Křest je veliký dar

Bratři a sestry, svátek Křtu Páně uzavírá čas dětství a dospívání Ježíše Krista. Pokusme se přehlédnout ty události. Ježíš se narodil v Betlémě, na to přicházejí mudrci z východu, útěk do Egypta, vrací se z Egypta, a potom je vyprávění o křtu dospělého, asi třicetiletého, Ježíše. Lukáš sice má zmínku o dvanáctiletém Ježíši v chrámě, ale přesto i od této události do veřejného vystoupení je to dost dlouhá doba, aby lidé na podivuhodné události, které se staly při Ježíšově narození, zapomněli. Dnes vidíme Ježíše v zástupu čekajících na Janův křest v Jordánu. On, spravedlivý, čeká skromě a trpělivě, a zdá se, že nikdo o něm neví a nikdo už ho nezná. A přece to není tak, jak to navenek vypadá. Vidí ho Jan a prohlašuje ho za spravedlivého. Vidí ho Bůh Otec a prohlašuje ho za svého milovaného Syna. Co nám káže evangelium o křtu Páně? Také my jsme ve křtu, ve svém křtu, byli neznámí a anonymní před Bohem, jako Ježíš u Jordánu. A při křtu každého z nás osobně oslovil Bůh, volal nás jménem a řekl: „Ty jsi můj milovaný syn, ty jsi má milovaná dcera, v tobě mám zalíbení. Jdi životem a snaž se žít jako můj Syn Ježíš.“ A proto se tu každou neděli scházíme v Božím domě, abychom naslouchali evangeliu a venku, abychom se podle něho učili žít. Zamysleme se nad svým křtem. Je to veliký dar a málo o něm víme. Kdybychom poslali ministranty, teď, mezi vás, a každému dali mikrofon a zeptali se: „Kdys byl pokřtěn? Kdys byla pokřtěna? Řekni mi datum svého křtu,“ myslím, že kdyby 50% odpovědělo správně, tak bychom mohli být spokojeni. Ale 50 by to určitě nebylo.

Sepisoval se na faře protokol se snoubenci. Kněz se ptá snoubenky, kde a kdy byla pokřtěna.
„Tož, kde by,“ odpovídá snoubenka, „asi na národním výboře.“
To není ojedinělý případ křestního povědomí mnohých křesťanů i v naší farnosti. Křest je slovo populární, každou chvíli čteme, že byla pokřtěna nová loď, nebo cédéčko, že malé slůně v zoologické zahradě bylo pokřtěno a na návrh dětí dostalo jméno Pepík. Ale všechny tyto křty nemají s naším křtem vůbec nic společného.

Bratři a sestry, nechť je dnešní neděle pro nás takovou pobídkou, abychom se zamysleli nad významem křtu v našem životě. Poděkujme Bohu za to, že jsme pokřtěni a smíme se počítat mezi Boží děti. A prosme, aby Bůh odplatil našim rodičům a kmotrům, že nás nechali pokřtít, a jak to při křtu slíbili, že nás provázejí životem a postupně nás uvádějí do života z víry. Popřemýšlejme tedy o svém křtu a pomodleme se za své křestní svěřence. Amen.