Rubrika
HomilieK čemu je advent?
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.12.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, pokusíme se dnes zamyslet nad tím, jaký význam má advent, k čemu je advent. Mnoho lidí neví - neví, co s tímhle obdobím. Různě z rádií, z televizorů už se útočí na Vánoce, už se tam mluví o Vánocích a doba adventní se ztrácí. Je to škoda, protože i tahle doba liturgického roku má svůj význam, velký význam.
Takové zkušenosti, jak to asi vypadá (spíš pro zmapování situace): V náboženství jsme se snažili s těmi největšími odpovědět právě tady na tu otázku „K čemu je advent?“ a ptal jsem se, co se objevuje v kostele nového, jiného, než v jiné liturgické doby. Samozřejmě jsem mířil k adventnímu věnci. No, a děcka říkaly: „Stromky a betlém.“ A já říkám: „Hmm, tak jste napřed.“
Pak ještě jiný takový zážitek. Já jsem u toho nebyl, mám to zprostředkovaně, tak doufám, že vám to řeknu přesně. Byly se tady podívat děcka z mateřské školky, tady z bítýšské školky. První otázka byla: „Děcka, kdo z vás tu ještě nebyl?“ Přihlásila se jich víc, než půlka. No, a jak šla ta debata dál, tak paní varhanice jim říká: „Děcka, přijďte se podívat o Vánocích na betlém.“ A teď viděla, že děti nějak „neberou“, že nevědí, o co jde. Takže další otázka: „Děcka, a víte, co je to betlém?“ Přihlásí se klučina a říká: „Já vím, kdo je to batman, já ho mám na DVD.“ :)
Takže, jak se říká, plete si koše s baňama, ale tomu malému se to nedá nějak vyčítat, to je obraz doby. Mě tak napadlo, jak jsme na tom my, jestli my si to taky nějak nepleteme.
První význam adventu tkví v tom, že každý člověk, který chce něco udělat, tak se na to musí připravit. Každý sportovec musí trénovat. Každý člověk, který chce postavit dům, tak si pořídí plány, poshání materiál a pak začne. Udělá finanční rozvahu, jestli na to má nebo nemá. A takhle je to ve všem – vždycky se musíme připravit a ten, kdo se nepřipraví, tak to zpravidla skončí špatně. Ten, kdo se nepřipraví, tak podstupuje velké riziko, že to nedotáhne k cíli, že to nedokončí nebo třeba u toho adventu, že to neprožije.
Bratři a sestry, to je jeden z těch významů adventu. Druhý, ten vyplývá ze všech těch adventních zpěvů. Dneska už jsme naslouchali třem slokám z rorátů, příští sobotu večer oslavíme čtvrtou neděli adventní a uslyšíme všechny čtyři. Ty první dvě sloky mluví o situací člověka. Zase je to takové zmapování toho, co se stalo, toho, co mělo být, toho, co nebylo, anebo toho, co naopak je. Je to takový obraz docela smutný, pochmurný: „Rozvál jsi nás jako zvadlé listí. Pro svoji nepravost jsme se dostali do vyhnanství. Byli jsme urváni jako listí ze stromu, protože jsme se od Tebe odvrátili.“ Ale v těch druhých dvou slokách se zase už mluví o tom, co dělá Bůh, a jsou takové plné útěchy ty sloky - o tom, jak On přichází. A k tomu je dobrá doba adventní – uvědomit si, že přes všechny naše selhání, přes všechny naše problémy, přes všechno, co neumíme, Pán přichází.
Zažil to apoštol Pavel ve vězení (zřejmě byl v Efezu) a píše o tom Filipanům: „Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko.“
Zažít ve vězení, v bezvýchodné situaci, radost, hlubokou vnitřní radost, to není jen tak. Musíme možná i trošku se závistí nebo s jakousi touhou přiznat: „Pane, já to neumím. Nejsem zdaleka tak vysoko, jako svatý Pavel. Nedokáži všechny ty těžkosti, všechny ty problémy obrátit v radost, obrátit to ve svůj prospěch. Ale chci to zkusit, chci se to učit.“
Apoštol Pavel v tom vězení myslí na Filipany a snaží se je povzbudit. Ne, že by neviděl chyby, které byly v té filipské církevní obci. Jaké byly? Úplně ty stejné, jako dnes: nedrželi spolu, hádali se a chybělo jim to, čemu se říká ušlechtilost, proto je k tomu vybízí. Ale přes to všechno je má rád a připomíná jim: „Pán je blízko.“
Když lidé ve Starém zákoně čekali na příchod Mesiáše, Zachránce, tak se ptali a říkali: „Proč ještě pořád nejde? Proč je někde daleko?“ A proroci jim říkali: „On přichází a je blízko. Je vedle vás, je s vámi, ale vy se ho musíte snažit vidět, vy ho musíte pustit do svého života.“
Bratři a sestry, my sice žijeme už v době po narození Pána Ježíše, ale také prožíváme advent – advent svého života. My čekáme na setkání s Ježíšem. Nejpozději v okamžiku své smrti ho uvidíme tváří v tvář. My si taky možná někdy říkáme, kde je. Daleko? Vysoko? Ví o mně, stará se o mně? A Pavel říká: „Ano, je vedle tebe, je ti blízko, ale i ty ho musíš k sobě pustit, i ty ho musíš přijmout. Tady to otevření dveří, přijetí do srdce, to není záležitost jenom jednorázová. Je jasné, že člověk to jednou udělá poprvé, ale pak se k tomu musí vracet, musí to opakovat, obnovovat. A k tomu je advent.
Bratři a sestry, naši předkové v době adventu měli víc času. Většina jich pracovala v zemědělství a na polích je teď klid (relativní). Měli víc času a tak ten čas věnovali Bohu, že chodili na mši svatou a nechávali k sobě promlouvat všechny ty texty, které mluví na jedné straně o tom, že jsme toho mnoho zkazili, ale na druhé straně mluví o tom, jak je nám Pán blízko a jak ho ty naše prohry a to všechno, jak ho to přivádí blíž k nám. Neodvádí ho to od nás, není takový, že by se otočil a šel pryč, ale naopak přibližuje se k nám.
Naši předkové tedy dali svůj čas Bohu – tak, jak uměli, tak, jak to chápali. Nechali se oslovit těmi texty. My žijeme v úplně jiné situaci, náš způsob života už je naprosto odlišný, ale měli bychom to udělat podobně. Nakolik máme čas, natolik se ho snažme věnovat Pánu. Natolik, nakolik jsme vnímaví, natolik, jak jsme schopní, nechme se oslovit všemi těmi texty, které nám přinášejí útěchu a které nám říkají: „Člověče, neboj se. Přes všechny prohry, přes všechny zklamání Pán je blízko.“ Je blízko i tobě, nezapomeňme na to.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.12.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, minulou neděli jsme v evangeliu slyšeli o tom, jak Jan Křtitel vystoupil a jak začal učit, nebo spíš řekněme vybízet k nápravě života. A dnes jsme slyšeli pokračování. Je to pokračování, které mnohé překvapí. „Co máme dělat?“ ptají se ti lidé. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.12.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, obsahují velké množství krásných myšlenek a jsou vybrány tak, aby navozovaly tu atmosféru radosti. Není tím míněno nějaké, jak se říká, laciné veselí. Není tím myšlen okamžik, kdy člověk začne třeba něco pít a tak, aby zapomněl na starosti, které má. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.12.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, víceméně všechny texty, které jsme dnes slyšeli, jsou spolu nějak myšlenkově propojeny, víc, než by se třeba na první pohled zdálo, a spojuje je ta myšlenka radosti. Ale radosti ne jenom nějaké, ale radosti z toho, že Pán je blízko. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.12.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, dnešní první čtení by se dalo shrnout do jedné věty, kterou jsme slyšeli v evangeliu: Lid byl plný očekávání. Očekávání něčeho dobrého a něčeho pěkného, krásného.
V jaké době tedy žil prorok Sofoniáš? Kdy to bylo a co se kolem něho dělo? Prorok Sofoniáš mluvil někdy mezi lety 640 až 610 před narozením Pána Ježíše, a zase byla to doba taková těžká. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.12.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;
Bratři a sestry, takže jsme slyšeli výzvu apoštola Pavla, že se máme radovat, ale na to by asi většina nás řekla: „Pokud jde o mne, já bych se rád radoval, radovala, ale když na světě je tolik problémů, tolik úzkosti. Více...