Rubrika
HomilieJménem Ježíše Nazaretského
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.04.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 4,8-12; 2. čtení 1 Jan 3,1-2; evangelium Jan 10,11-18;
Bratři a sestry, tady ten úryvek, který jsme vyslechli, je z desáté kapitoly Janova evangelia a začíná tím, že Ježíš právě říká: „Já jsem dveře,“ k ovcím, dveře do ovčince. A potom vlastně to ještě víc konkretizuje a říká, já jsem pastýř dobrý, a potom, dobrý pastýř. Všechna ta vyjádření tam mají svou váhu, svůj význam.
To první, co vlastně Ježíš chce, tak chce, aby si posluchači vzpomněli na slova Starého zákona, kdy se Mojžíš ptá Boha, který se mu zjevuje v hořícím keři, tak se ho Mojžíš ptá: „Jaké je tvoje jméno?“ A on říká: „Jahve, Já jsem.“ Je tím myšleno tedy ten, který se nemění, ten, který je dokonalý. Bez jakéhokoliv přívlastku, bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení. Ale tento Bůh potom vyvádí Izraelity z Egypta, ze země otroctví, do svobody.
On taky o sobě říká: „Slyšel jsem křik svého lidu, viděl jsem jeho bídu a viděl jsem, jak ho egyptští pohaněči bijí.“ Tedy vlastně my už k tomu doplňujeme, je to Bůh, který vidí naši bídu, vidí naše potřeby a je s námi.
Pán Ježíš, aby bylo víc jasné, o co mu jde, tak jednak vlastně opakuje tady to jméno. Mnohé tím potěšil a mnohé tím nazlobil, protože s tady jasně prohlašuje za Božího Syna. Ale zároveň taky dodává, řekli bychom, nějaké charakteristiky, jaký je, co je. Říká o sobě: „Já jsem na blízku. Jsem vám na blízku především, když jde o nějakou kritickou situaci.“ Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.
Když zůstaneme u toho, proč je tam ten pastýř dobrý, proč je to takhle. Ono by stačilo, kdyby řekl: „Já jsem pastýř.“ Protože v tom už je daná ta činnost. Vlastně veškeré maso, které Izraelité konzumovali, získávali tím, že kupovali ovce, které předtím někdo pásl na pastvinách. To, co známe my u nás, že tedy zvířata jsou někde ustájena a to krmivo se jim vozí, tak to tam neexistovalo. Ale veškeré ovce, kozy, jehňata a další zvířata, všechna tato zvířata se pásla někde. Tedy pod tím pojmem pastýř už je daná ta činnost. Tedy toho někoho, kdo se stará.
Navíc Ježíš k tomu říká: „Já jsem pastýř dobrý.“ V řeckém originále je slovo kalos, což znamená v prvním významu „krásný“. Dá se také přeložit, jako sympatický, jako správný pastýř, jako ten, kdo rozumí tomu, co koná, jako ten, kdo je dobrý v tom svém díle, v té své starostlivosti. Takže tedy ono by stačilo, kdyby Ježíš řekl právě: „Já jsem pastýř,“ nebo: „Já jsem dobrý v tom, co dělám.“ Prostě obojí platí.
A Ježíš to dál rozvádí. Jsem dobrý v tom, že jsme vám blízko, když je s vámi nějak zle. Dávám za ovce svůj život. To není myšleno v tom smyslu, že by umíral, ale je to myšleno v tom smyslu: „Nasazuji se. Chráním ty ovce. Riskuji pro ně. Dělám všechno, co je potřeba, aby ty ovce byly zachráněny.“ Abychom byli zachráněni, Pán Ježíš umřel a vstal z mrtvých. Udělal všechno, co bylo potřeba pro to, abychom získali život věčný.
„Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk.“ Když je pohoda, klid, když je dobře, tak je těžko poznat, jaký kdo má charakter, jaké má úmysly. To se zpravidla pozná v okamžicích, které označujeme jako kritické, krizové, těžké, obtížné. Když jde, jak se lidově říká, do tuhého. Pak se ukáže, jaký kdo je.
„Já jsem.“ Tedy Ježíš vlastně to hlavní, co říká, je důležité být. My žijeme ve světě, kde mnoho lidí klade velký důraz na to mít. To je něco jiného. A není to dobře. Ale co je úplně nejhorší, tak je tady další skupina lidí, kteří chtějí se zdát. Oni budí nějaké zdání, že něco znamenají, že něco jsou a tak. Ale oni klamou. A toto je úplně špatně. V protikladu k tomu „být“ je „zdát se“, jako jevit se, přetvařovat se, tvářit se, že něco… A toto je velký problém, řekli bychom, dnešního světa nebo světa kdykoliv. Ježíš se nepřetvařuje a říká: „Já jsem.“
Samozřejmě ten evangelní text očekává naši odpověď. A tu odpověď vlastně můžeme vyčíst z dnešního prvního čtení. Je to téměř pokračování toho, co jsme slyšeli minulý týden. Petr a Jan prosili Pána Ježíše, modlili se k Pánu Ježíši, a byl uzdraven chromý žebrák, který sedával u Krásné brány. Sešli se lidé, protože ten uzdravený chromý všem o tom vyprávěl, co se mu stalo, a Petr mluví. To jsme slyšeli minulý týden. Dneska je tam kousek vynechaný, je vynechané to, co se stalo. Přišel velekněz, jeho rodina, chrámová stráž a nechali Petra a Jana zavřít. A protože už byl večer, oni se s nimi přece nebudou otravovat, nebudou si kazit večer, tak je v tom vězení nechali do rána.
Je to vlastně poprvé, kdy apoštolové Petr a Jan trpí velmi podobně jako Pán Ježíš. Pán Ježíš byl ze čtvrtku na pátek také na několik hodin zavřen ve vězení. Tito tam byli delší dobu. Oni nebyli tak důležití, ale proto vlastně, že je potřeba se s nimi vypořádat, je potřeba, aby tam, jak se říká, změkli, vychládli, tak je tam necháme celou noc.
Druhý den, až se všichni vyspali, tak se sešli, svolali si je a otázka zní: „Čí mocí jste to udělali?“ Tady vlastně vidíme, že Petr a Jan se dostávají do problémů, protože vykonali dobrý skutek. „Jak to, že jste si dovolili vykonat něco dobrého?“ To je hodně postavené na hlavu.
Tady mě napadá to přirovnání nebo rčení, které říká: „Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán.“ Mnoho lidí proto ztrácí odvahu něco konat. Protože říkají: „Ještě se to může obrátit proti mně. Ještě se mně to může vymstít a já tam budu za toho hloupého.“ A toto se přesně stalo Petrovi a Janovi.
Ovšem svatý Lukáš, autor Skutků apoštolů, říká: „Petr naplněn Duchem svatým řekl.“ Lukáš to zdůrazňuje velmi často ve Skutcích apoštolů, že jsou tam lidé, kteří jsou naplnění Duchem svatým. Co to znamená být naplněn Duchem svatým? To znamená respektovat, vnímat ve svém životě pravdu, víru a lásku.
Potom je zde druhá možnost být veden jiným duchem – duchem, kterého můžeme označit jako ducha tohoto světa, ducha sobectví, ducha nenávisti, ducha lži.
Petr a Jan jsou konfrontováni, tam je vyjmenována celá ta rodina, všichni ti, jak se říká, přední mužové. A jsou to lidé, kteří mají politickou moc, náboženskou moc, ale také kulturní a hospodářskou, ekonomickou moc. Zkrátka a dobře, proti Petrovi a Janovi tam stojí celá ta garnitura jeruzalémská a judská, a křičí na ně a volají: „Jak jste si to mohli dovolit?“ Ale hlavně oni musí vysvětlit, čím jménem, tedy vlastně jakým způsobem to udělali.
A když to udělají, Petr se do toho, řekli bychom, nehrne, ale veden Duchem svatým, když už se musíme zodpovídat na dobrém skutku, tak vlastně obhajuje svoji víru a říká: „Ať to tedy ví celý izraelský národ. Jménem Ježíše Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali!“
Tady tato Petrova odpověď, to je, řekli bychom, odpověď na Ježíšovu výzvu nebo na Ježíšovo konstatování: „Já jsem dobrý pastýř.“ Buďte i vy dobří. Buďte dobří v tom, jak žijete, buďte dobří v tom, co děláte, chovejte se správně, mějte k tomu odvahu. Není to vůbec jednoduché a není to vůbec snadné. Svatý Petr to to taky nedokázal hned. Víme, že vlastně k tomu musela uplynout ta doba od Ježíšova zmrtvýchvstání do Seslání Ducha svatého. Předtím i Petr s tím měl velké, velké problémy. Schovával se, zapíral, utíkal.
Ale i my budeme prosit v následujících dnech vlastně o to, aby Duch svatý sestoupil na každého z nás, abychom i my byli naplněni Duchem svatým. Vyprošujme si to, abychom byli krásní ve svém životě, abychom byli dobří a to, co děláme, abychom dělali správně.
Kéž se tak s Boží pomocí stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.05.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, text, který jsme slyšeli, je z Janova evangelia z desáté kapitoly. Bude dobré zasadit to do souvislostí, uvědomit si, co bylo předtím. Před tady touto debatou Ježíš uzdravil slepého od narození. Je to ten známý příběh, kdy mu pomazal oči blátem, říká: „Jdi se umýt k rybníku Siloe,“ on to udělá a vidí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.05.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, dobrý pastýř, to je pojem! Známe tak často vyobrazeného Pána Ježíše, jak nese na ramenou nějakou ovečku, má v ruce hůl a je to takový obraz, ze kterého vyzařuje pokoj. Někdy jsou ty obrazy, řekli bychom, v takovém až naivním duchu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.05.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, dnes nám církev předkládá dvě kázání – svatého Petra v prvním čtení a v evangeliu Pána Ježíše – a je v tom takový určitý paradox. Svatý Petr mluví o Ježíši Kristu, nebo o Ježíši z Nazareta, jako o Kristu, Mesiáši, Zachránci, jako o Bohem poslaném člověku. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.04.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, určitě jste slyšeli přísloví „Za dobrotu na žebrotu“, anebo, jak se teď říká, výrok „Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán“. Obě tato rčení jsou takovou stížností, stížností nějakého člověka, který se snažil pomoci, snažil se vyjít vstříc, a když on sám třeba čekal pomoc z druhé strany, tak, jak se říká, ho ten druhý „utřel“. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.04.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, jak jsme slyšeli v komentáři, dnes Ježíš mluví o sobě. Je to podobenství. V podobenstvích Ježíš zpravidla vysvětloval něco o Bohu, o Božím království anebo jiné skutečnosti. Dnes mluví o sobě. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
21.04.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,14a.36-41; ž. Žl 23; 2. čt. 1 Petr 2,20b-25; evang. Jan 10,1-10;
Bratři a sestry, dnes tedy je druhý díl kázání o církvi v dnešním světě a o jejím působení. Dnes slavíme neděli dobrého pastýře, a v tom evangeliu Ježíš říká takovou zvláštní věc, takové zvláštní přirovnání: „Já jsem dveře.“ Aby se někdo přirovnával ke dveřím, to není tak obvyklé. On je ten, skrze něhož je možné dosáhnout spásy. A toto je i poselstvím církve; aby církev, její jednotliví členové i ona jako celek, byla zprostředkovatelkou víry v Ježíše Krista, zprostředkovatelkou spásy. Jak to udělat? Církev má takový zvláštní systém, jak to udělat. Více...