Čtvrtek 02.05.2024, sv. Atanáš, Zikmund
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Šiřitelé radosti

P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
04.08.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

Bratři a sestry, pro dnešní promluvu jsem si vybral větu z listu svatého apoštola Pavla Římanům: „Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy?“ A Pavel tam vyjmenovává všechny možné věci, které útočí na člověka: útisk, pronásledování, hlad, zabití, a říká: „Nic z toho, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani nic minulého nás nemůže odloučit od Boží lásky.“ Jako křesťané máme společného Otce, u něho máme společný domov, místo, kde se všichni sejdeme, kde jsme všichni doma, kde nás čeká radost a shledání. Hlásáme to nad rakvemi našich zemřelých při pohřbech, a slyšíme to i dnes. Před námi v budoucnosti je radost. Ale víme, že lidský život není jenom o radosti, že radost a smutek patří k sobě. Někdy je nám spíš do pláče než do radování, někdy tvrdě narážíme, jak člověk člověku umí být vlkem, někdy nás zmítají nejistoty a rdousí strach. Život s námi mává, jak se to zpívá v kterémsi muzikálu: „Se včelami musím bzučet, s medvědy zas musím bručet, s vlky musím výt, s módou musím jít, jak o závod musím chvátat, jak kdo píská musím skákat.“ V mnohém našem jednání nejsme svobodní, nemůžeme dělat jenom to, co bychom rádi, co by nám přinášelo radost. Jsme determinováni. Někdy přijde nemoc, děti musí jít do školy, rodiče do práce, někdy musíme dělat věci, které jsou nepříjemné, ale musíme je udělat, a tak nám to bere takovou vnitřní radost. Ale jako křesťané máme být děti radosti, tedy máme být lidé, kde radost převažuje nad smutkem a nad pláčem. Máme být děti naděje, protože Bůh nám nikdy svou lásku neodepře. To má být zdrojem naší hluboké radosti. Přes všechny trable života nás Bůh miluje a máme právo v radosti žít.

Abychom však nezůstali u nějakých zbožných teorií, tak si to řekněme konkrétně. Jsou takové tři body, které nám umožní, abychom žili v radosti. První je přijmout sama sebe jaký jsem. Kdo je sám se sebou věčně nespokojený, komu vadí, že má nějaký brunátný nos nebo odstávající uši, že je moc krátký, tlustý, dlouhý nebo chudý, tak se okrádá o takovou radost ze života. Druhý bod je přijmout toho vedle mě takového, jaký je. Nechtít ho stále vylepšovat a předělávat, vychovávat, ale je dobře chtít mu udělat radost, být mu k radosti a ne ke zlosti. Tuhle jsem kdesi četl, že mnoho žen si bere muže se směšnou představou, že jej změní. A mnoho mužů si bere ženu se směšnou představou, že zůstane stále stejná, jako v devatenácti... A třetí bod je dělit se o všechno dobré a hezké se svými bližními. Sdělená radost, dvojnásobná radost. Víte, na světě je mnoho smutných, jankovitých a naštvaných lidí. Kéž nás dnešní Boží slovo povzbudí, abychom mezi ně nepatřili, abychom se zařadili do zástupu šiřitelů radosti. Kéž Bůh, dárce pokoje a radosti, je průvodcem na naší životní cestě. Amen.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Ježíš chce celé odpovědné rozhodnutí člověka

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.08.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

Ježíš chce celé odpovědné rozhodnutí člověka10:59

Bratři a sestry, minulou neděli jsme ukončili, řekli bychom, jednu takovou etapu. Slyšeli jsme podobenství o tom, čemu je podobné Boží království. A potom svatý Matouš, když toto ukončí, tak se, řekli bychom, radikálně mění téma evangelia. Vypráví na začátku 14. kapitoly o tom, jak údělný kníže Herodes uspořádal oslavu svých narozenin a jak při této oslavě, která na jednu stranu byla velkolepá, byla to taková přehlídka Herodovy moci, bohatství a podobně, tak vlastně při této oslavě je zavražděn Jan Křtitel, protože si to přála dcera Herodiady.    Více...


Důvěřuj, že jsem ti dal to, co potřebuješ pro svůj život

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.08.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

Důvěřuj, že jsem ti dal to, co potřebuješ pro svůj život13:54
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.37 MB]

Bratři a sestry, dočetli jsme 13. kapitolu z Matoušova evangelia, posunuli jsme se o kapitolu výš, a ta situace se, řekli bychom, dramaticky mění. Ve 13. kapitole bylo osm podobenství o Božím království, ale na začátku 14.    Více...


U mě hledejte to, co vás nasytí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

U mě hledejte to, co vás nasytí9:55
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.05 MB]

Bratři a sestry, měsíce červenec srpen, především tyto dva měsíce máme spojené s prázdninami, s dovolenou. Bereme je jako čas oddechu, dobu, kdy máme nabrat nové síly, jak říkáme, taky nějak opustit stereotyp každodenního života, a něco vidět nového, navštívit cizí země, nová místa, kde jsme ještě nebyli.    Více...


Nic a nikdo nás nemůže odloučit od lásky Kristovy

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.08.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

Nic a nikdo nás nemůže odloučit od lásky Kristovy13:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.39 MB]

Bratři a sestry, my si taky někdy připadáme unavení. Připadáme si, že je toho na nás moc, že nám chybí nějaký ten životní optimismus, životní síla, to, z čeho bychom čerpali, a právě do této situace promlouvá svatý Pavel tím dnešním úryvkem.    Více...


Žádná svátost nepůsobí bez naší spolupráce

P. Pavel Lazárek, kaplan v Blansku
31.07.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;

Žádná svátost nepůsobí bez naší spolupráce8:35
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 1.80 MB]

Někteří lidé před jídlem, když se modlí, tak v té modlitbě mají takovou vsuvku, aby Bůh dal pokrm těm, kdo hladoví, aby na ně vzpomněl. Učedníci to tak nedělali a Pán Ježíš jim říká: „Vy jim dejte jíst.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.