Rubrika
HomilieBůh často nabízí překvapivé řešení
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.08.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, když Ježíš mluví o tom, že přišel přinést rozdělení, tak má na mysli takovou situaci, kdy třeba i řekněme nějaká skupina lidí, může to být rodina, může to být nějaká obec třeba, usiluje o něco, o nějaký cíl. A teď se koná debata, jak toho cíle dosáhnout. A to známe, když bychom řekli, že cílem je vystoupit na kopec, tak jeden řekne: „Půjdeme napřímo, vyšlápneme to,“ druhý řekne: „Půjdeme pozvolna, budeme stoupat po těch serpentinách, sice jdeme, ale přece s větším pohodlím,“ třetí řekne: „Půjdeme zleva,“ čtvrtý řekne: „Půjdeme zprava.“ A přitom cíl je jeden, vystoupit na kopec.
To je takový, můžeme říci, banální cíl. Ale pak jsou cíle, které jsou mnohem důležitější, a tam potom právě ty různé názory působí třeba velké problémy a velké potíže. A dokonce třeba i zabraňují tomu dojít, dosáhnout toho cíle. A o tom mluvilo především první čtení ze Starého zákona.
Zavádí nás ten úryvek, který jsme vyslechli, někdy do roku 579 před Kristem do obleženého Jeruzaléma, kdy král Sidkijáš na radu svých velmožů se vzbouřil proti babylónskému králi Nebukadnezarovi. A teď už vlastně z celého toho povstání zůstal jenom Jeruzalém obležený, slabý, vyhladovělý. A od začátku prorok Jeremiáš říká, že tady to povstání, že to bylo špatně.
A těch několik obránců, kteří tam ještě jsou, přemýšleli a mají cíl, jak zachránit svoje životy.
Většina právě těch úředníků a šlechticů říká: „Musíme bojovat až, jak se říká, do hořkého konce.“ A do toho vstupuje prorok Jeremiáš a říká vojákům i ostatním lidem: „Vzdejte se.“ Když se vzdáte, ti Babylóňané vám darují život. To vám garantuje Bůh. To, že se máte vzdát, mi řekl Bůh, že vám to mám vyřídit. Je to naprosto překvapivá taktika. Každý by řekl přece přesně: „Bojovat! Třeba se ti Babylóňané unaví a odtáhnou.“ Taktika vzdát se a vydat se na milost a nemilost nepříteli je taktika, která postrádá lidskou logiku. Ale je to v tomto případě otázka víry. Otázka důvěry v to, že Bůh se postará o svůj lid.
Uvědomme si, že tady není žádná třetí cesta a bude potřeba volit. No, a tedy ti úředníci a šlechtici se rozhodnou, že je potřeba Jeremiáše umlčet. On už je ve vězení. Nevíme, jak to fungovalo, že mohl i z toho vězení mluvit k lidem, a tak se rozhodnou, že je potřeba ho umlčet. Ale mají ten důvod. Vlastně on podlamuje tu bojovou morálku. To je pravda, protože říká: „Udělejte něco úplně jiného.“ Ale jinak on se vlastně neprovinil vůbec ničím.
Takže vlastně když se ho rozhodnou odstranit, tak je to vražda. Králi nabízejí takové „řešení“, kdy oni říkají, nikdo nevztáhne na Jeremiáše ruku, ale vhodíme ho do té napůl vyschlé cisterny. A buď se tam utopí v tom blátě, nebo umře hlady, nebo žízní, pokud ta cisterna vyschne úplně. Ale my jsme ho nezabili. Samozřejmě to není pravda.
Je tady takovým neštěstím, že vlastně ten král Sidkijáš se ukazuje jako slaboch. Byl silný na to, aby vyvolal povstání, ale teď, když má nést odpovědnost, tak to svaluje, přehazuje a říká si: „Ono to nějak dopadne.“
Vždycky ten, kdo stojí v čele, tak na jedné straně má nárok na to, aby mu byla prokazována určitá úcta. Platí to v rodině, platí to v zaměstnání, platí to ve společnost, platí to ve státě. Ale také ten člověk má povinnost to vést. A nemůže být takový, že se ukazuje jenom když jsou nějaké přehlídky nebo oslavy, ale musí, jak se říká, se postavit k tomu, i když je potřeba učinit nějaké rozhodnutí, které je důležité. A tady bylo důležité rozhodnutí: „Ne, nevztahujme ruku na Jeremiáše, protože on se ničím neprovinil.“ Král to nedokázal. Ukázalo se, jak je zbabělý.
Nicméně objevuje se tady jiný člověk, který se jmenuje Ebetmelek, Etiopan. Víme, že Etiopie je v Africe. To jméno Ebetmelek se překládá jako „služebník Melekův“, tedy Molochův, nebo „služebník králů“. Ukazuje to na to, že tento člověk nebyl ani stejné víry, nebyl stejné národnosti. S největší pravděpodobností to byl černoch. Tedy z jiné země, jiné národnosti, jiné víry. Ale je to člověk, který má smysl pro spravedlnost. A přichází, aby řekl králi, on to nedělá bezhlavě, on si najde příležitost, kdy ti úředníci kolem krále nejsou, a řekne králi: „Tito muži se dopustili zlého činu vším, co spáchali proti proroku Jeremiášovi.“ Ebetmelek je takovým svědomím krále Sidkijáše. A je to zase překvapivé. Vnímá, co je spravedlivé, vnímá, co je nespravedlivé.
Je tam ta zmínka taky o tom chlebu. Je možné to vykládat dvěma způsoby: Nechej ho vytáhnout, protože stejně už není chleba, takže umře jako všichni, ale bude mít možnosti jako všichni. Anebo ten druhý výklad je, že to vnímá jako kletbu. Kletba není proto, že se dopustili nespravedlnosti vůči Jeremiášovi. Je jedno, jak to vyloží.
Ale celý ten text, celý ten úryvek, který jsme vyslechli, nám chce říct dvě věci. Bůh často nabízí překvapivé řešení. My často myslíme, jak se říká, v zajetých kolejích. Bůh má i nové cesty, cesty, které se nám zdají třeba riskantní, ale jsou to Boží cesty. A on nás za určitých okolností vybízí, abychom tedy šli po těchto cestách, které jsou třeba i nevyzkoušené. A vlastně žádá od nás, abychom my byli podobně jako ten Ebetmelek, tedy vlastně lidmi, kteří budou mít hluboký smysl pro spravedlnost. A upozorňuje nás na to, že i lidé z jiného národa, z jiného kontinentu, jiné víry, že i to mohou být lidé, pro které spravedlnost a její obhajoba v životě tady na tomto světě je důležitá.
Nenechme se tedy ostatními zahanbit.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, dnešní Ježíšova slova nám zní zvláštně. I mnoho těch vykladatelů Písma říká: „Není to jednoduchý úryvek.“ Ježíš, který zve všechny, Ježíš, který má pochopení pro všechny, přijímá všechny a chápe každého člověka, tak naráz tady mluví o rozdělení, o ohni a vypadá to, jako kdyby naráz se něco změnilo v té jeho nauce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.08.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
20. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 38,4-6.8-10; 2. čtení Žid 12,1-4; evangelium Lk 12,49-53;
Bratři a sestry, když se ptá Ježíš svých učedníků, za koho ho lidé pokládají, ta otázka je: „Za koho lidé pokládají Syna člověka,“ tak odpovídají: „Za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků. Více...