Moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat

	Moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat	7:59
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.90 MB]

Bratři a sestry, my se vrátíme k druhému čtení z listu apoštola Pavla Efezanům a zastavíme se u prvních tří řádků: Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, ať Vám udělí dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání.

Je to slovo, které se velmi hodí k tomu dnešnímu svátku, k dnešní slavnosti, kdy, jak jsem říkal na začátku mše svaté, si připomínáme Ježíše, který se vrátil k Otci. Ale zároveň také myslíme na Ježíšovy učedníky, to jsme i my, kteří zůstávají na tomto světě. Ježíš si přál, abychom šli k Otci společně. Ne jednotlivě, ale společně. A proto založil církev. To má své výhody a své nevýhody. Výhodou je to, že nejsme sami, že se známe, že víme, že patříme k sobě. Nevýhody: jsme lidé. I v církvi jsou lidé a všude jsou lidé chybující. I v církvi jsou chyby a mnoha lidem to vadí. Pro mnoho lidí je to překážkou, někdy doslova nepřekonatelnou.

Apoštol Pavel tohle všechno věděl a krásně to vyjádřil právě v tom listu, který jsme teď četli, v tom úryvku. Chtěl je nějak povzbudit a říct, aby se nedali těmito chybami odradit a naopak jim řekl, co mají dělat, aby těch chyb bylo co nejméně.

Začíná takovým zajímavým oslovením: Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy. Co je to sláva? My si to pleteme s pojmem, že je někdo známý, že se o něm ví a už je nám celkem jedno, co se o tom člověku ví. My si říkáme: Slavný je přece ten, pro koho na letišti rozvinují ten červený koberec, nebo různě na filmových festivalech jsou ty koberce. Slavný je ten, o kom píší noviny na první stránce ... No jo, ale co když se tam píše o jeho chybách, o tom, co udělal špatně, o tom, co pokazil? To je taky sláva? Pro mnoho lidí ano.

Ale Pavel dává Bohu titul Otec slávy. Pavel chce říct: „Slavný je ten, kdo udělal něco prospěšného pro druhé lidi.“ Bůh nás stvořil, Bůh poslal svého Syna. Pavel chce říct: „Slavný je ten, kdo se dokázal zříct nějakého svého pohodlí a být prospěšný, užitečný pro ty druhé, kdo dokázal něco ze sebe ztratit a dát to druhým.“ V tomto smyslu patří ten titul Bohu a Pánu Ježíši. A když bychom hledali nějakého člověka, kterého bychom mohli označit jako slavného, tak potom musíme říct: „Je to takový člověk, který udělal něco pro ty druhé.“ Ať už třeba objevil penicilín anebo ... teď mě nenapadá jiné jméno, než matka Tereza. Prostě člověk, který pro ty druhé něco dobrého vykonal. To je ta pravá sláva. Ne to, že o mně píší noviny na první stránce.

Efez v době, kdy jim Pavel adresoval tento list, bylo význačné poutní místo pro pohany. Stál tam chrám bohyně Artemis. Mnoho lidí žilo tady z těch poutí, mnoho lidí na tom mělo zájem, aby ty poutě fungovaly. A můžeme říct, že opravdu Efez byl znám v celém tehdejším světě, v celé tehdejší Evropě. Ale dnes? Tam, kde stál ten Artemidin chrám, jsou ruiny, je tam močál a vlastně kdybychom se dnes zeptali někoho, kde že to je ten Efez, tak by asi málokdo dokázal říct, že je to v dnešním Turecku. Jsou z toho ruiny a ta sláva je skutečně někde pryč, protože platí to přísloví: Světská sláva, polní tráva. A Pavel říká: „Vám jde o jinou slávu, vám jde o jiné věci, o jiné principy.“

A teď pokračujem: Ať tedy tento Otec slávy vám udělí dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání.

„Moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat.“ Jinými slovy Pavel říká: „To není samozřejmé, že člověk pochopí věci, že jim pronikne na kloub, že tomu přijde, jak se říká „na kobylku“.

Latinské slovo „inteligence“, když se to přeloží doslova, znamená „číst uvnitř“. Inteligent je tedy ten, kdo se dokáže na věci podívat nejenom z jedné strany, tím prvním rychlým pohledem, ale ten, kdo se nad těmito věcmi dokáže zamyslet, zastavit. Není to samozřejmé a svým způsobem toto dokázat, toto umět, to je dar. Modlíme se za mnoho věcí: za dobré počasí, za zdraví, za to, aby nebyly války. Modleme se i za tohle, abychom toto dokázali, abychom dokázali ty druhé chápat, abychom dokázali se orientovat v množství informací, které se k nám dostávají každý den.

Když se nad tím zamyslíme (já to vezmu z té stránky méně vážné), když bychom vážně brali reklamu a kdybychom srovnávali reklamu na jeden jediný výrobek, tak zjistíme, že běží současně pět, šest různých reklam na jeden výrobek, a zjistíme, že si protiřečí. „Ten náš výrobek je nejlepší! Ten si kupte. Když si ho nekoupíte, váš život bude chudý, něco ztratíte.“ A mohli bychom pokračovat k věcem vážnějším. V této době dvacet čtyři politických stran se nám snaží nějak vnutit myšlenku, že každá z nich je ta nejlepší. A mohli bychom pokračovat. Dennodenně se tady s tímto setkáváme. Umět se v tom orientovat není vůbec jednoduché. Je to dar, můžeme si ho vyprosit.

„Když ho budeme mít, tak budeme moci mít o Bohu Otci správné poznání.“ Co to je „správné poznání? Bratři a sestry, často se setkávám s tím, že přijdou děcka a ne, že by si stěžovali, ale v podstatě si tak nějak postesknou, že se jim někdo směje, že chodí do kostela. A ty děcka, jak vykládají, tak mezi řádky (oni to neřeknou nahlas, oni to ani možná neví, ale mezi řádky) je takový smutek, že se nedokážou bránit, že nedokážou dost dobře říct: „A proč já tam chodím?“

Bratři a sestry, když by se nás dnes někdo zeptal a řekl nám: „A proč tam jdeš? Vždyť ty jsi blázen. Prší. Že nesedíš doma. Eště se nachladíš, něco si uženeš. Ty jsi takový blázen, že se tam ženeš. Co z toho máš?“ Bratři a sestry, co z toho máme? To, že jsme s Ježíšem, to, že Mu můžeme říct všechno, to, že Mu můžeme říct svoje radosti i bolesti, to, že u Něho hledáme posilu, jak dál. A jsem si jistý, že každý z nás by tady k tomu dokázal říct další důvody, proč jsme tady. Ale o těchhle věcech je potřeba přemýšlet a když na to přijde, o těchhle věcech je potřeba i mluvit, protože to není naše hloupost, že jsme tady. My bychom mohli říct, že je to hloupost jejich, že oni tu nejsou. Ale to by nikam nevedlo, to by bylo k ničemu.

Bratři a sestry, potřebujeme dar od Boha moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat. Prosme o tento dar, aby nám nikdy nechyběl.