Rubrika
HomilieSpása jako dar
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.08.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
21. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 66,18-21; 2. čtení Žid 12,5-7.11-13; evangelium Lk 13,22-30;
Bratři a sestry, Lukášovo evangelium je postavené tak, že Ježíš nejdříve učí v Galileji, a potom se vydá na cestu do Jeruzaléma. A prochází různá území, ať je to právě Galilea, Samařsko nebo Judsko. A lidé různě reagují na jeho učení. No, a potom v Jeruzalémě vlastně dojde k té vykupitelské oběti.
Ten člověk, který dnes oslovil Ježíše: „Pane, je málo těch, kdo budou spaseni?“ vlastně koncipuje tu otázku už v takovém tom katastrofickém smyslu, že tedy určitě to bude málo lidí a že se tam dostane jenom několik málo vyvolených. A samozřejmě on by chtěl taky slyšet, co má udělat, aby on se tam dostal.
A tak Ježíš také koncipuje tu svoji odpověď: „Kolik těch lidí bude nebo nebude, je pro tebe, člověče, vedlejší. Důležité je, aby tys byl mezi nimi.“
Z jiných výroků, které vlastně známe z evangelií, tak víme, že Ježíš přišel nabídnout záchranu, spásu, úplně všem. A je tedy Božím přáním, aby těch lidí bylo co nejvíc. Ovšem Bůh nechává člověku svobodu volby.
A tedy Ježíš dává i ten návod, co mám udělat, jak mám prožívat dny, které mám, ten čas, který mám. Ten čas je ohraničen tím okamžikem, jakmile se „Pán domu zvedne a zavře dveře“. To je vlastně okamžik smrti člověka. Do té doby člověk může se namáhat, má se namáhat, má vlastně na tom pracovat.
A jak má tedy vlastně na té vlastní spáse pracovat? Známe sloveso „spasit“. Někdy se používá v aktivním tvaru. Třeba někdo spasil se útěkem. To je trošku básnicky. Ale většinou se to slovo spása používá v pasivních tvarech. Tedy v tom smyslu, že někdo byl spasen, byl zachráněn. Spasen, zachráněn, je to velmi blízko sebe, nicméně to „spasen“ znamená trošku něco jiného. Tedy v pasivním tvaru, a tedy ten někdo tu spásu musel přijmout nebo mu ji přinesl někdo jiný, a tak podobně.
Třeba dětem se to vypráví na tom, když někdo spadne do jámy a nemá s sebou žádný žebřík, žádné lano, tak ten, kdo mu tam strčí ten žebřík, tak je vlastně spasitelem, zachráncem toho, který je v té jámě.
Tedy spása jako dar. To neznamená, že by člověk měl být pasivní. Když zůstaneme u toho příměru s tím žebříkem v té jámě, tak tedy někdo mi dal žebřík z vrchu a já po tom žebříku vylezu nahoru. To je ten můj díl, který já k tomu přidám. Ale Ježíš upozorňuje na to, že tu záchranu si nelze odpracovat a nelze si ji koupit. Protože to je to první, co nás napadne. Protože když něčeho bude málo, tak je potřeba si to koupit, je potřeba si to zaplatit.
Ježíš tady upozorňuje ještě na jednu takovou skutečnost. A sice když si něco odpracujeme, když si něco koupíme, vydáme za to nějaké peníze nebo námahu, tak si toho velmi často vážíme víc, než když dostaneme něco darem.
Tady zase takový banální příběh mě napadl. Když rodiče přihlásí dítě do nějakého kroužku, za ten kroužek zaplatí, dítě tam pak nechce chodit, tak mu řeknou: „No, ale my jsme za to zaplatili. Je potřeba abys tam chodil, chodila. Přece ty peníze nevyhodíme.“ Co nás nic nestojí, za nic nestojí.
Ježíš připomíná tu skutečnost, že tedy ta spása je dar. Neznamená to pasivitu člověka, protože každý dar je potřeba přijmout a používat. A znamená to vlastně také ten dar ocenit, i když nám to je nabídnuto zcela zdarma.
Co vlastně můžeme dělat nebo jak to máme ocenit, jak se k tomu postavit? Ježíš tady dává nakonec zase takový příklad: „Jsou poslední, kteří budou prvními, a jsou první, kteří budou posledními.“ Ježíš chce po nás, abychom žili všímavě.
Jestliže totiž někdo slyší o něčem, že toho bude málo, tak běžím do toho obchodu, abych se tam toho zmocnil, abych to obstaral, a jak se říká, nedívám se doleva, nedívám se doprava. A Ježíš chce, abychom se dívali doleva, dívali doprava. Abychom se nehnali takto tím jedním směrem. A dává takový příklad, který se dá zase vysvětlit.
To vysvětlení je trošku staršího data. Představme si člověka, který si jde kupovat vstupenky, třeba do divadla nebo do kina. A zapomeňme na to, že dneska si jde koupit lístky na internetu nebo v nějakém předprodeji. Když vstoupíme třeba do toho kina, tak tam je u pokladny paní, prodává ty lístky, a kousíček za tím bývá další osoba, která ty lístky kontroluje, takzvaně trhá, a člověk potom vstupuje dovnitř.
A teď si představme takovou trošku zvláštní situaci, že by ta pokladna byla vzdálená. Nebyla hned u toho místa, kde se ty lístky kontrolují a trhají, ale že by tam byl nějaký prostor. A představme si člověka, který by přiletěl a byl tak zaujatý tím, že chce dovnitř, přeběhl by okolo té pokladny, doběhl by k tomu člověku, který trhá ty lístky, a ten by mu řekl, kde máš lístek.
On říká: „Já chci dovnitř.“ „Kde máš lístek?“ „No, nemám.“ „Tak se vrať a musíš se tam o to postarat.“
Tedy vlastně Ježíš připomíná a říká: „Ty dveře ze strany Boží jsou otevřené dokořán. Ale jde o to, aby byly otevřené taky se strany člověka. Někdy je to tak, že člověk právě svými špatnými postoji, člověk tím, že nějakým způsobem nechce přijmout ten dar, tak si ty dveře zavírá. A samozřejmě je to škoda.
Bratři a sestry, Ježíš udělal všechno pro to, aby ty dveře z té Boží strany byly dokořán. Snažme se i my udělat všechno pro to, aby i z naší strany byly ty dveře co nejvíce otevřené.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
21. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 66,18-21; 2. čtení Žid 12,5-7.11-13; evangelium Lk 13,22-30;
Bratři a sestry, jakkoliv se to nezdá, tak ten dnešní evangelní úryvek byl o tom, co máme, eventuelně co nemáme dělat, řekli bychom, v běžné dny našeho života.
Třeba taková první věc, o které ten úryvek mluví, je to, že Ježíš má program, má cíl. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.08.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
21. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 66,18-21; 2. čtení Žid 12,5-7.11-13; evangelium Lk 13,22-30;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme právě vyslechli, patří mezi ty složitější, aspoň pro nás, na pochopení, na přijetí, abychom si to nějak utřídili, poskládali. A přece je to úryvek, který se týká našeho každodenního života. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.08.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
21. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 66,18-21; 2. čtení Žid 12,5-7.11-13; evangelium Lk 13,22-30;
Bratři a sestry, v prvním čtení jsme dnes slyšeli úryvek z poslední kapitoly knihy proroka Izaiáše. Je to kniha hodně dlouhá, má šedesát šest kapitol, a zaznamenává události, které se staly v průběhu dvou století. Více...