Usiluj o dokonalou lásku

	Usiluj o dokonalou lásku	7:00
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.21 MB]

Bratři a sestry, v dnešních pašijích jsme slyšeli Ježíšův výkřik: „Dokonáno je!“ Podle očitého svědka, svatého Jana, to byla poslední slova, která řekl Boží Syn na této zemi před svou smrtí.

Dokonáno je! Ale on tím nechtěl říct: „Tak už jsem se toho zbavil, už mám ten těžký úkol za sebou, konečně je to za mnou. V tom „dokonáno je“ je obsaženo mnohem víc.

Když se vrátíme ke včerejšímu evangeliu, kde jsme slyšeli o tom, jak Ježíš umývá apoštolům nohy, tak evangelista to uvádí výrokem: „Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, a proto chtěl projevit lásku do krajnosti.“ A všechno, co Ježíš dělá od tohoto „upozornění“ až do okamžiku své smrti, dělá proto, aby projevil lásku až do krajnosti. Proto umyl apoštolům nohy, proto uzdravil toho služebníka, kterému Petr uťal ucho, proto slibuje ráj lotrovi vedle sebe, ale také proto se chová tak, jak se chová, k veleradě, k velekněžím, k Pilátovi. Proto ke všem lidem, se kterými se setká, i když jsou to jeho nepřátelé, projevuje svou lásku.

Nejvíc je to vidět v tom slovíčku „žízním“, kdy Bůh, Boží Syn, který stvořil všechno, kterému to tady všechno patří, On žádá, prosí. Prosí ty, kteří jsou tam, vojáky, aby mu dali napít.

My tady o tomto máme dost zkreslenou představu. Není ocet jako ocet. Ten ocet, který tam stál a kterého mu dali napít, to bylo zkažené víno, tedy něco jiného, než pro co my si tady chodíme do obchodu, a bylo to něco, co ti vojáci pili, a tak se s ním rozdělili o to, co měli. To na tuto situaci vrhá úplně jiné světlo. Vidíme i ze strany těch, kteří tam byli, stáli a Ježíše hlídali, vidíme, že i v nich se cosi hnulo. Viděli, že to není zločinec, se kterými se setkávali, ale že tady se děje něco mnohem a mnohem důležitějšího, že je to něco, co nelze pochopit za pět minut, že se tady odehrává ještě něco jiného, my bychom řekli, v jakési druhé, třetí a možná i dalších rovinách.

Projevit lásku - o to Ježíšovi jde v celém tom utrpení. Každý člověk, když se zamiluje, chce projevit lásku. Je nadšený - jak se říká, láska dává křídla. Ale potom začíná zjišťovat, že i ten druhý má nějaké chyby a že to není všechno tak, jak si to vysnil. Mnohý člověk rezignuje, mnohý se stane cynickým, ale právě Velký pátek nám říká: „Člověče, hledej. Usiluj o dokonalou lásku. Ježíš ti ji ukazuje. Právě proto, že ji projevil nejenom apoštolům, přátelům ve večeřadle, ale projevil ji všem, se kterými se v noci ze Zeleného čtvrtku na Velký pátek a potom v samotný Velký pátek setkal.

Bratři a sestry, říkáme, že štěstí člověka je v tom, když jsme milováni takoví, jací jsme, když nás nikdo nechce předělávat. A takhle nás miluje Bůh, a zve nás k tomu, abychom o to usilovali, abychom se o to snažili. I my jednou budeme opouštět tento svět. A co řekneme? Postavil jsem dům, opravil jsem něco, něco jsem vybudoval, něco jsem nashromáždil, ale cítíme, že to je málo.

Dokonáno je! Ježíš to říká s obrovskou úlevou, ale je to na druhé straně také jakési zvolání, které vyzývá k následování.

V tyto dny se zas rozproudila debata, jestli Velký pátek by měl být volným dnem, státním svátkem. Jak jsem dnes po chvilkách poslouchal rádio, tak tam volali různí lidé. Jeden takový opravdu „silný“ materialista říkal: „Nemám čas. Musíme dělat, musíme dohnat tu západní Evropu. My se usvátkujeme.“ Já jsem si jen tak pro sebe říkal: „Ta západní Evropa, kterou ty chceš dohnat, má dnes to volno.“

Před tím už se tam objevil jiný názor. Neříkal ho kněz, ale bylo to úplně, jak kdyby to bylo z kostela, jak kdyby to bylo od kněze. Říkal: „Naši předkové slavili svátky. Ale to nebylo tak, že by se jenom dívali dozadu, že by vzpomínali, ale oni to vztahovali do svého života, k přítomnosti, ale i k budoucnosti, a ptali se: „Co s tím? Jak mám ten svátek prožít a co z toho mám vyvodit pro svůj život?“

A to je ono, bratři a sestry, snažit se o to projevit lásku, i když ti druzí nebudou přesně podle té šablony, podle té míry, kterou my jsme jim namalovali, vystřihli, když nebudou přesně takoví, jaké bysme je chtěli mít.

Vzpomeňme na Ježíše. On projevil lásku až do krajnosti. Zkoušejme ho napodobit, aspoň trošku.