Pondělí 27.05.2024, sv. Augustin z Canterbury, Valdemar
Hledat: Vyhledat

Farní kniha - svazek I. - strana 481

kusu zdi neb na kusu stavení životy své zachovali a se retovali. – Tak jeden jistý chlapeček, když jej voda z domu vynesla, vrchu planiře uprostředku na ní se on chopil a tudy na něm se držíce, život svůj zachoval.

Největší ale div se stal s jedním spoluobyvatelem naším Bernardem Haslingerem, kterého ta povodeň (poněvadž on při samým potoku v největším praudu a přívalu svůj příbytek měl) i s domem pryč nesla a ztroskotajíce stavení všechno, on Bernard Haslinger svůj svatý růženec, kterýž v ruce měl, na krk jej zavěsil a slaupek hořící hromničný držíce, se svými sausedy žalostně se rozžehnával a se laučil; pak se dvakráte v tom nejukrutnějším přívalu pod vodu do největší hlubiny se octnul. V tom již nevyhnutedlném nebezpečenství smrti ukázal se jemu, svůj svatý růženec na krku zavěšený majícímu, v té nepodobné hlubině jeden nad míru jas-nosti se stkvějící překrásný zelený strom, před kterým jest on užasl a hrůzou jakous zaražen, přiblížiti se k tomu stromu nesměl; ten strom se ale k němu přichýlil, jakoby mu návěští dával, aby se ho přidržel. Tu teprv se osmělil a toho stromu se chopil, a tak drže se toho stromu, od vody nesen byl, až jiné dřevo nějaké pod něj se dostalo a jej na sebe vzalo; v tom se strom krásný od něho zmizel a on tak na tom plaucí, šťastně z toho ukrutného praudu na břeh a tak řečenau Marečkovau zahradu na jeden strom se dostal a na tom stromě za tři hodiny se držel, volaje,


Překlad: Jiří Mareček, PA, 22.01.2011.




Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.