Rubrika
HomilieKdy a kde
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
 |
Kdy a kde | 11:28 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.54 MB] |
Bratři a sestry, náš život je určován dvěma kategoriemi – kdy a kde. To „kdy“ je tady v evangeliu jasné, oni už vědí, že se narodil. A pokud jde o to „kdy“, tak to evangelium chce říct důležitou věc – odpověď na to „kdy“ je nyní, teď, protože pouze to „teď“ máme ve svých rukou. Teď se můžu zvednout a někam jít. Nebo teď můžu zůstat sedět. Můžu to taky plánovat anebo potom na to můžu vzpomínat. Ale jak říká evangelium, to „kdy“ je záležitostí „teď“, našeho rozhodnutí. Tak jako se ti moudří lidé rozhodli, že budou hledat.
A teď už se dostáváme k tomu „kde“. Kde něco realizujeme? Jde o to, kde realizujeme dobro. V Písmu svatém ta otázka „kde“ je poměrně častá. Bůh, když první lidé upadli do hříchu, do neposlušnosti, tak volá Adama tou otázkou: „Kde jsi?“ To je na začátku starého zákona. A na začátku Nového zákona je otázka, kde se narodil. Že se narodil, o tom oni nepochybují, ale kde se narodil? To je to vlastně, o co tu běží. Je to takový zápas o to přijetí. Ta historická událost se stala. To v podstatě nepopírá téměř nikdo. Ale teď jde o to, jak to člověk zpracuje. Nakolik to k sobě pustí, nakolik to přijme.
Tady, v tom dnešním evangeliu, se mluví o Ježíši, o Božím Synu, který je na cestě k nám. Narodil se, ale je potřeba přijít k němu. A to je symbolizováno tou cestou těch mudrců. Jde tam o to najít cestu, řekli bychom, opravdu fyzickou, to místo, kde se nachází, ale jde tam také o tu cestu duchovní. Jde tam právě o to uvažování.
V latině je to taková slovní hříčka. Nejznámější pojmenování v latině pro hvězdy je stella, ale také je možné použít termín siderum, a considerare znamená přemýšlet, uvažovat. Tedy jít za světlem, jít za hvězdou.
Jde o to, že na té cestě se člověk setkává s různými překážkami. Ten člověk, který jde, který hledá, v žádném případě není ideální. Český překlad používá slovo mudrci. V řečtině je tam mágové. Tady pod tím pojmem mágové byli jednak filozofové, ale taky různí zaklínači, jak se říká, ti hvězdopravci, tedy astrologové a podobně. Byli tam lidé různých kategorií. A o to právě i tomu evangelistovi dnes jde – říct, že za Ježíšem mohou jít lidé všelijakých kategorií nebo úplně všech. Tedy na začátku se neočekává, že člověk bude stoprocentní, ale očekává se tam dobrá vůle a zájem, ochota.
Na té cestě, jak už jsem říkal, se objevují různé překážky. Jednou z těch překážek je třeba to, že člověk nějakým způsobem přestane cítit to světlo, to vnitřní světlo. Hvězda zmizela. Přišli do Jeruzaléma a světlo není. A tady nastává to, čemu Jan od kříže říká noc smyslů. Jakási tma. V modlitbě člověk necítí žádnou útěchu, nepřináší mu to radost a člověk si říká: „Má to vůbec smysl?“ Ano, má. Je potřeba vytrvat.
Potom se tady objevují na té cestě i lidé, kteří mají své plány. Je tu Herodes. On je král Judska. Takhle to tady právě říká evangelista. Na rozdíl od něho ten Ježíš je král Izraelitů, nebo tady se říká Židů, těch lidí. Herodes je tady pojmenován jako vládce určitého území a chce se tím právě říct, že ho neměli rádi a že nebyli rádi, že tam byl. A byl to člověk, který byl velmi sebestředný a bál se o tu svou vládu. Byl to člověk, který byl tak zahleděný do sebe, že nic nehledal. Nepřipouštěl nějaký jiný názor. On to ví nejlépe. Všechno, co on udělal, investoval obrovské peníze do Jeruzalémského chrámu, a přesto nezískal tu přízeň. A přesto si myslel, že on je opravdu nejlepší. On vždycky hledal to, co je největší. To hledá člověk takhle zahleděný do sebe. Co je největší, nejvyšší, čím se dá nejvíc chlubit.
A oproti tomu říká, to je ten citát z proroka Micheáše o Betlému: „Jsi nejmenší. Jsi nejmenší mezi těmi předními judskými městy, a přesto se z tebe narodí ten král Izraelitů.“ Bůh nehledá to největší, Bůh se klidně spokojí s tím nejmenším, ale jde o to, aby to bylo pravdivé, aby to bylo upřímné.
Mudrci měli plné právo nějakým způsobem to tady, řekli bychom, zabalit. Hvězda zhasla, nikdo není. Dokonce, oni si to neuvědomují, se dostávají do té, řekli bychom, hry zla, do té pletichy, kdy Herodes chce využít jejich nevědomosti: „Běžte, najděte, získejte, i mně řekněte.“ I toto je nebezpečí člověka, který je na cestě za Kristem, že zlo se ho pokusí vtáhnout do své hry. Ale je zde Boží pomoc. To je zde zmíněno velmi vážně, aby si člověk uvědomil, že na té cestě za Ježíšem není sám. Je to takový paradox. My jsme na cestě k Bohu, a Bůh už nám na té cestě k němu pomáhá a chrání nás.
„Když uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí.“ Bratři a sestry, zavzpomínejme, co nám přineslo radost, co nám udělalo radost a jak nám ta radost vydržela dlouho. Když si pořídíme novou věc, máme radost. Ale ta radost za chvilečku vyprchá. Věc zevšední, poláme se, zkrátka a dobře, je to radost, který je nějakým způsobem pomíjivá. Ale radost, která vydrží, radost, která přetrvá, tak už bývá jednak třeba z toho, když jsme vykonali něco dobrého v tom smyslu, že jsme se u toho třeba museli zapotit, že to stálo velkou námahu, velké úsilí a vidíme druhého člověka, když je šťastný. A toto platí i o tom, když se mají lidé rádi – když vidí druhého člověka, jak je šťastný. Z toho se radujeme a tato radost vydrží.
Bratři a sestry, máme si uvědomit, že ta cesta, po které jdeme, je cesta od člověka k člověku, a nakonec k Bohu, protože Boží Syn přišel mezi lidi. Cesta Božího Syna je cesta k člověku.
Postupem času ti mudrci dostali jméno králové. Je to právě proto, že král, jednak je to pod vlivem toho úryvku, který jsme slyšeli z knihy proroka Izaiáše ze 60. kapitoly, ale jde tam také o to, že vlastně král je synonymem někoho, kdo je moudrý, kdo se stará, kdo vydává dobré zákony, na koho se dá obrátit ve chvílích těžkých a podobně. Tak bychom si to přáli, a tak by to být mělo. Tedy zde je přání opravdu otcem myšlenky. Ale máme si nějakým způsobem uvědomit, že my všichni jsme na té cestě. Je to na nás, teď, nyní, a zítra to bude zase „nyní“, se musíme každý den rozhodovat, jestli se aspoň v duchu přidám k těm moudrým lidem, jestli podstoupím všechna ta rizika. To je tedy to nepohodlí té cesty, to že třeba někdo zneužije moji upřímnost, to že někdy nebudu vědět jak dál, to že nejsem stoprocentní a já nevím, ještě bych mohl pokračovat.
Tedy i my se musíme rozhodnout, jestli se k nim přidáme a jestli budeme usilovat o to, abychom byli lidmi moudrými, abychom byli lidmi, kteří se nespokojí s tím, co nějakým způsobem jim bylo naservírováno, jestli budeme po celý svůj život lidmi hledajícími a dopracujeme se potom k tomu setkání s Ježíšem Kristem.
Bratři a sestry, ten úryvek o setkání mudrců nebo králů od východu s narozeným Spasitelem, lidi odedávna fascinovalo, protože je to vlastně zase příběh každého z nás. Přes všechny ty těžkosti, přes všechny ty nesnáze oni našli Spasitele. A tak i my v našem životě buďme si jistí a žijme svůj život s tou vírou, že i my najdeme, že i my dojdeme k setkání s Ježíšem Kristem.
Kéž se tak stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2023 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, svatý Matouš na začátku svého evangelia staví proti sobě vždycky dvojice, někdy dvojice osob, někdy dvojice událostí, ale víceméně jde mu tam vždycky o jakési srovnání. Nemusí jít přímo o protiklad, někdy taky, ale o srovnání vždycky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2012 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, slavnost Zjevení Páně, nebo, jak se lidově říká, Tří králů má v církevním roce velikou důležitost, protože ti mudrci od východu, to jsou první pohané, kterým se dostalo vlastně té možnosti, aby se poklonili Ježíši Kristu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Já začnu tím, co je podstatné, proč jsme se tu sešli, a sice abychom si připomněli moudré muže od východu, kteří přišli hledat – hledat narozeného krále. V tehdejší době každý trošku větší kmen měl vládce a ten vládce si říkal král. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2006 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
(dětská mše svatá)
Tak já půjdu blíž k vašim veličenstvům (děti představující tři krále) a, děcka, na něco se vás zeptám. Co myslíte, mluví věci? Víte, co jsou to věci: stromeček, židle, stůl… Mluví věci? Mohou mluvit? Ne. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2005 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, dnešní svátek nám připomíná to, že máme Ježíše hledat, že musíme počítat s tím, že cesta k němu bude vést přes překážky. Bůh nám nikdy nesliboval, že ten, kdo bude věřit v jeho Syna Ježíše, že bude mít všechno jasné, že bude mít cestičku umetenou, ale obrazně řečeno slíbil nám, že nikdy nezabloudíme, slíbil nám, že nás dovede k cíli cesty. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.01.2004 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Dnešní texty mluví vlastně o čtyřech králích – o těch třech, kteří přišli z východu, a o Herodovi. Mluví o třech, kteří hledají něco nového, nějakou novou cestu pro lidi, a Herodes je ten, který naopak říká: „Nebudeme nic měnit, necháme všechno při starém, každá změna je nebezpečná. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
06.01.2002 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;
Bratři a sestry, Zjevení Páně, to není jenom jedna událost v lidských dějinách, Bůh se chce zjevovat světu stále. A v dnešní době to dělá skrze ty, kteří v něho uvěřili. Takovou tou hvězdou pohanům máme být my všichni. V Písmu čteme: „Tak, ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a velebili Boha, který je v nebesích.“
Přišli za knězem snoubenci. Ženich katolík, ona bez vyznání. Chtějí se brát a ona se chce nechat pokřtít, chce se stát katoličkou. Kněz se ptá:
„Víte už něco o křesťanství?“
„Pane faráři, já mám tuhle Jirku ráda, a on je fajn. Více...