Historie
Život Veverské Bítýšky byl již v dávné minulosti úzce spojen s hradem Veveří. A tak i když první písemná zmínka hovoří o Veverské Bítýšce k r. 1376, je nesporné, že obec vznikla dříve a jako taková patřila k Veveří. Je velmi pravděpodobné, že kaple Matky Boží na Veveří byla původně také farním kostelem pro Veverskou Bítýšku; dokladem může být skutečnost, že Veverská Bítýška pohřbívala na hřbitově u kaple až do r. 1833. Tehdy bylo vrchnostenským úřadem pro nevyhovující poměry pohřbívání u kaple zakázáno a Bítýška si musila zajistit hřbitov vlastní. Jakub z Veveří, který je uveden r. 1240 mezi svědky na listině ze dne 7. prosince, v níž král český Václav potvrzuje statky kláštera tišnovského, byl nejspíše farářem (plebánem) u kaple Matky Boží. K této kapli příslušela, nebo byla v dohledné době přičleněna, také Veverská Bítýška.
První zpráva o farním obročí pochází z r. 1481. Tehdy byla zdejší fara kanovnickou prebendou peterského kolegiátního kostela v Brně. V období let 1537–1541 se zdá pravděpodobné, že ve farnosti vzrůstalo nekatolictví. V letech 1537 a 1538 farář Jan Malvasy pohnal majitele hradu Jana z Lipé ze 60 kop grošů, že jeho bytýšští poddaní neodvádějí desátků a nechtějí faráře s kaplanem proti vůli patrona přijati. A tak ačkoli je ještě k r. 1560 připomínán katolický farář Vavřinec, v 70. letech 16. stol. převládl na panství Veverském protestantismus. Tehdejší majitel Zikmund z Teuffenbachu byl velmi rozhodným odpůrcem katolictví a platilo tu „koho panství, toho náboženství...“ Po událostech na Bílé hoře musel sice Zikmund osobně konvertovat ke katolictví, ale protestantismus se udržel v Bítýšce ještě několik let. V té době byla postavena stará farní budova za působení kněze Gabriela (1619) a Daniela (1620). V roce 1636 za Rudolfa z Teuffenbachu se definitivně vrátili do Bítýšky katoličtí duchovní. Prvním katolickým farářem byl od r. 1638 Jiří Havranský, od té doby zůstala fara nadále v katolických rukou.
Od r. 1667 byl 53 let v Bítýšce farářem Valentin Bernard Jestřábský, skutečně horlivý a příkladný kněz. V r. 1674 založil matriky, protože dřívější byly nedbalostí zničeny. Významná je také činnost jeho spisovatelská; psal latinsky a česky, čili, jak on říkal, „moravsky". Latinsky vydal dvojí sbírku kázání. Českých knih vydal celou řadu; byly určeny robotnému lidu selskému pro jeho poučení a povznesení. Nejznámějším jeho dílem je „Vidění rozličné sedláčka sprostného“. Psal anonymně a knihy většinou rozdával. Zemřel 26. prosince 1719 ve stáří 89 let. Pochován byl před hlavním oltářem. Na faře se dochovala jeho podobizna.
Za faráře Petra Vybírala byla nově vystavena fara (1731). Václav Wolf (1747–1774) rozšířil faru o poschodí; snad k r. 1769. Wolf začal r. 1771 stavět nový farní kostel; starý kostel sv. Jakuba už nestačil potřebám věřících (byl pouze 14 m dlouhý a 8 m široký, měl dřevěnou věž a zvonici). Švédové obléhající hrad Veveří spálili městečko i s kostelem; zvony se rozlily. Za Wolfova nástupce Tomáše Kubečky (1774–1784) byla stavba kostela dokončena a 6. října 1782 odevzdán kostel veřejné bohoslužbě. V té době byly odděleny od farnosti Říčany. R. 1783 byly zakoupeny velké varhany ze zrušeného kláštera sv. Anny v Brně. Farář Friedl postavil hlavní oltář dle návrhu Ondřeje Schweigla z Brna nákladem 1877 zl. 33 kr.
V letech 1880–1892 působil ve Veverské Bítýšce ThDr. Karel Eichler, bývalý profesor církevních dějin a kanonického práva na biskupském bohosloveckém ústavě v Brně. Eichler byl výborný znalec hudby (později sestavil známý brněnský kancionál „Cesta k věčné spáse“), také se věnoval literární činnosti. V Bítýšce kromě několika povídek napsal dva významné vlastivědné spisy: „Poutní místa a milostivé obrazy na Moravě a v Rakouském Slezsku“ (2 svazky) a především „Paměti panství Veverského“ (1891), které pojednávají zejména o městečku Veverské Bítýce a v dnešní době jsou jedinečným zdrojem informací o této obci.
Od r. 1903 byl farářem Jakub Rosendorf, zároveň děkan kuřimský. V té době byl přifařen Hvozdec. V roce 1918 umírá ThDr. František Ehrmann, bítýšský rodák, kanovník olomoucké kapituly, nejbližší spolupracovník arcibiskupa Bauera. Byl pohřben ve Veverské Bítýšce 16. února 1918. V době po vzniku Československé republiky 28. října 1918 došlo k silné protikatolické kampani. Také v Bítýšce se musel Rosendorf usilovat o udržení důvěry věřících. Uvádí se, že i jeho zásluhou zde odpadlo od církve pouze asi 150 lidí. Dne 5. září 1932, den před slavností biřmování, umírá farář Rosendorf. Udílení svátosti biřmování biskupem Josefem Kupkou tak proběhlo ve smutku a vší tichosti.
Jiří Hrůza (1933–1944) se hned na začátku svého působení v Bítýšce pustil do opravy fary i kostela. Za jeho působení prožili farníci válečná léta, v r. 1942 byly z věže farního kostela v Bítýšce zrekvírovány dva zvony, z Hvozdce 1 zvon. Ke dni 1. dubna 1943 byly Chudčice odtrženy od farnosti čebínské a připojeny k farnosti veverskobítýšské.
Po válce působil ve farnosti Petr Franta (1946–1951), který se v r. 1951 stal kanovníkem stoliční kapituly v Brně. Za Jiřího Bílka (1951–1958) byly do Bítýšky 6. července 1952 převezeny a pohřbeny ostatky bývalého bítýšského faráře dr. Karla Eichlera, který zemřel v dubnu 1918 v Brně. Komunistický režim, který se chopil moci v únoru 1948, začal postupně omezovat činnost církve. Tak byly v r. 1952 převedeny matriky na místní národní výbor, do stejné správy přešly 31. prosince 1956 hřbitovy ve Veverské Bítýšce a Chudčicích. Od školního roku 1952/3 se stala výuka náboženství nepovinnou, rodiče museli své děti do náboženství přihlašovat. V r. 1957 se po opravení místní kapličky začaly sloužit mše svaté ve Hvozdci.
Za působení Arnošta Korce (1958–1973) došlo z důvodu politického tlaku k velkému úbytku dětí přihlášených do náboženství. Také byly místními úřady zakazovány tradiční církevní slavnosti, jako je slavení Božího těla nebo prosebné průvody do polí. 17. října 1962 zahájil papež Jan XXIII. Druhý vatikánský koncil. Zúčastnil se ho také ThDr. Petr Franta, kanovník a kancléř, bývalý bítýšský farář. Ustanovení II. vatikánského koncilu se ve farnosti začaly postupně naplňovat od r. 1965. Šlo zde zejména o změny v liturgii. 11. května 1969 uděloval otec biskup Mons. ThDr. Karel Skoupý svátost biřmování věřícím od 15 let. Svátost přijalo 351 věřících, slavnosti se zúčastnilo na 2000 lidí. Bylo ta událost, na kterou farnost dlouhá léta čekala. V r. 1973 byla ONV Brno-venkov zakázána tradiční pouť k Matce Boží na Veveří. Dne 29. června 1974 přijal kněžské svěcení Vladislav Dvořák z Chudčic a 30. června slavil ve Veverské Bítýšce primiční mši svatou.
Dlouholetým duchovním správcem (1976–2002) byl ve Veverské Bítýšce Stanislav Vídenský. V r. 1978 začaly přípravy na opravu kaple Nalezení sv. Kříže v Chudčicích. Kaple se však zřítila a žádost o povolení stavby nové byla MNV Chudčice zamítnuta. 17. října 1982 se konala oslava 200 let trvání kostela. Mši svatou sloužil kapitulní vikář Ludvík Horký a udělil při ní svátost biřmování. V srpnu 1983 začala oprava kaple Matky Boží na Veveří, která trvala až do roku 1987. Po celou dobu oprav se každoroční poutě konaly venku před kaplí. 12. listopadu 1989 byla v Římě svatořečena Anežka Česká. Slavnosti se v Římě zúčastnil i bítýšský farář a několik farníků. O pár dní později došlo po bouřlivých událostech 17. listopadu ke změně politického režomu. Bylo tak možné se vrátit k hodnotám, které více jak 40 let státní moc potlačovala. Byly odvolány proticírkevní zákony z r. 1949 a zrušen dozor státu nad církví. 31. března 1990 byl na biskupa vysvěcen Vojtěch Cikrle, který zaujal dlouhou dobu neobsazený biskupský stolec v Brně. 9. dubna 1990 byl v Olomouci vysvěcen na jáhna Josef Janšta, původem z Veverské Bítýšky. Na první setkání se Svatým Otcem Janem Pavlem II. přijelo na Velehrad také větší množství věřících z Veverské Bítýšky. 9. srpna 1992 byla založena Farní Charita, která se začala starat o sociálně potřebné a která zajistila vydávání farního časopisu „Farník". Od srpna r. 1995 byly farností Veverská Bítýška spravovány dvě sousední farnosti: Lažánky a Čebín, zároveň byl pro takto zvětšenou farnost jmenován kaplanem P. Milan Těžký. V Chudčicích byla 1. září 1996 posvěcena nově vybudovaná kaple sv. Kříže. V r. 1996 se stal novým kaplanem P. Pavel Opatřil, kterého v r. 1997 vystřídal P. Jakub Holík. 26. 6. 1999 byl na kněze vysvěcen Karel Orlita z Veverské Bítýšky, o den později slavil u kaple na Veveří primiční mši svatou. Dne 6. listopadu 1999 oslavil P. Stanislav Vídenský slavnou mší svatou své osmdesátiny, týž den mu bylo uděleno čestné občanství Veverské Bítýšky. V r. 1999 proběhla v brněnském biskupství reorganizace děkanství, přičemž Čebín i Lažánky přestaly být veverskobítýšským farářem spravovány. Bylo také zrušeno kuřimské děkanství a Veverská Bítýška spadla pod děkanství tišnovské. Kaplan P. Holík odešel do Vyškova. V r. 2000 jmenoval Svatý Otec Jan Pavel II. P. Vídenského svým osobním kaplanem s titulem Monsignore. 7. října 2001 uděloval svátost biřmování generální vikář Mons. Jiří Mikulášek. Farář Vídenský koncem roku 2001 onemocněl, zemřel v Bítýšce na Květnou neděli 24. března 2002. S Mons. Stanislavem Vídenským se při pohřbu 2. dubna 2002 rozloučily stovky věřících a desítky kněží, pohřební mši sv. sloužil brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle.
Marek Hlávka (od r. 2002) měl od začátku na starosti i lažáneckou farnost. Koncem r. 2002 byla dokončena nákladná oprava fasády kostela sv. Jakuba. Po ní bylo zahájeno pravidelné noční osvětlení kostela. Začátkem r. 2003 zahájil P. Marek Hlávka důkladnou opravu fary.