Úterý 21.05.2024, sv. Ondřej Bobola, Monika
Hledat: Vyhledat

Farní kniha - svazek I. - strana 451

a snažil se získat nazpět všechna panství a zámky, které kdysi markraběcí Komoře patřívaly. Tak musel, na jeho příkaz, chtě-nechtě vydat zámek a panství Veveří i Přemysl z Pernštejna, to proto, že při zrušení Řádu Templářů r. 1311 propadl (de jure) všechen jejich majetek státu.

Markrabě Karel (pozdější český král a římský císař) si Veveří ponechal a rád tam zajížděl pobavit se lovem. V pozdějších dobách, za krále Václava Lenivého [IV.] a jeho bratra Zikmunda, se Veveří stalo, podobně jako mnoho jiných hradů a zámků, sídlem loupeživých rytířů, kteří olupovali jeden druhého i ostatní obyvatelstvo.

Roku 1401 se usadil na Veveří Přibik Batelovský, původem z váženého rodu, který se svými kumpány ohrožoval cesty až k Brnu, zabíjel a olupoval pocestné a vůbec se bavil a živil jen loupežením, dokud roku 1405 markrabě Jošt, s pomocí vyzbrojených brněnských měšťanů, přes jeho houževnatý odpor, zámek Veveří nedobyl.


Překlad: Jiří Mareček, PA, 03.07.2011.




Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.