Shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran

pastýřský list věnovaný církvi na Slovensku a čtený při bohoslužbě
33. neděle v mezidobí
(podle pastorační příručky České biskupské konference „Kristus - naděje Evropy. Středoevropské katolické dny 2003-2004“).

Na konci liturgického roku se ve čtení dozvídáme o konci světa. Ani náš pozemský život, ani svět nejsou věčné, nýbrž spějí ke konci. Čtení z knihy proroka Daniela nám oznamuje, že se blíží nová doba: starý řád bude nahrazen královstvím Božím. Spravedliví, tj. každý, kdo bude zapsán v knize, se probudí k novému životu.

V Listě Židům, ze kterého je druhé čtení, se dozvídáme o oné nové skutečnosti v nebeském světě, ve kterém je pravý život. Ježíš Kristus se pro nás obětoval jako jediná oběť za naše hříchy. Proto můžeme hledat spásu tam, kde Kristus usedl po pravici Boží. Je na nás, abychom ho věrně následovali k cíli, kam nás předešel.

Evangelista Marek (Mk 13,24-32) nás vyzývá ke stálé bdělosti a věrnosti. Příchod Krista znamená pro ty, které Bůh vyvolil, spásu a dokonalost. Tato naše současná doba je časem růstu a zrání. Život a čas všeho lidstva i náš osobní život mají jediný směr a jen jediný konečný cíl: setkání se Synem Božím.

Ježíš nám dává příklad fíkovníku: ve Svaté zemi to byl jediný strom, který na zimu shazoval listí. Když začaly rašit nové větve a listy, bylo to pro všechny neklamné znamení nadcházejícího léta. Na příkladu tohoto stromu a díky zmrtvýchvstání Krista bychom si měli v našem světě uvědomit neklamná znamení Božího království a života. Od zmrtvýchvstání Krista můžeme doufat v proměnu tohoto světa, v království Boží a život věčný, až skončí tento náš svět.

K nejdůležitějším úkolům nás křesťanů na tomto světě patří otevřeně vyznat svou víru, nikdy neztrácet naději a všude vystupovat na obranu života. Jsme toho teď a tady schopni, neboť nám to Ježíš Kristus svým životem ukázal a přislíbil, že i my na konci našich dní a na konci tohoto světa s ním vstaneme z mrtvých a setkáme se s ním: „Potom pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe“.

Od zmrtvýchvstání Ježíše Krista spojujeme my křesťané představu konce starého světa s nadějí na svět nový - nové stvoření a život věčný. Nevěříme na pomatené představy o všemohoucnosti lidstva, protože důvěřujeme všemohoucí lásce našeho Boha. Jen on zná hodinu naší smrti, a až náš čas nadejde, zavolá nás.

Vědomí smrti a konce světa nám nebere naději, ale naopak nás povzbuzuje k jednoznačnému nasazení všech sil pro tento náš svět, který nám byl svěřen, abychom jej vedli k dobrému až ke konečné proměně v nový svět Boží. Ježíš Kristus, Syn Boží, nám přislíbil, že nás předejde k Otci, aby nám připravil příbytek v nebi. Tento slib je daleko jistější, než jakákoli jiná jistota, kterou nám nabízí svět; neboť Bůh sám je zárukou této jistoty.

Dnešní evangelium o dnech po velkém soužení bude čteno v katolické církvi na celém světě. Toto Ježíšovo poselství platí pro každého věřícího a i pro ty, kteří ještě nebo už nevěří. Kdo toto poselství přijme, může si být jist, že bude patřit k těm Bohem vyvoleným. Jestliže se stále znovu otevíráme Božímu slovu, pokud se snažíme zachovávat jeho přikázání v každodenním životě, můžeme si být jisti, že budeme smět patřit k němu i k jeho vyvoleným. Živoucí spojení s Bohem a jeho synem Ježíšem Kristem nám dává životodárnou sílu a našemu světu zářící příklad Boží lásky ke každému tvoru.