Rubrika
HomilieEbedmelech se zastává nespravedlivě obviněného Jeremiáše
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.08.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, když se ptá Ježíš svých učedníků, za koho ho lidé pokládají, ta otázka je: „Za koho lidé pokládají Syna člověka,“ tak odpovídají: „Za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ Jeremiáš je jeden z největších proroků, hned po Eliášovi, a je to postava, která v mnohém připomíná Pána Ježíše. Ona je mu podobná jednak osudem, ale jednak také tím, co Jeremiáš říkal.
Nejzásadnější výrok proroka Jeremiáše nacházíme v 35. kapitole, 31. verš, tak se to dobře pamatuje, a je to výrok o nové smlouvě. Říká: „Napíšu jim novou smlouvu do srdce. Ne na desky, ale do srdce jim ji vložím.“ A v tomto právě Jeremiáš předběhl svou dobu, tady v této nové smlouvě. Ale jinak prorok Jeremiáš prožíval takovou, řekli bychom, tragédii svého lidu. On byl povolán za proroka, když mu bylo asi 20 let, pocházel z kněžské rodiny. Jeho otec byl knězem v Jeruzalémském chrámu a narodil se v městě, které se jmenuje Anatob. A první potíž už byla právě v tom, že mu bylo asi těch 20 let. Jak všichni víme, Ježíš vystoupil, když mu bylo 30 let, protože v té době platilo: Až dovršíš určité roky, pak nám můžeš něco povídat o životě. Pak máš zkušenosti, pak si tě poslechneme. Takže první, co musel Jeremiáš překonat, byla právě tato výtka: „Jsi mladý, co nám budeš povídat.“
V té době, kdy Jeremiáš vystoupil, vládl král, který se jmenoval Josiáš. Byl velmi úspěšný, ten král, rozšířil říši, ale také obnovil Chrám a obnovil víru nebo, řekli bychom, snažil se o to, aby víra v Hospodina byla očištěna od nějakých pověr a dalších věcí a mnoho lidí od tohoto krále mnoho očekávalo. A tady byl další takový kámen úrazu. Jeremiáš jim zvěstoval Boží poselství, které říkalo: „Teď to sice vypadá dobře, ale špatně to dopadne.“ A oni říkali Jeremiášovi: „Ty si vymýšlíš.“ Nevymýšlel. Král byl zabit v bitvě u Megida a pak to šlo opravdu z kopce. Jeho syna sesadili Babylóňané, na jeho místo nastoupil další jeho bratr. Ten se vzbouřil, ale než přitáhli Babylóňané, tak ten umřel a odnesl to jeho syn. Byla první deportace, na trůn Babylóňané dosadili vlastně dalšího bratra a ten se po 10 letech opět vzbouřil. A teď jsme v Jeruzalémě, víme celkem přesně, kdy se to stalo, v roce 587 před narozením Pána Ježíše, těsně před dobytím Jeruzaléma, než ho ovládli Babylóňané. A prorok Jeremiáš říká naprosto překvapivou věc. Oni se ptali: „Jak se máme zachránit?“ A on jim vzkazuje a říká: „Bůh vám říká, když se vzdáte Babylóňanům, tak se zachráníte.“ A oni říkají: „Ale to je přece lidsky úplný nesmysl.“ A Jeremiáš říká: „Ano, lidsky to vypadá jako nesmysl, ale tady tuto radu vám taky nedává člověk. Tuto radu vám dává Bůh.“ A oni říkali: „A jako co víc?“ A on říká: „Ne, zachráníte si život. Přijdete o svobodu, přijdete o království, ale zachráníte si život.“
Z pohledu těch obránců, jak jsme slyšeli, to byla slova, která podrývala to odhodlání vzdorovat, a proto se semkli nepřátelé Jeremiášovi. Tady se říkalo úředníci, ale mezi těmi úředníky byl taky právě králův syn. Byli to šlechtici, a tito šlechtici začali na Jeremiáše žalovat velice podobně, jako žalovali za nějaký těch skoro 600 let židé na Pána Ježíše. Rozvrací národ, neuznává císaře. Velmi to připomíná proces před Pilátem. A jako byl Pilát slabý, tak byl slabý i král Sidkiáš. Král Sidkiáš na jednu stranu vyvolal vzpouru proti Babylóňanům, ale potom se ukázal úplně slabý, nerozhodný a nakonec se snažil utéct. A on tady podobně jako Pilát říká: „Myji si ruce. Nemám vinu na smrti tohoto člověka.“ Tak ten Sidkiáš říká: „Je ve vašich rukou.“ Prostě rezignoval. Místo toho, co by řekl: „Neprovedl nic zlého,“ a chránil Jeremiáše, tak říká: „Je ve vašich rukou.“ Král tady naprosto zklamal.
A co chtějí oni udělat? Oni nemají odvahu Jeremiáše zabít, protože to by se řeklo: „Oni ho zabili. Králův syn ho zabil.“ Ale oni chtějí vlastně zbavit se ho potichu. Chtějí, aby se na Jeremiáše zapomnělo. Proto ho nechají hodit do cisterny, tedy do jámy, ve které se shromažďovala především dešťová voda. Teď v ní voda nebyla, ale bylo v ní bláto. Tak ho nechají hodit do této jámy a říkají si: „Tady se na něho zapomene. Tady se zapomene na to, co říkal.“ A v tuto chvíli se na scéně objevuje člověk, kterého by tam nikdo nečekal. Je to Etiopan, Etiopie je země, která je v Africe, z daleké země. Je to člověk, který vykonával jakousi práci úředníka, jakéhosi správce na dvoře krále Sidkiáha. Člověk přistěhovalý, neizraelita, člověk, který vlastně si mohl říct: „Mě se netýkají tady ty jejich politické tahanice. Proč já bych se do toho míchal?“ Přichází a říká: „Králi, je to nespravedlnost.“ Tady tento příběh nám ukazuje to, že často přijde záchrana nebo pomoc z úplně jiné strany, než my čekáme.
Jeremiáš byl poslán k vlastnímu lidu, aby ho varoval. Oni jeho varování neslyšeli nebo nechtěli slyšet a postavili se proti němu a cizinec ho zachraňuje. To jméno Ebedmelech znamená králův sluha, králův služebník, ale nemyslel se tím služebník krále Sidkiáha, ale služebník všech možných králů a taky bohů. Je to jméno pohanské. A tento člověk celkem bez jakékoliv bázně přichází a říká: „Je to špatně.“
Co je zajímavé, slyšeli jsme, že král mu říká: „Vezmi tři lidi a vytáhněte ho,“ ale ve většině těch zachovaných textů král říká: „Vezmi si 30 lidí.“ Těm vykladatelům se to zdá moc, že jo. Na vytažení jednoho člověka z nějaké jámy přece není potřeba 30 lidí. Ale možná, že bylo potřeba 30 lidí, protože tam pořád byli ti Jeremiášovi nepřátelé a bylo potřeba Jeremiáše chránit. Je to celkem jedno jestli 3 nebo 30, důležité je, že se našel ten „někdo“, kdo k tomu nemlčel. Ten jeden tam je protiklad. My jsme slyšeli množné číslo: „Úředníci řekli králi.“ Byli jsme ušetřeni těch jmen, je jich tam vyjmenováno asi pět nebo šest. Na jedné straně stojí těchto šest, kteří chtějí odstranit nepohodlného proroka, na druhé straně stojí jeden cizinec, který nedokáže mlčet k této nespravedlnosti. A mezi tím je nerozhodný a slabý král, který naprosto nedokáže zastávat funkci, úřad, ke kterému byl povolán.
Bratři a sestry, tato situace se opakuje v dějinách, opakuje se i v našem životě a my si máme znovu uvědomit slova, která nám říká jedno lidové přísloví: Pán Bůh dopouští, ale neopouští. Jako neopustil Jeremiáše v té vyschlé cisterně, buďme si jistí, že neopustí ani nás a že i nám pošle nějakého takového Ebedmelecha, který se nás zastane, který nám pomůže. Na druhou stranu se od nás zase očekává, abychom my, i když budeme sami a budeme si připadat slabí, byli takovým Ebedmelechem, který se zastane těch, kteří jsou nespravedlivě a neprávem vláčeni nějakým blátem a jimž je nějakým způsobem ubližováno.
Bratři a sestry, je to příběh o nás a v tom příběhu vlastně my hrajeme. Přijměme tu roli, která tam je, a zastaňme se jí dobře.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.08.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, když Ježíš mluví o tom, že přišel přinést rozdělení, tak má na mysli takovou situaci, kdy třeba i řekněme nějaká skupina lidí, může to být rodina, může to být nějaká obec třeba, usiluje o něco, o nějaký cíl. A teď se koná debata, jak toho cíle dosáhnout. A to známe, když bychom řekli, že cílem je vystoupit na kopec, tak jeden řekne: „Půjdeme napřímo, vyšlápneme to,“ druhý řekne: „Půjdeme pozvolna, budeme stoupat po těch serpentinách, sice jdeme, ale přece s větším pohodlím,“ třetí řekne: „Půjdeme zleva,“ čtvrtý řekne: „Půjdeme zprava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, dnešní Ježíšova slova nám zní zvláštně. I mnoho těch vykladatelů Písma říká: „Není to jednoduchý úryvek.“ Ježíš, který zve všechny, Ježíš, který má pochopení pro všechny, přijímá všechny a chápe každého člověka, tak naráz tady mluví o rozdělení, o ohni a vypadá to, jako kdyby naráz se něco změnilo v té jeho nauce. Více...