DRAZÍ FARNÍCI,

dostáváte do rukou další číslo našeho farního zpravodaje, je to číslo na pomezí adventu a Vánoc.

Advent je období církevního roku, se kterým si hodně věřících neví rady (o nevěřících ani nemluvě), někteří hledají jak a čím tento čas vyplnit, ale většina je prostě přeskakuje a už mluví o událostech z období Vánoc, ale jejich čas teprve přijde.

K čemu je tedy advent? Můžeme najít více odpovědí na tuto otázku, chtěl bych zmínit dvě.

Každá velká událost, každé důležité jednání, každá oslava potřebuje náležitou přípravu. Pokud se zanedbá příprava, tak jednání zpravidla skončí ostudou. Pokud se nepřipravíme na oslavu, neprožijeme ji, nic nám to nedá, zůstaneme prázdní a rozladění. Proklouzne nám jako písek mezi prsty.

V adventu čteme při liturgii proroctví o tom, že přichází Bůh, aby se ujal lidí. V jejich trápení, nejistotách zmatcích a těžkostech. I my jsme si určitě kladli otázku, jak to všechno kolem nás dopadne, kdo tyto propletence

rozmotá? Najde se vůbec někdo? Odpovědí na tyto otázky jsou proroctví o narození Ježíše Krista. Ježíš přichází, aby nabídl pomoc každému z nás. Citát uvedený v záhlaví článku napsal sv. Pavel ve vězení. Vědomí, že není sám, že má oporu v Ježíšovi mu dávalo klid a radost, o kterou se podělil s Filipany. Tuto jeho výzvu můžeme prožívat v adventu i o Vánocích. V okamžicích klidu a spokojenosti, ale také v období nejistoty a zmatků.

Bratři a sestry složme u jesliček celý svůj život a poděkujme narozenému Ježíši za jeho příchod mezi nás, do tohoto našeho světa.

Přeji Vám radostné a požehnané svátky narození Ježíše Krista.

otec Marek