Farní kniha - svazek I. - strana 191

requiem slavné i s conductem. Jest těch chuďasů 12, a sice: z Olomoucka 8, z Vratislavska 1 a z Brněnska 3, totiž: František Hašek, František Novotný, Antonín Skoták. Bůh je na věčnost povolal, aby nebyli očitými svědky útrap, od domácích i cizích na církev se hrnoucích. Jsouť na onom světě, by i nám připravili místo!

Při obědě, jenž v dlouhé chodbě velehradské fáry velmi vkusně připraven byl, panovala nenucená a velmi upřímná zábava. Každé jídlo kořeněno bylo nějakým rozmilým žertem. Každý pokrm ověnčen byl srdečnou poznámkou, kteráž vesele vzbuzovala upomínky na roky seminářské. U mnohých nebyla řada uplynulých lét s to, aby přeměnila veselou jejich povahu a pri rozličných trampotách je trudnomyslnými učinila. Vůbec na 25 let veselili jsme se zase jednou v pravém smyslu slova toho.

Když ale přišla řada na přípitky, tu jich se jako příval hrnulo. Bylať to slavnost zjevení, kdy v propagandě římské v rozličných jazycích chvála Bohu se přednáší. I zde při jubileum knězském připíjelo se v latinském, řeckém