohodlné. Církev nám je předkládá právě v době postní, abychom se nad tím zamysleli, abychom se zamysleli nad sebou a abychom si uvědomili, že všechno, co Bůh podniká, podniká proto, aby nás, říká kronikář, léčil. On to nepodniká proto, aby nás trestal, aby nám znepříjemňoval život, ale aby nás léčil.
Takže zkusme se nad tím zamyslet – nad tím, co vytýkal kronikář Izraelitům, jestli to náhodou neplatí i o nás. A hlavně, když zjistíme, že se nás to týká, tak přemýšlejme o tom, jak to napravit, protože to je to důležité.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.03.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.03.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, dnešní první čtení, to je vlastně kapitola Knihy kronik, někdy se taky říká Knihy letopisů. A tato poslední kapitola nejdříve popisuje, řekli bychom, takový ten chmurný obraz toho, co přivedlo Izraelity do Babylónského zajetí. Ale končí právě velmi optimistickým výhledem do budoucna. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.03.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, všechna čtení letošního cyklu nás odkazují ke Smlouvě a k obnově Smlouvy. První čtení, které jsme vyslechli, je jakousi zpětnou reflexí, proč byli odvedeni do Babylóna, co k tomu vedlo a jak by měli jednat dál v budoucnosti, aby už se to neopakovalo. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.03.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, tématem všech textů, které jsme před chvílí slyšeli, je obnova Smlouvy. Tato myšlenka se prolíná všemi texty, které jsme vyslechli, ať už starozákonním čtením, žalmem nebo novozákonními čteními. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.03.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, jak už jsem říkal na začátku mše svaté, Nikodém byl člověk, který měl otázky. Mnoho lidí, když se dívalo na Ježíšovo působení, na to, co dělá, jak učí, uzdravuje, dělá další zázraky, tak mnoho lidí zůstalo u tohoto prvního pohledu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.03.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, my se dnes poprvé setkáváme s listem apoštola Pavla Efezanům, myslím poprvé v tom období, kdy se zamýšlíme nad druhým čtením. Ten starý Efez byl v dnešním Turecku, v Malé Asii, město zase velmi bohaté. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení 2 Kron 36,14-16.19-23; 2. čtení Ef 2,4-10; evangelium Jan 3,14-21;
Bratři a sestry, možná vás někdy napadla takováto otázka: musel Pán Ježíš umřít na kříži, abychom byli zachráněni? Bylo to nezbytně nutné? Ježíš říká Nikodémovi, že musí být vyvýšen syn člověka. Takže na první pohled by se zdálo, že to bylo nezbytně nutné. Ale když budeme dál zkoumat Písma, a potom hlavně celou dogmatiku, tak zjistíme, že to nutné nebylo. Úplně by stačilo to, že se Pán Ježíš narodil jako člověk, protože tím se připodobnil nám lidem. On se tím vlastně skutečně velice ponížil. Ke své božské důstojnosti přijal důstojnost lidskou, ale tím šel dolů. Více...