Eucharistie je velký dar pro chvíle, kdy potřebujeme pomoci

Eucharistie je velký dar pro chvíle, kdy potřebujeme pomoci

3:11

Ve druhém čtení jsme slyšeli nejstarší zprávu o ustavení eucharistie. Je to ještě asi o nějakých třináct roků starší než třeba z Markova evangelia. A v prvním čtení a v evangeliu jsme vlastně slyšeli o předobraze eucharistie – nasycení chlebů. A v prvním čtení z první knihy Mojžíšovy, tam zaznělo, kdy poprvé byla přinesena oběť chleba a vína. Nebo můžeme říci, kdy k té oběti byl použit chléb a víno.

Tedy Ježíš použil to, co se k oběti používalo, základní potravinu, a víceméně vlastně také základní nápoj. Protože vodě moc nedůvěřovali. Vzhledem k tomu, že v ní často byla infekce, tak raději pili víno.

Ale příběh toho Melchizedecha je velmi zajímavý. Melchizedech znamená „král spravedlnosti“. A on vychází vstříc Abrámovi, kdy Abrám se vrací z takové válečné šarvátky. Ta situace je tam poměrně složitá. Nebudu se pouštět do toho to vysvětlovat.

Ale co se tam stalo? Abrámův synovec Lot se připletl k povstání. Jak říká jiný výrok, že se tam dostal jak Pilát do Creda. A byl zajat s těmi povstalci. Když se to Abrám dozvěděl, tak podniká takovou výpravu, aby všechny ty zajatce osvobodil.

Lot se tam dostal svou určitou lehkovážností, a dostal se do situace, která ho takzvaně semlela. A teď potřeboval pomoc Abráma. Abrám by mohl říct: „Dostal ses do toho sám, tak se sám z toho nějakým způsobem dostaň.“ Ale nic takového. Jde mu pomoct. A to je vlastně eucharistie.

Bůh by taky mohl říct: „Lidi, dostali jste se do toho sami, tak si sami pomožte, sami se z toho dostaňte.“ Ale Bůh toto neříká a posílá svého Syna Ježíše.

Abrám taky neříká nic, ale jde a vysvobozuje Lota a všechny ty zajatce. A potom se na tu scénu dostává ten Melchizedech, který to vlastně ocení. A říká: „Abráme, jednal jsi dobře, žes nemyslel na své pohodlí, ale žes pomohl těm, kteří byli v nouzi.

Takže, bratři a sestry, eucharistie je velký dar, který je nám dán především proto, aby nás život takzvaně nesemlel. Je nám dán především pro ty chvíle, kdy třeba budeme cítit, že potřebujeme pomoc. Je nám dán pro ty chvíle, kdy jde, jak se říká, do tuhého a máme se rozhodnout. Ale je nám také dán proto, abychom v sobě našli odvahu konat dobro a druhým pomáhat.

Tak ať jak to fungovalo u Abráma, ať to funguje i v našich životech.