DRAZÍ FARNÍCI

tento biblický úryvek budeme číst na Bílou sobotu při slavení vigilie Zmrtvýchvstání. V těchto větách nalézáme jádro křestní teologie sv. Pavla, totiž vztah vzkříšení Ježíše Krista a křtu. Sv. Pavel spojuje starokřesťanský způsob křtu ponořením do vody a vynoření z ní se smrtí a vzkříšením Pána Ježíše. Pavel zde sleduje nejen vnější podrobnosti, ale i vnitřní souvislosti. Pavel nám chce připomenout, že křest je darem, který jsme dostali od Boha, a naším úkolem je tento dar používat.

Naše účast na obřadech velikonočního třídení by neměla skončit pouze pozorováním vnějších událostí, ale každý z nás by měl uvažovat o jejich hlubším významu.

Žijeme v době, ve které se vytrácí odvaha k osobnímu nasazení a zvyšuje se nezájem člověka o druhého člověka. Když budeme přemýšlet o utrpení Pána Ježíše, uvědomme si, že z jeho strany se jednalo o nasazení k záchraně každého z nás. A z tohoto postoje čerpejme inspiraci pro náš každodenní život.

Přeji všem farníkům radostné a pokojné velikonoční svátky.

otec Marek