Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha k Roku farnosti 2005

dopis čtený na bohoslužbě v neděli 2. ledna 2005

Milé sestry, milí bratři, milé děti,
na začátku nového roku vám přeji, aby doba, do které jsme vstoupili, byla pro každého z vás požehnanou.

Přeji vám, aby se skrze každého z vás stal rok 2005 požehnaným také pro druhé lidi – blízké i vzdálené.

Přeji vám, abyste vůči světu i vůči Bohu zaujímali moudrý postoj Panny Marie, jak jsme si to v liturgii připomínali včera, a jak jsme slyšeli dnes, abychom jako pravé světlo přijímali Ježíše Krista.

Minulý rok jsme prožívali s důrazem na rodinu a objevovali hodnoty, které jsou s ní spojené. Rok 2005 budeme v naší brněnské diecézi prožívat jako Rok farnosti. Také tentokrát vybízím vás kněze i laiky k tvořivé spolupráci, která má skrze každého z nás zasáhnout život farnosti.

Co je vlastně farnost?

Je to víc než jen obec či městská čtvrť příslušející k farnímu kostelu. Farnost je podle svatého Pavla (např. 1 Kor 1,2) především „církev Boží“, tedy přepestré společenství křesťanů, které v tom kostele slaví bohoslužbu: děti, mládež, dospělí, staří, rodiny i jednotlivci, křesťané družní i samotářští, lidé v očích druhých dobří i méně dobří – tedy společenství velice různorodé, někdy až protikladné. Ale všichni slaví, a každý trochu osobitě, pravidelně ve farním kostele bohoslužbu, a tím vytvářejí jednu farnost.

Jaké je poslání farnosti jako celku i každého jejího člena? Především:

1. vydávání svědectví o Kristu;
2. slavení liturgie a život z ní;
3. vytváření živého společenství, jehož středem je Pán;
4. pomoc potřebným bez ohledu na to, jsou-li věřící, nebo ne.

A toto všechno není úkolem jen několika aktivistů, nebo dokonce jen faráře. Je to úkol každého farníka. Žádný od něho nemůže být osvobozen. Patří to k podstatě farníka.

Jaké jsou prostředky k plnění tohoto poslání?

Je to zejména modlitba. Bez toho, že Krista necháme pravidelně mluvit do našeho života v manželství, v kněžství, ve farnosti – zkrátka do všeho, co děláme – to zcela určitě nepůjde. Modlitba není ztráta času, ale objevování jeho hodnoty. Toto platí i o modlitbě za farnost, která má být samozřejmostí pro každého z nás.

Jaké jsou cíle Roku farnosti?

Nabídnout inspiraci a příležitost, aby se každá farnost více sžila v jedno společenství, stala se více živým organismem, velkou rodinou, aby vzrostla vzájemná důvěra, pochopení, tolerance a láska.

Podpořit odvahu, aby se živá farnost jako celek i prostřednictvím jednotlivců a skupin otvírala všem ostatním, i vlažným křesťanům, nekřesťanům, občanským společenstvím.

Povzbudit farnost, aby její společný život probíhal formou vzájemné služby. Mám tím na mysli celý rejstřík služeb od liturgických a chrámových, přes služby charitní, služby vzájemné pomoci, až po služby v občanské angažovanosti

A jaké konkrétní akce se budou Roku farnosti týkat?

Všem farnostem se nabízí možnost uspořádat pouť farnosti do katedrály na Petrově spojenou s adorací, a tak Rok farnosti připojit k Roku eucharistie vyhlášenému Svatým otcem. Vhodným cílem může být také pouť do Slavonic, do nejstaršího chrámu naší republiky zasvěcenému Božímu Tělu – Eucharistii. Můžete také uspořádat Den farnosti, můžete aktivněji a hlouběji prožít adorační den vaší farnosti. V dubnu bude uspořádána konference „Farnost – místo pro každého?“, v září diecézní pouť rodin a farností do Žďáru nad Sázavou a na podzim setkání zástupců farností v Brně.

Sestry a bratři, věřím, že vy sami s vaším duchovním správcem, pastorační radou a v tvořivé spolupráci s Duchem Svatým přijdete na mnoho dalších dobrých nápadů. Byl bych rád, kdyby přinesly právě pro vaši farnosti povzbuzení.

Na přímluvu svatých apoštolů Petra a Pavla, patronů naší diecéze, vám všem ze srdce žehnám.

Váš biskup Vojtěch