Rubrika Homilie

S vírou přijmi to dítě

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.12.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

S vírou přijmi to dítě8:49
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.93 MB]

Bratři a sestry, v době adventní čteme zprávy o tom, jak se anděl zjevuje především Panně Marii, jak se zjevuje Zachariášovi a my to známe ze zprávy o narození Jana Křtitele, a to třetí je zjevení anděla Josefovi. Tady to třetí zjevení, o kterém jsme teď četli, je nejméně známé, stojí nejvíc v pozadí, a přesto pro nás je z těch zjevení, řekli bychom, nejdůležitější. Protože my jsme ve velmi podobné pozici jako Josef.

Při tom zjevení anděla Gabriela Panně Marii v Nazaretě anděl žádá její souhlas. A v okamžiku teda Maria sice říká, že tomu nerozumí dobře, že to nechápe, ale souhlas dává. A v tomto momentě Boží Syn vstupuje do našeho lidského světa, do našich lidských dějin. Vstupuje do toho světa, jak ho známe, s jeho nedokonalostmi, s jeho slabostmi, s jeho chybami. Na to bychom nikdy neměli zapomínat. Vstupuje mezi ty věci, které nás tolik zlobí, které bychom třeba chtěli změnit, a ono to nejde, ať už v nás nebo kolem nás.

Ježíš do tohoto vstupuje, ale teď je otázka, jak my se zapojíme do toho jeho plánu záchrany. Ježíš přichází, aby nás získal pro tento svůj plán. Ne aby nám ho vnutil, ne aby na nás nějakým způsobem tlačil, ale aby nabídl, aby získal.

Matoušovo evangelium začíná rodokmenem. Je to rodokmen, který začíná Abrahámem a končí Josefem z Nazaretu. Je to tedy rodokmen Josefův. A teď bude otázka, jak se to stane rodokmenem Ježíše Krista. Bude to tím, že ho Josef s vírou přijme. A to je právě to, co se má stát o Vánocích s každým z nás.

Bůh posílá svého posla (anděl znamená posel), svého posla, aby vstoupil do Josefova života. Co víme a této osobě? Písmo říká, byl to člověk spravedlivý. Spravedlivý v biblickém chápání znamená také, my bychom dnes řekli, zbožný a že je to člověk, který usiluje o to, aby na světě vládla pravda. Člověk, který se zasazuje o pravdu, o její odhalování, ukazování, obhajování.

Byl to tesař. Tesař dělá dneska krovy, stropy a tady takové ty velké konstrukce. Na devadesáti devíti procentech obrazů a obrázků, které známe, je namalovaný truhlář, ale truhlář dělá něco jiného než tesař. Josef byl tedy člověk, který pracoval na stavbách domů. Sám postavil nejméně dva domy. Jeden v Nazaretě. Pak přišel příkaz od císaře přestěhovat se do Betléma. Nebylo kde bydlet, bydleli v jeskyni za městem, ale když Matouš líčí, jak přišli mudrci od východu, už je z toho jasné, že je opět přijímají v domě. Takže Josef ve velmi krátké době postavil nejméně dva domy. Takže člověk pracovitý.

Nemáme v Písmu svatém zaznamenáno žádné jeho slovo. Je to takový němý společník Panny Marie, spíš mlčící. O to víc vystupuje to, co dělá. Je vnímavý pro to, co po něm žádá Bůh, kdy posílá právě ty své posly. A je velmi starostlivý. Písmo svaté zdůrazňuje, že pro Marii a dítě by udělal cokoliv, aby je ochránil.

A tento člověk je také nám velmi podobný – má obavy. V tuto chvíli má obavy, že Maria má ráda někoho jiného víc než jeho, a že Maria, pokud nedokáže vysvětlit, odkud je to dítě, tak že bude velký problém. Každý z nás má nějaké obavy o něco nebo o někoho. A Josef je tady v tomto upřímný. Na nic si nehraje.

Když teď trošku odbočíme ke starozákonnímu čtení, král Achaz měl také obavy, dokonce asi ještě mnohem větší než Josef, protože na Judské království se řítila Asyrská říše, něco obrovského, a on se bojí. Přichází prorok a říká: „Neboj se, Bůh nás zachrání. Ale aby ti to bylo jasné, Bůh ti dá znamení. Vyžádej si ho.“

Achaz je politik a ví, že kdyby to znamení žádal a ono by se uskutečnilo, naplnilo, že by musel poslechnout, že by byl zavázán, a on nechce být zavázán. A tak kličkuje jako zajíc, vymlouvá se na všechno možné, dělá, že je pokorný: „Přece já si nemůžu dovolit žádné …“ ale jsou to vytáčky.

Asyrskému králi Senacheribovi pošle dopis a v tom dopise píše: „Já jsem tvůj otrok.“ Načež se vrátí prorok a říká: „To bylo hodně špatně a hodně přes čáru. Bůh ti nabízel svoji pomoc, svoje znamení, a ty se tady hrbíš před tím asyrským králem.“

Tedy politik, který se vytáčí, který nechce být nikomu zavázán. Rozhodně není upřímný. Řekli bychom, že Achaz je takový negativní vzor, tedy to, kudy ne, jak ne. Kdežto Josef je právě vzor pro každého z nás, jak ano, a to i tenkrát, když máme vlastně nějaké obavy.

Ten anděl mu říká: „S vírou přijmi to dítě a dej mu jméno Ježíš, a tím vstoupíš tady do tohoto plánu.“

Co ještě je velmi zajímavé, tak je to, že mu zase říká: „Neboj se.“ Když budeme pozorně číst Písmo svaté, tak zjistíme, že to stejné říká anděl Marii: „Neboj se, nalezla jsi milost u Boha.“ Ježíš několikrát bude říkat apoštolům: „Nebojte se,“ hlavně to, když k nim jde po moři. A paradoxem je, že první slova, která jsou v Bibli, první lidská slova, která člověk Adam adresuje Bohu, jsou: „Bál jsem se.“ Tady vidíme a vnímáme, že je tu něco špatně, a proto přichází Ježíš, aby tento strach odstranil: „Neboj se, člověče.“

Bratři a sestry, o Vánocích se má vlastně s každým z nás stát to, co se stalo s Josefem – přijal k sobě. Máme přijmout k sobě Ježíše, máme přijmout Boží záchranu.

Ten text má v sobě ještě jednu skrytou rovinu, a ta je v těch jménech, protože Josef znamená „Bůh přidá“, Emanuel znamená „Bůh s námi“ a Ježíš, hebrejsky Jehošua, znamená „Bůh spasí“. Takže když budeme číst ten text, který je v těch jménech, když je přeložíme, tak je: „Člověče, neboj se, Bůh ti chce přidat. Chce se přidat k tobě, chce být s tebou a v této blízkosti tě chce zachránit.“

Bůh ti chce přidat, Bůh chce být s tebou, chce tě doprovázet, a přitom tě chce zachránit. Bratři a sestry, myslím, že to je velmi krásná myšlenka, s kterou můžeme prožít poslední dny adventu, ale i celou dobu vánoční.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Ať je nám Josef vzorem a Achaz varováním

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.12.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

Ať je nám Josef vzorem a Achaz varováním12:06
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.75 MB]

Bratři a sestry, před námi je poslední adventní týden. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, vlastně prožíváme nejdelší možný advent. Příští rok zase bude naopak velmi krátký, neděle bude čtyřiadvacátého, takže oslavíme čtvrtou neděli adventní a vzápětí už budeme slavit Ježíšovo narození.    Více...


Ať vejde Král slávy

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.12.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

Ať vejde Král slávy15:17
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.08 MB]

Bratři a sestry, slovíčko advent, kterým se nazývá tato doba, kterou právě prožíváme, my máme spojenou s tím časem předvánočním a bereme to jako záležitost, řekli bychom, Nového zákona, církve. Ale už ve Starém zákoně existoval advent.    Více...


Vždycky máme více možností, koho požádat o pomoc

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.12.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

Vždycky máme více možností, koho požádat o pomoc9:28
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.84 MB]

Já řeknu nejprve několik slov k betlémskému světlu. Už na začátku mše jsem zmínil motto letošního roku: Vy jste světlo světa! Když se vrátíme do historie, tak zjistíme, že tato akce, rozvoz betlémského světla, vznikla v Rakousku v roce 1986.    Více...


K čemu jsem byl povolán?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.12.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

K čemu jsem byl povolán?10:11
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.50 MB]

Blížíme se, bratři a sestry, k době vánoční. Takový návod, jak slavit Vánoce, nám dává právě dnešní druhé čtení z listu Římanům. Je to samotný úvod.

Apoštol Pavel začíná tak, jak začínaly vlastně všechny dopisy v té době – pozdravem.    Více...


Bůh se zjevuje každému člověku

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.12.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

Bůh se zjevuje každému člověku9:46
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.15 MB]

Bratři a sestry, všechna dnešní čtení nám představují lidi, kteří se setkali s Bohem. Je to úplně taková galerie všech možných typů, všech možných povah, ale ti lidé se taky liší svým postavením a tím, co dělali.    Více...


Následujme Ježíše Krista, který se stal člověkem

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
23.12.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 7,10-14; ž. Žl 24; 2. čt. Řím 1,1-7; evang. Mt 1,18-24;

Moji drazí, bratři a sestry; také milé děti – vás bych chtěl nejprve oslovit. Vy tady stavíte, když jsem přišel do kostela, tak jsem si toho všiml, vy tady stavíte nějaké domy. Copak ty domy znamenají?

Otec Karel zde přistoupil k dětem a povídal si s nimi o adventní hře, kdy děti postavily stylizované domy a rozsvítily v nich svíčky; toto světlo pak symbolizuje Kristovu lásku, které se má rozzářit v každém z nás. Otec Karel zdůraznil dětem význam okamžiku, kdy se svatý Josef postaral o Pannu Marii po snu, ve kterém se mu zjevil anděl. Poté se znovu obrátil ke všem věřícím:

   Více...

Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.