Rubrika FARNÍK 3/20

Z FARNÍ KRONIKY

Farnost před šedesáti roky – v roce 1960

Dne 24. ledna v neděli v poledne zemřel náhlou smrtí dlouholetý pan varhaník Bohumil Mytýzek. Pohřeb slavný byl vypraven 26. ledna. Mimo místního administrátora farnosti přijeli dp. Fiala z Lažánek a dp. Uher z Kuřimi. Celý sbor zpíval a u hrobu se za členy sboru rozloučil pan Navrátil.

Celý pohřeb řídil a doprovázel bratr zemřelého pan Tomáš Mytýzek z Veverské Bítýšky. Ten i na několik neděl vypomohl hrou na varhany. Pak ale oznámil, že už dále nebude moci hrát – zaměstnání a zdraví mu v tom brání. Na inzerát v L. D. (Lidová demokracie – noviny Československé strany lidové) se hlásilo několik lidí, ale jejich podmínky nebylo možno splnit (najít jim zde zaměstnání a byt).

Tak si prozatím vzaly hraní na varhany děvčata Magda a Pavla Riedlovy. Až překvapivě dobře hned na začátku doprovázely zpěv písní. Snad dá Bůh, že se podaří najít duši ochotnou k této službě.

Velikonoční obřady nacvičoval sám administrátor farnosti. Nejtěžší ovšem je, že všechny noty je třeba sehnat a rozepsat. Vdova po zemřelém p. varhaníkovi třetí den po pohřbu (bez vědomí duchovního správce) odnesla z kůru veškerý notový materiál. Ani půjčit, ani prodat, nic není ochotna. Přes všechny nesnáze a těžkosti byly obřady svatého týdne i pašije pečlivě nacvičeny a provedeny.

Evangelistu zpíval pan Jeroušek, Ježíše pan Krézek z Chudčic, Piláta pan Koštoval, Kaifáše pan Dosoudil.


Úprava parku kolem kostela

Okolí kostela bylo dost zanedbané. Největší zásluhu o krásnou úpravu má náš kostelník a hrobař pan Jan Dosoudil. Na návrh administrátora farnosti naplánoval celou úpravu. Severní část (na levé straně od vchodu upravil jen boxy s chvojkami. Tam nesvítí skoro celý rok slunce. Na jižní straně byla upravena skalka. Pan Váňa dovezl od hřbitova 3 fůry hlíny. Z Lažánek z vápencových skal vybral bratr manželky pana kostelníka kusy krásného barevného kamene. Rozdělení a vysázení skalničkami provedl sám pan kostelník s administrátorem farnosti.

Rovněž část před kostelem na východní straně byla upravena. Na první léto byly nasázeny letničky a na podzim byly zasazeny růže. U sochy sv. Jana nebylo možno pro nedostatek času větší úpravu provést. Tak uprostřed obce kostel a jeho okolí získalo na kráse. Zvláště skalka a pozadí kvetoucích jiřin bylo po celé léto pěkným pohledem na krásu Boží přírody, odbornou rukou člověka ladně uspořádanou. Na podzim neznámý nešlechetník ukradl z parku krásnou deset let starou agáve. Špatnost lidí se před krásou nezastaví.


Patnácté výročí skončení druhé světové války

Dne 9. května bylo tomu 15 let, co skončilo nesmyslné a pro naše století zahanbující prolévání lidské krve, ničení vzácných hodnot lidské práce a zabíjení nevinných. Děkovná slavnost v kostele byla řádně ohlášena. Účast však byla celkem malá. Škoda, že tak brzy zapomněli lidé na dny, kdy před 15 lety seděli ve sklepích a slibovali, že nezapomenou děkovat, až je Pán Bůh z těch dnů úzkosti a nebezpečí vysvobodí. Mše svatá byla slavná, po ní Te Deum (chvalozpěv Bože chválíme tebe). Po mši svaté následovaly modlitby za ty, kteří osvobození Veverské Bítýšky zaplatili životem.

Farní kniha, str. 338 – 340

ze zápisů P. Arnošta Korce, administrátora farnosti



Dovolím si přidat krátké zamyšlení k poslednímu odstavci ve kterém si P. Korec stýská na „krátkou paměť“. Také my prožíváme těžké okamžiky a zdaleka nemáme vyhráno. Jsme svědky velké solidarity a mnoha dobrých skutků, Bohu díky za ně. Mám ale obavu, že až skončí epidemie, lidé rychle zapomenou. Abychom mohli říci, že jsme v této krizi obstáli, je třeba, abychom na ni nezapomněli. A dále abychom se z ní poučili. Nebojme se s ostatními mluvit na toto téma.


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.