Rubrika
HomilieByl vyslyšen pro svou úctu k Bohu
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.04.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, jestli si vzpomínáte, tak na začátku postní doby jsem říkal, že hlavní myšlenkou textů, které budeme letos číst, je obnova smlouvy, smlouvy mezi Bohem a člověkem. Aby to nebylo jenom nějaké prázdné ujednání, ale aby to bylo ujednání, které bude živé. Z Boží strany živé je, jde o to, aby bylo živé i z naší strany.
Slyšeli jsme v prvním čtení z knihy proroka Jeremiáše, jak si vlastně Hospodin stýská, že jsme to my lidé, kteří porušili jeho smlouvu, ale že on to s námi nevzdává, že udělá ještě takový jeden rozhodný krok, aby nás získal pro zachovávání této smlouvy. Ten rozhodný krok, to je příchod Pána Ježíše. A list Židům, ten kousíček, který jsme dnes četli, tak ten řeší otázku, kdy Ježíš naplnil, uskutečnil to, kvůli čemu přišel – aby obnovil tady tuto smlouvu.
List Židům je vlastně jeden jediný spis Nového zákona, u kterého těžko určujeme vůbec komu je určen a kdo je jeho autorem. Není tam vůbec, kdo by ho mohl napsat. Jsou dvě takové hypotézy – buď, že to byl Apolos, to je ten známý svatého Pavla, anebo potom Klement Římský. Má se za to, že tenhle list, že to bylo původně kázání, které někdo někde přednesl, a toto kázání bylo zaznamenáno a byl k němu připojen závěr jako v dopisu. Ale že nebyl určený ve své té prvotní podobě k tomu, aby byl někam poslán, ale že tedy nějaký kazatel přímo takhle oslovil svoje posluchače.
Význam tohoto listu spočívá v tom, že jako první kniha Nového zákona mluví o tom, že Starý zákon je v Novém zákonu dovršen. Možná nás to překvapí, ale byli lidé, kteří říkali: „Příchodem Pána Ježíše Starý zákon už nějak nás vůbec nezajímá, to odložíme, tam už pro nás není žádné poučení, nic takového.“ Kdežto tady tento list Židům říká: „Ne, bylo by chybou Starý zákon jaksi vygumovat, vůbec se o něj nezajímat, naopak ze Starého zákona získáváme poučení a Nový zákon je jeho dovršením. Ne popřením, ale dovršením.“
List Židům vyzdvihuje dvanáct starozákonních postav, hlavně jejich víru, a dává je za vzor i křesťanům. A potom hlavně list Židům rozvíjí myšlenku, že Ježíš Kristus je velekněz Nového zákona.
Nám to slovíčko velekněz zní trošku možná vznešeně, ale hlavně cize. Latinsky nejvyšší kněz v Římě se nazýval Pontifex Maximus, doslova „nejvyšší stavitel mostů“. Nemyslelo se, že by nejvyšší kněz byl zedník a dělal někde mosty přes Tiberu, ale že staví mosty mezi člověkem - v pohanském Římě mezi člověkem a bohy, v křesťanství mezi člověkem a Bohem. A právě list Židům říká, že Ježíš Kristus je ten jediný prostředník, který nám byl dán, abychom dosáhli spásy.
A teď co nám říká ten konkrétní úryvek, který jsme dneska četli: ‚Kristus v době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu.‘
Dozvídáme se tam dvě věci. Zaprvé, že Pán Ježíš, lidsky řečeno, váhal. Nebylo to takhle úplně přesně, ale všichni známe Ježíšovu modlitbu z Getseman: „Otče, je-li to možné, ať mě tento kalich mine.“ Ale něco podobného jsme slyšeli i v dnešním evangeliu: „Přišel jsem kvůli této hodině. Přišel jsem kvůli tomu, abych oslavil Otce, abych vydal svědectví. Má duše je rozechvěna. Co mám říct? Otče odejmi ode mě tuto hodinu? Ale já jsem kvůli tomu přišel.“
Na jednu stranu nás to překvapuje, protože my bychom rádi a všichni lidé mají rádi Boha silného, mocného. Tady nějaké váhání – je to vůbec možné? Ze strany božství rozhodně ne, ze strany lidství naopak. Je to pro nás zase ukázka toho, že Ježíš se nám stal podobný úplně ve všem kromě hříchu. Klást si otázky, ptát se a takhle jakýmsi způsobem „váhat“ je lidské a Ježíš přijal i tohle. I tohle, aby nám byl posilou.
My to zažíváme téměř každý den. Vemte si už jenom to, když máme jít k zubaři: „Ne, dneska tam nepudu, to bude bolet. Já to nějak vydržím doma.“ A tak pokračuje „x“ dalších věcí. „Teď bych měl někde jít. No jo, ale tam můžu potkat toho člověka, kterého nemám rád, s kterým se nesnáším. Tak já tam radši nepudu, abych ho nemusel pozdravit.“ A mohli bychom pokračovat. A tady toto, můžeme říct tyto Ježíšovy otázky, toto jeho zdánlivé váhání je nám odpovědí. I on se ptal, i on hledal odpověď. A našel: „Přišel jsem kvůli této hodině. I když to pro mě bude těžké, Otče, já ji podstoupím. Otče, věřím, že mě neopustíš.“ Pro nás to může být návod k modlitbě: „Pane, čeká mě to a to těžké, to a to, čemu bych se nejraději vyhnul. Pane podpoř mě, Pane buď se mnou.“
A teď se dostáváme k dalšímu momentu: „Přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu.“ Byl vyslyšen? Vždyť umřel, vždyť ho ten kalich neminul. Tak jak to je? Vyslyšel ho ten Otec nebo ho nevyslyšel? Vyslyšel, ale bylo to jinak než my bychom čekali.
Už jsem o tom tady nedávno mluvil. My, když máme nějaký problém, když chceme něco řešit, tak vymyslíme řešení ve své hlavě: „Aha, takhle by to šlo. Aby to co nejméně bolelo, za cenu co nejmenší námahy, aby to bylo pro mě co nejjednodušší. Co ti ostatní, že jim třeba zkomplikuju život, to mě nezajímá. Pro mě to bude nejjednodušší.“ Tahle si to nalinkuju v hlavě a abych to potvrdil, tak to přednesu v modlitbě Bohu a Bože tohle udělej. Já teda k tomu přidám „prosím Tě“, aby to nevypadalo tak pyšně. A On to neudělá a ono to dopadne jinak. A já už neuvažuju o tom, jestli to dopadlo dobře, špatně, ale dopadlo to jinak, než já jsem chtěl. „Pane Bože, to se ke mně nechováš hezky, že to nedopadlo, jak já jsem chtěl. Já jsem to chtěl jináč a tys to neudělal.“ A řekneme: „On mě nemá rád, On mě nevyslyší a něco takového.“
Byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. Ale dopadlo to jinak – on umřel, ale my jsme tím byli zachráněni a dostal život věčný. Přišel o život pozemský, ale vrátil se do své existence k Bohu Otci. Ale hlavně, my jsme získali ten život věčný. Tady je to. Že Ježíš, on to věděl. On to věděl, on tu otázku dává více méně hypoteticky: „Mám se tomu vyhnout?“ A taky tam říká: „Když já se tomu vyhnu, bude to škoda pro vás. Vy tím hlavně ztratíte, vy přijdete o mnoho. A já jsem přišel, abych vám ty dveře otevřel.“
Ježíš nás vybízí k tomu, abychom se učili a snažili se dívat jako on. Abychom neměli v hlavě ty svoje plány, které máme pevně nalinkované, ty svoje koleje, ze kterých nechci uhnout ani o centimetr. Nechci uhnout, nechci se podívat doleva, doprava, ale jedu jak tank, protože mně to takhle vyhovuje. Kdyby se podle toho řídil Ježíš, určitě by za nás na kříži neumřel, ale on se díval, co prospěje nám.
Bratři a sestry, tady z tohoto dnešního úryvku si můžeme odnést dvě věci. Ježíš se nebojí ptát, hledá odpověď na ty svoje otázky a ví, že Otec ho neopustí. Bratři a sestry, i my na to pamatujme, že když to nebude přesně podle našeho, podle toho, jak my bychom si přáli, tak to bude proto, že Otec nám chce dát ještě něco víc, ještě něco lepšího.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.03.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.03.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, dnešní evangelní úryvek je z 12. kapitoly Janova evangelia, a na první pohled to působí nesourodě, nesouvisle. Říkáme si, co tím Pán Ježíš, nebo řekněme třeba i evangelista, co nám chtějí říci?
Bude dobré si připomenout, že tady tento rozhovor nebo i ta událost, setkání s těmi řeckými poutníky proběhlo z našeho pohledu na Květnou neděli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.03.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, dnešní evangelium a dnešní první čtení do sebe velmi dobře zapadají, i když to tak na první pohled třeba nevypadá. V prvním čtení jsme slyšeli proroctví Jeremiáše – proroctví pronesené v okamžiku, kdy už kolem Jeruzaléma se nacházejí babylónští vojáci, kdy to s tím národem vůbec, ale vůbec nevypadá dobře a kdy jim ještě ti Babylóňané nabízejí mírovou smlouvu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.03.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, i když to na první pohled tak nevypadá, tak první čtení a evangelium spolu velmi úzce souvisí. V prvním čtení vlastně téměř šest set let před tím, než Ježíš řekne: „Přišel jsem kvůli této hodině,“ tak prorok Jeremiáš už oznamuje, ohlašuje tento Boží záměr. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.03.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, v evangeliu už jsme slyšeli takový první náznak blížících se svátků. Mluví se tam o lidech, kteří, ačkoliv nebyli příslušníci izraelského národa, sdíleli nějakým způsobem víru nebo aspoň část víry v jednoho Boha. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.03.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, my se zastavíme dnes u osoby proroka Jeremiáše a u toho pojmu Nová smlouva.
Prorok Jeremiáš je velmi významná postava Starého zákona, ale je tak trošičku ve stínu Mojžíše, Abraháma . Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.04.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;
Bratři a sestry, chtěl bych se společně s vámi zamyslet nad dnešním prvním čtením, kdy prorok Jeremiáš z pověření Božího říká, že se blíží dny, kdy sjedná s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu. Že to bude smlouva, která nebude vepsána do nějakého kamene nebo na nějaký papír, ale bude vepsána do srdcí. Ten text, který jsme slyšeli, působí takovým útěšným dojmem, také je tato pasáž vykladateli nazývána jako kniha útěchy. Jsou to dvě kapitoly z Knihy proroka Jeremiáše, 30. a 31. Ale jinak je ta kniha plná proroctví, které vpodstatě ohlašuje zkázu. Více...